Listopad v životě

Myslím, že to byl Julius Fučík, kdo Karlu Čapkovi vytýkal, že v dobách “světodějných událostí" píše o pelargoniích. Po pravdě, vždy mně byl bližší Karel než Julek a muškáty než “světodějné události".

Listopad je závažným obdobím v životě toho, kdo je závislý na přírodě. Je třeba se připravit na nadcházející zimu.
To se týká lidí i zvířat.
***
V naší malé zahrádce převládají barvy podzimu. Tedy nepřeberné odstíny hnědé, žluté i červené. Ale ovšem i zeleň stálezeleného břečťanu a bobkovišně. A také šedá až černá kmenů stromů.
***
Vyhlédl jsem z okna a byla tam. Seděla na osamělém sloupku před zlátnoucí kerií, pod posledními, notně uvadlými květy plaménku.

Jeden z mých nejmilejších zpěváčků, červenka. Nejsem překvapený, protože tu nyní tento dříve převážně tažný druh, zůstává často přes zimu. O naši zahrádku se přetahují hlavně se sýkorami (koňadra, modřinka, babka), brhlíky a zvonky. Tedy, dokud nepřiletí straka a všechny zpěváčky nevyžene.

Teď přiletěla ještě jedna a obě se usadily v růži. Ta je na začátku léta obtěžkána porcelánovými květy, ale teď září drobnými, červenými šípky.

Zpěv červenky můžeme slyšet skoro po celý rok. Pozdě na podzim a v zimě však už méně. Jednak je jejich teritorium již vymezeno a jednak většinu času zabere shánění potravy. V těchto měsících začíná převažovat rostlinná strava nad hmyzem.

Už je tu opět jen jedna a usadila se na třešni kurilské.

A vzpomněl jsem si:
"Vane severák a brzy přijde sníh. Kam se poděje nebohá červenka?" (The North Wind doth blow and we shall have Snow. And what will poor Robin do then, poor thing? – Anonym, 16. stol.)

Musím naplnit krmítko a doufat, že se zase objeví.

Hrst zajímavostí

Odhaduje se, že v České republice se vyskytuje půl až jeden milion hnízdících párů červenky obecné (r. 2001)
***
Veleslav Wahl píše ve své knize „Pražské ptactvo“:
„V pražských sadech, jmenovitě v Královské oboře pravidelně přezimuje několik ptáků; zajímavé bylo, že v krutých mrazech v zimě 1941-1942 se několik červenek uchýlilo do domu šelem a do ubikací exotického ptactva v pražské ZOO. Když teplota stoupla, vytratily se, stejně nepozorovány, jak se objevily.“ Kniha je z roku 1945. Tehdy byly zimy tužší a červenky proto na zimu odlétaly na jih v mnohem větším množství.
***
V zimě je červenka jaksi „kulatější“. Není to proto, že by přibrala na váze, ale protože umí načepýřit své peří a tím se bránit proti chladu.
***
 Červenku milují hlavně v Británii. Nebylo proto překvapení, že tento drobný ptáček zvítězil v anketě o nejoblíbenějšího ptáka Británie v roce 2015. A pozor – ze čtvrt milionu hlasů pro ptáky z top-tenu, získala červenka plnou třetinu!

A kolik slavných anglických autorů jí věnovalo ve svém díle pozornost! Seznam je úctyhodný: Geoffrey Chaucer, William Shakespeare, Emily Brontë, George Eliot, Robert Burnes, William Blake, William Wordsworth, Thomas Hardy, Walter Scott, R.L. Stevenson, abych jmenoval ta nejznámější jména.
***
Je skoro neuvěřitelné, že tito drobní ptáčkové byli kdysi (v první polovině 19. století) loveni k jídlu. Dělo se tak zejména v Itálii, Francii a Velké Británii. Jelikož jsou červenky k člověku důvěřivé, šlo to snadno.
***
Jejich důvěřivost dokládá třeba amatérský ornitolog a někdejší ( mimochodem nejdéle sloužící) britský ministr zahraničí, Sir Edward Grey, který se věnoval jejich ochočování. Jak se mu dařilo? Posuďte sami:
 

A na závěr ještě listopadové haiku:
 

Použitá literatura:

Karel Hudec: Atlas ptáků, Academia 2001
Veleslav Wahl: Pražské ptactvo, ČGU 1945
Stephen Moss: The Robin: a biography, Penguin 2017
Klaus Richarz: Vögel in der Stadt, Pala - Verlag 2015