Zloděj(ka)

Po skončení prvomájového průvodu měl prezident Antonín Novotný ve zvyku odpovídat na dotazy účastníků. "Bude maso?" ptají se ženy. "Maso bude, soudružky!" ujišťuje prezident z tribuny. "A vejce?" zajímají se. "Vejce ne. Ty nebudou"

Je to takový obyčejný dům, v obyčejné, nijak zvlášť hezké ulici.

Na terase toho domu bydlí želvy. Pochutnávají si na salátu, jitroceli a pampeliškách nebo se jen tak vyhřívají na sluníčku.

Když ale v létě slunce plane na modré obloze bez mráčku, je teplo i želvám. To se pak musí roztáhnout slunečník a želvy odpočívají ve stínu.

Jednoho dne se na terase objeví vajíčka. Pět, téměř kulových vajíček.
„Podívejte, vajíčka!“ volá maminka.
Všichni se diví, protože mysleli, že všechny želvy jsou samečkové.

Jenže druhý den je na terase jenom jedno vajíčko. Kam se poděla ta ostatní?
„To tys je vzal!“ volá plačtivě malý Miki na svého bratra.
„Ani náhodou!“ odpovídá ten uraženě.

Kam ale tedy vajíčka zmizela?
***
Všichni sedí u svátečního oběda. Je totiž zrovna neděle.
„Podívejte!“ zvolá tatínek a ukazuje z okna.

Jakže to napsal Alexandr Ivanovič Gercen? Nu, ano, napsal to správně – „Straka zlodějka“