Nenáviď všecko, kromě kloboučníka. Blbost, co? Ani bych neřekl, například já mám klobouky docela rád...
Tak jsme založili supinu, teda rockovou. Míla, Ivo a já. A dumáme nad jménem. On takový název, to si přiznejme, určitý význam přece jenom má. Jak se vlastně vymýšlí?
***
Někde zvítězily různé slovní hříčky. Tak třeba ti nejslavnější The Beatles, o tom netřeba mluvit.
Nebo Led Zeppelin. Lead Zeppelin, tedy olověná vzducholoď. Nebo polská skupina Anawa. To je hodně chytrý název! Oni hráli takovou progresivní muziku a své jméno odvodili z francouzského výrazu „en avant“, což znamená „vpřed“.
***
V oblibě jsou i barvy. Deep Purple, Black Sabbath, Blue Effect nebo Shocking Blue, dejme tomu. Také Pink Floyd. Tam ale údajně nešlo o růžovou barvu, ale americké bluesmany Pink Andersona a Floyda Councila. A třeba polské Czerwone gitary. Nakonec u nás ještě Greenhorns, později Zelenáči. To jen tak pro úplnost - těmi samozřejmě hluboce pohrdáme.
***
Někteří jiní zrovna velkou kreativitu neprojevili. Řekněme třeba Santana. To je jméno lídra skupiny. A teď můžeme přidávat jména jednotlivých členů jako na běžícím pásu: Simon & Garfunkel. Emerson, Lake & Palmer. Dále Crosby, Stills, Nash & Young. A nakonec Dave Dee, Dozy, Beaky, Mick & Tich. Těch se tam vešlo dokonce pět! Pak už může přijít snad jenom Orchestr Ladislava Steidla (že tady platí to samé, co u těch Greenhorns, je snad jasné).
***
Další naopak projevili kreativity ažaž. Řekněme Jethro Tull. Ti si vzali jméno po zemědělském inovátorovi a vynálezci secího stroje. Nebo, zase moji oblíbení Poláci – Budka suflera, čili nápovědní budka. To je dost vtipné, což? Nebo Small Faces. Ti kluci fakt nebyli moc velcí. A takoví Mungo Jerry si název půjčili od fiktivní postavy, stvořené básníkem T.S. Eliotem.
***
Míla přiběhne na zkoušku a radostně hlásí: „Už to mám! Budeme Fors Dexter. To je latinsky a znamená to "šťastný osud". Latinsky, chápeš? To nám nikdo nemůže nic vytknout“.
Z nějakého důvodu chtěl probrat ten nápad ještě s naším profesorem Latiny, tedy pro nás nepovinné Latiny. Podle toho naše studium toho mrtvého jazyka také vypadá.
Pan profesor se usmál:
„Fors je rodu ženského, takže správně by mělo být Fors dextra“.
Míla sedí jako zařezaný. Máme už vytištěné plakáty a nápis „Fors Dexter“ má už i na svých bicích.
***
„To máš jedno“ povídám cestou z kabinetu,“on stejně nikdo neví, co to znamená...“
„No jo, ale...“
„Nakonec, tys poplet jenom rod, ale vzpomínáš na Matadors?“ pokračuju. „No... na tu jejich píseň ,Hate everthing except of hatter‘. Víš, co to znamená? ,Nenáviď všechno, kromě kloboučníka‘. Blbost co?“
„Proč? Já mám klobouky rád.“ Odtuší Míla.
„O to nejde. Jde o to, že jejich poselství mělo být ,Nenáviď všechno, kromě nenávisti‘ a takhle to podělali. Z nenávisti udělali kloboučníka. A tak to dokonce vydali na desce. Teprve pak to opravili na ,Hate everythging except of hatred‘, což už sedí. A to sou profíci, vole! Tak se hoď do klidu, latiníku.“
***
A tak jsme „Fors Dexter“.
„Jestli nám to půjde, tak kašlu na školu!“ Má Míla silné řeči. Ostatně žije jenom s maminkou, tak se mu to mluví. Já, když si představím, jak by se na podobný výrok asi tvářil můj otec, tak tedy tak radikální nejsem.
***
Nicméně pilně cvičíme.
A dotáhneme to až k jedinému vystoupení v aule našeho gymnázia. Tak tu chvíli slávy a obdiv holek už nám nikdo nevezme.
***
Maturita se blíží – a musím přiznat – že jsem to já, kdo ve skupině polevuje. Přece jen, otcovo pozvednuté obočí - no, však to znáte.
***
Tuhle nás potká Hájek, řečený Lesík, který chodí o třídu níž a povídá:
A pak ještě: „Taky máme skupinu. Jmenujeme se Podhoubí“ a směje se.
„Fajn, Lesík. A co má bejt?“ povídám.
„Tak počkejte, až z vás vyroste Houba!“ ušklíbne se Míla.
„No nic“ řekne Lesík. „Já jenom, že jsme zatím měli jen o jedno vystoupení míň, než vy!“ Teď už se smíchy úplně zalyká.
Kretén.
***
Od Fors Dexter nic nabídnout nemohu. Tak si poslechněte aspoň ty Matadors. A propos, nezhlédl se Viktor Sodoma tak trochu v Micku Jaggerovi?
