Chybí nám opravdu soucit?

 V poslední době mě v médiích stále přesvědčují o tom,že jsem xenofobní,že jsem rasista, dokonce že mám i fašistické sklony. Jsem stále tím kritizovaným a špatným člověkem. Je to pravda?

Co myslíte, bylo by v xenofobní společnosti vážně tolik lidí, kteří si dotují svého školáka v Africe, nebo v jiné zemi, kde je vzdělání luxus?

Nebo je to jen ona masáž, která nabírá na obrátkách?  Nikde si nečtu kritiku těch, kteří tuto situaci zavinili. Nikdo naplno neřekl, že v regionu proběhla invaze USA a GB armády do Iráku, že proběhla invaze do Libyje, že jsou bombardováni Kurdové, kteří bojují proti IS. Zkuste se vrátit do doby, kdy zahnala Americká armáda Iráckou zpátky z Kuvajtu domů. Domníváte se někdo, že kdyby byla Irákem napadena jiná země bez ropných nalezišť, že by do toho šli? Ano je to spekulace. Stejně tak i  to, že pokud v Iráku vládl Saddám, tak držel na uzdě všelijaké radikály, podobně, jako tomu bylo v Libyji. Podívejte se i na chronologii těchto válek a kdy se rozpoutala válka v Sýrii.

Začal jsem však tím věčným obviňováním, jací jsme. Jistě i v naší zemi se najdou různé radikální skupinky, které mají sklony k rasismu a oné stále připomínané xenofobii, jenže jich je minimum. Podle průzkumů a vztahu k utečencům musela být většina naší země skutečně xenofobní a rasistická. Já osobně bych řekl, že ten rasismus tady dost často zaznívá, ale v opačné podobě, onen obrácený rasismus, kdy většinová populace je umlčována a trestána kvůli etniku menšinovému.  Xenofobní člověk je ten který má nedůvěru, odporu a nepřátelství ke všemu cizímu. V podstatě už z dob minulých bychom měli takoví být, vždyť tady studovali a pracovali Kubánci,Mongolové, Číňani a jiné národy. Jen je nepředcházelo to, co předchází některé z těchto uprchlíků. A to, že většinově jsou mezi uprchlíky zastoupeni muži kolem třicítky i mladší je fakt.

Médiím a propagandě státu už nestačí jen poučovat a kárat jací bychom neměli být a jací naopak ano. Co bychom měli dělat a co si myslet a jak se ke komu chovat. Podobná jak se zdá byla i představa těch, co sepsali onu výzvu PROTI STRACHU. Snad dobrá myšlenka, ale poté, co nás denně média informují, kolik bylo zase podřezáno lidí islámisty, kolik jich bylo utopeno, upáleno v klecích, kolik jich bylo vyhozeno do povětří, když si museli kleknout na výbušniny, když slyšíme už od dob války v Iráku, kolik denně je ochotných jejich bojovníků se s dynamitem vydat na tržnici a odpálit se tam. Kolik zničených památek už za nimi je……   Po tomhle všem někdo přijde s výzvou – NEBOJTE SE, otevřete náruč a přitiskněte je na svojí hruď – to nevadí, že ta vaše vesta nějak divně tlačí…..  Jsem přesvědčen o tom, že v takové situaci každý vezme onu výzvu jako špatný vtip. No a potom, po anketě osobností, které odmítli připustit, že by si vzali někoho z těch uprchlíků k sobě, v podstatě není co řešit.  Vlastně určitě si každý z vás vzpomíná na pana Kocába, který se holedbal, že bude měsíc bydlet v sousedství s Romy.  No nebydlel!

Omlouvám se za uvedené drastické fotografie!

A tak snad ještě k závěru bych upozornil na to, že ukazovat nebohé utopené dítě, aby se změnil názor je vrchol nevkusu. To jste vážení páni novináři, politici a ostatní, měli ukazovat už tehdy, když umíraly děti v Iráku,  když umírají děti v Doněcku, když umírají děti všude po světě – ale to vám bylo jedno. Chcete vnutit lidem něco, co není myslitelné – propojit kulturu se sektářstvím. Smutné je to, že se najdou hlasy, které navrhují trestat ty, kteří tady celé roky žijí a budují kulturu, jen proto, aby jiní, mnohdy z ekonomických důvodů chtějí využívat práce lidí celé Evropy!

Věřte, že nám soucit nechybí, je nám ale líto stejně mrtvé Irácké holčičky, jako dítěte z Doněcku, ale i toho chlapečka, který se utopil. Všichni mají jedno společné – byla to zbytečná smrt!

Toto, i jiná témata si můžete poslechnout, ale i diskutovat o nich na Svobodném vysílači