Miroslav Pavlíček
Neděle
Venku byla neděle a já jsem se vydal do kostela. Cesta vedla parkem a kolem řeky. Staleté buky šuměly v ranním vánku a na hladině řeky plavaly kačeny. A opět začalo pršet.
Miroslav Pavlíček
Prague Pride Aftermath
Po Letenské pláni se prohání vítr, straky a psi. Vítr žene kelímek od Coca Coly. Sparta čeká na soupeře. Tramvaj přijíždí do zastávky a začíná drobně pršet...
Miroslav Pavlíček
Soumračník
Soumrak na kraji borového lesa. Zapadající slunce osvětluje kmeny borovic a zabarvuje je do oranžova.
Miroslav Pavlíček
Obyčejné štěstí
Jedna zasutá vzpomínka z dětství - možná ta úplně nejzazší, kterou ve mně nedávno oživila písnička mé oblíbené polské skupiny Kroke, mě přivedla k následujícímu obrázku a textu.
Miroslav Pavlíček
Purple Haze
Ten den, kterého se tak báli a na který se usilovně snažili nemyslet, přeci jen přišel. V posledních týdnech byli jako lidé, kteří se bezstarostně vystavují slunečním paprskům a přitom všude kolem je již zataženo černými mraky.
Miroslav Pavlíček
Quiet please, ticho prosím!
Tak tuto výzvu nejčastěji slýcháme na tenise, kde vykazuje celkem magickou účinnost. Ale, ruku na srdce, občas bychom ji rádi použili i jinde. Dejme tomu, když si jdeme koupit housky do supermarketu.
Miroslav Pavlíček
Když nejsou lidi
A je to tady: chybí nám pracovní síla. A co teprve v budoucnosti. To bude ještě horší. Ovšem známe případy, kdy pracovní síla chyběla a zase tak moc se nestalo.
Miroslav Pavlíček
Noční můra
Ležíte v posteli a nemůžete spát. Je asi tak půldruhé ráno a spánek nepřichází. Hodina, kdy nerozeznáte psa od vlka. Co je to tam na dně zahrady? A mrazí vás, až vám naskočí husí kůže. Potíte se a současně drkotáte zuby zimou.
Miroslav Pavlíček
Odešla legenda
Legendy odcházejí. Tak, jako všichni ostatní. To je přirozený běh věcí na tomto světě. Hmotné tělo odejde, rozpadne se v prach a postupně upadne v zapomnění. Ale ne, o tom dnes nechci psát... Dnes odešla legenda z největších.
Miroslav Pavlíček
Miluji Prezidenta
Vsadím se, že byste ho také milovali, kdybyste ho znali tak důvěrně, jako já. Každé ráno, když jdu do práce, se s ním zdravím. Jeho pozdrav je teď tmavomodrý. Nebo možná trochu do modrofialova.
Miroslav Pavlíček
Pozitivní riziko, neboli příležitost
Riziko je nejistá událost, která může, či nemusí nastat. To slovo samo je spíše negativní. Ovšem pozor, existují i rizika pozitivní, která působí kladně. Drobná příhoda ze života pánů Amlera a Samlera jedno takové dobře ilustruje.
Miroslav Pavlíček
Jedna praktická alternativa práce
Drobná příhoda z každodenního života pana Amlera a pana Samlera nám ukazuje jednu krásnou, praktickou alternativu práce. Hned zítra to musím vyzkoušet. A co vy?
Miroslav Pavlíček
Tisíc sluncí
Poznal jsem ho hned. Ne že by se nezměnil. Změnil se. A dost. Přišel o vlasy, oholil knír a celkově zestárnul a posmutněl. Typická jiskra v oku byla ta tam. Ale znal jsem jeho fotografii z nedávné doby.
Miroslav Pavlíček
Tři od Vettriana
Ti tři vypadají, jakoby vystoupili z obrazu Jacka Vettriana. Jak jen se jmenuje? Teď nevím... Dva chlápci v oblecích a klobouku a žena ve večerních šatech. Jsou u stolku, stranou ostatních hostů. Spletli si bar, město, století?
Miroslav Pavlíček
Osud člověka
Tak předně - je jaro. Blátivá cesta podél rozvodněné řeky se zbytky sněhu. Mladé vrby, obtěžkané pupeny symbolizují vítězství života nad smrtí. A uprostřed cesty malý chlapec a muž, který s sebou vláčí celý svůj těžký ůděl...
Miroslav Pavlíček
Olověná vzducholoď a schody do nebe
„Takový schody do nebe“ byla docela pěkná písnička. Líbila se mi, když jsem byl malý kluk. Byl k ní hezký klip. Ovšem „Stairway to Heaven“, to je megahit.
Miroslav Pavlíček
Myslím, že jsem (Newspaper Blackout Poem)
Staré stormy jsou jako staří lidé. Mají svůj příběh, svou paměť, svou moudrost. Jako ten starý dub tam u nás...
Miroslav Pavlíček
Cesta (Newspaper Blackout Poem)
Vezměte noviny. Vezměte marker. Škrtejte slova, která nepotřebujete a nechte jen ta, která se vám hodí a líbí (Podle Austina Kleona). Já jsem vzal staré Lidové Noviny. Celé jsem to přepsal dole.
Miroslav Pavlíček
Amarus (Grafická povídka podle Jaroslava Vrchlického)
Žil v klášteře od dětství. Jak tam přišel, sám nevěděl. Že děkoval však hříchu své zrození, tož Amarus jej zvali (Jaroslav Vrchlický: Amaraus, Nové epické básně)
Miroslav Pavlíček
Sasanka
Tak už rozkvetly sasanky. Už jich je plná obora Hvězda. Bílé hlavičky září v zelených polštářích, a oživují hnědé, loňské listy stromů a tlející větve, ležící všude kolem.
Miroslav Pavlíček
Křivatec
Za časů mého dětství býval u nás, v Podkrkonoší, prvním poslem blížícího se jara rozkvetlý lýkovec. Rostl v Debrném, nedaleko řeky Labe, která je v těch místech ještě docela malou řekou, kterou jsem dokázal přehodit kamenem.
Miroslav Pavlíček
Květná neděle
Ten příběh začal tak nadějně. Volali: "Hosanna!" Kdesi v srdci však už mysleli: "Ukřižuj!". Ach, jak pošetilá jsou lidská srdce...
Miroslav Pavlíček
Pozdní odpoledne groundhoppera Babea
„Groundhopping je časově náročný, to se nedá svítit. To je otázka životních priorit“ (Groundhopper Babe, hospoda Na Slamníku, leden 2016). Groundhopping je záliba, spočívající v návštěvě co největšího počtu stadionů (Wikipedia)
Miroslav Pavlíček
Manažerské rozhodnutí
Manažerské rozhodnutí je vlastně takový deus ex machina antických dramat. Bylo by zajímavé vědět, na čem je takové rozhodnutí obvykle založeno. Pánové Amler (klobouk Trilby) a Samler (čepice) už to - po jednání u šéfa - vědí...
Miroslav Pavlíček
100 slov pro Vincenza Cardarelliho
V přibližně sto slovech bych chtěl postupně uvést velmi osobní vyznání různým osobnostem. Setkání s jejich dílem (případně s nimi) pro mě bylo velmi důležité. Zásadní.
| předchozí | ... 6 7 8 9 10 11 12 | další |
