Taky se vám stává, že nemůžete spát a přemýšlíte o mnoha věcech? Přitom jsou to věci, které jsou jako nepěkný sen a vy si říkáte, kdy už se z toho snu probudím a ono nic! Venku se pomalu rozednívá a myšlenky jsou neurovnané,
nicméně velice čitelné a jasné!
Říkám si, v jakém světě vlastně žiju. Těch pomyslných mínusů je nějak čím dál více a zdá se, že nikdo nemá zájem je odlehčit, či vyrovnat nějakým plusem. Něčím, co by bylo velmi pozitivní. Že bych to byl já, kdo si vybírá ony negativní informace?
Žiju v demokracii a mám být tedy spokojen, žiju v době, kdy někteří mi říkají, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Je legrační, že velká část z těch, kteří to tvrdí, bývají hulváti s nenávistí v duši. Čtu si věty lásky, kde autor říká o prezidentovi, už aby chcípnul, pak se děsně ožeru. Žiju v době, kdy onen prezident je v médiích méně zmiňován, nežli jeho někdejší protikandidát. Že bych žil v jakémsi světě za zrcadlem? Vždyť ten prezident má podporu 63 % národa, zatímco ten kníže, který chodí nostalgicky pokukovat do míst kde tak moc chtěl sedět a pospávat na stolci nejvyšším, má jen 1% zájmu. Žiju v zemi, kde mi všichni tvrdí, jak špatné to bylo, když se připojil Krym k Ruské federaci, nikdo mi však nepředloží žádný filmový dokument o tom, jak se lidem na onom Krymu žije. Pro politika z TOP09 na tom vůbec nezáleží, on bude dokola vykládat cosi o tom, že byla porušena mezinárodní smlouva – tedy popravdě to nebyla mezinárodní smlouva, ale jen jakási nepodepsaná dohoda. Působí to na mně dojmem jakoby lidi v koncentračním táboře, úmyslně a proti jejich vůli nechali zavřené, přestože oni chtějí být jinde – doma u svých. Žiju v době, kdy se dozvím od učitelky, že Evropu od Hitlera osvobodily Spojené státy, posléze když svůj výrok změkčuje, že nezmínila Rudou armádu, protože to je samozřejmé. Následně se dozvím, že by ráda do politiky, chápu to, lepší výdělek a žádné osnovy. Říkám si, co to bude za političku, která dnes blbla hlavy desetiletým dětem, co je to za člověka, který svojí matku posílá na Sibiř, když jí tato řekne, že Rusko už dávno není někdejší SSSR. Jaká propaganda vytvořila tohle myšlení – nechápu. Žiju v zemi, kde „pravda vítězí“, ano je to správně v uvozovkách. Ta pravda je tak daleko, že lže i policie. „Ten pán v hnědé bundě, nemá s policií nic společného“ …. Následující den – „ pán v hnědé bundě je kriminalista, který dostal za úkol umírňovat radikály.“ Že by to byli převlečení policisti, ani náhodou. Přestože vidíte, kterak si radikálové tu a tam odskočí ulevit do budovy ministerstva vnitra a pán v hnědé bundě diriguje, kdy vyrazit na zteč proti sedmi statečným v uniformách. Skvělá akce, nikdo nebyl zraněn, nikdo nebyl zadržen a stateční policisté zahnali přes dvacet mladých a statných radikálů zpátky do uličky. Trochu mi to připomnělo pohádku O Bajajovi, jak bojoval s drakem….
Venku se rozednilo a já si říkám co si zase dnes média vyberou z projevu prezidenta, jakou munici si nabijí do svých klávesnic, když bude prezident přítomen v PS projednávání zákona o referendu. Věděl bych hned několik věcí, které by se mohly ve všelidovém hlasování probrat. První by asi byla, odvolatelnost politiků. Jenže jsem přesvědčen, že si to řádně ošéfují, aby jim tohle nehrozilo. Přemýšlím nad změnou, jaká vlastně nastala od minulé doby. V podstatě žádná, neboť v příštím parlamentu opět bude pan Kalousek, pan Fiala, pan Sobotka, Babiš, a nejspíš i Bělobrádek. Zajišťujeme jim volbou jejich stran, dost slušné zaměstnání, do konce života. A chceme je tam? Nevím, osobně si myslím, že třeba premiér, který něco tvrdí na shromáždění V4, něco tvrdí vlastnímu národu a potom v Bruselu se širokým úsměvem pro kamery odkývá přidělené běžence a že si pro ně dojedeme do Řecka (asi aby nemuseli tak daleko pěšky), to pro mě není seriózní člověk na takový post. O serióznosti pana Kalouska by se toho asi také dalo napsat celkem dost, ale nač plýtvat časem nad touhle figurou. Láska prostě vítězí a tak se zčista jasna dozvíte, že jakási parta v počtu 91 lidí poslala list do Ruska, aby bezodkladně a bezpodmínečně soud propustil jakousi Savčenkovou. Chuděru, která jsa vysílena hladovkou, poskakuje v kleci u soudu, nadává na Putina, na režim a zdvihá prostředník (no koho já jsem to s tím prostředníkem už viděl – tedy v našem parlamentu, vzpomínáte si na ony dva pány – Topolánek, Kalousek…). Parlament onu věc neprobíral, přesto je onen pamflet napsán na hlavičkovém papíře předsedy Zahraničního výboru parlamentu České republiky pana Karla Schwarzenberga. Je vám z toho špatně, mně taky. Ale i tak bych se rád zeptal, kolik relevantních důkazů o nevině oni pánové mají, kolik z nich ví skutečně, čeho se tahle žena dopustila a kolik z nich podepsalo zase jedno lejstro mezi stovkami jiných, aniž by věděli co podepisují. Žiju v zemi kde, jak mi tvrdí, že láska zvítězí a zdá se, že už to přichází. Dívám se, na svojí půlroční usměvavou vnučku a říkám si, jakou má asi budoucnost. Je to zvláštní, ale neuklidňuje mne ani to, že v Německu už vytiskli manuál o tom, kterak se mají chovat běženci k ženám v Evropě. Tak snad že bych mohl mít klid, že když to dobře dopadne, že jí budeme moci pouštět ven, beze strachu, že jí tam dva či tři chudáci uprchlíci neznásilní, ale znáte to, co když si ten manuál nepřečtou a nebo přečtou, ale jak tvrdí "experti přes sex", příroda je příroda. Proč bych si měl vlastně stěžovat, všechno je OU KEJ. Když přestanu číst zprávy, vypnu televizi, rádio tak je svět docela príma. No ale nevím, jak bych to vydržel bez toho abych dostal denní dávku Coca Coly, Mirindy, skotačící mladé ženy, která právě menstruuje a má skvělou vložku se kterou se dá na ulici bubnovat a erekci, tu mohu mít denně několikrát v podání Clavinu a okatých vymalovaných děvčátek, z nichž jedna tohle dnes NEDÁ, PROTOŽE…… a třeba celou noc. Takže přátelé čtenáři, DOBRÉ RÁNO!
Děkuji za pozornost a přeji všem krásný den. Jen se trochu zamyslete. Vážně budeme stále lhostejní k tomu, co se kolem nás děje, jak nám valí do hlav lež, jak námi politici opovrhují a dělají si co chtějí, jakou budoucnost chystají pro naše děti a vnoučata?!
