,,Za pět let fungování bodového systému si Češi připsali přes šest milionů bodů. "Vybodovalo" se více než 33 tisíc řidičů, v drtivé většině mužů. Žen nasbíralo dvanáct bodů jen 1 720. Statistiky ministerstva také jasně ukazují, že ženy jsou za volantem opatrnější než muži." Tolik z článku na iDnes z 3. července 2011.
Podívejme se však na tuto statistiku blíže. Z ní plyne, že většina bodovaných přestupků a trestných činů tvoří překročení povolené rychlosti. A jsme u jádra problému. Ženy totiž sice většinou dodržují rychlost, ale tím způsobem, že například v obci jedou místo povolených 50km.h-1 – rychlostí 30km.h-1. Tímto způsobem jízdy tedy neudělají bodovaný přestupek, ale nepřímo nutí překročit rychlost ostatní účastníky silničního provozu. Ne každý má čas a dostatek psychických sil – jet za řidičkou přes celou obec rychlostí 30km.h-1 po zcela rovné a přehledné silnici. Takže po čase je nucen (často riskantně) řidičku předjet. Navíc ženy většinou neumí jet při pravém okraji vozovky – jak to nařizuje vyhláška. Také velmi pomalé a nepřiměřeně obezřetné rozjíždění se na křižovatce – je naneštěstí u řidiček takřka pravidlem. A to i na světelných křižovatkách. Ono zdržování provozu je také přestupek. Jen se za něj naneštěstí nepřidělují body.
Nutno také vzít v úvahu, že řidiček je zatím méně než řidičů. Takže vypovídající hodnotu nemá absolutní počet přestupků řidiček, ale pouze procentuální poměr. Tedy kolik procent řidičů obdrželo body – pouze z celkového počtu řidičů a stejně tak u žen. Navíc řidičky se snaží často policisty ,,omámit“ úsměvem a pokutu, či připsání bodů ,,ukecat“.
Bohužel žen za volantem stále přibývá. A podle toho to také na silnici vypadá. Jen na naší ulici je to vidět denně. Zpětné zrcátko je u nich zbytečné. Pokud se tedy zrovna nemalují… Když parkují u chodníku a rozhodnou se vyjet – auta jedoucí kolem jsou silně ohrožena. Nejenže nesledují provoz za sebou, ale blinkr je pro ně příliš velký přepych.
Také parkování jim činí velké potíže. Z přiložené fotografie je zcela zřejmé (z natočení předních kol a velikostí mezery mezi sousedními automobily), že řidička se ani zajet mezi ně nesnažila. Prostě najela zadním kolem na obrubník a tím ,,zaparkovala“. Ostatně viděl jsem to na vlastní oči. Poté vytáhla mobil a snad telefonovala domů – jak to vše s ,,přehledem“ zvládla. Následně vystoupila a odkráčela do salonu krásy. Škoda, že raději nezamířila do autoškoly – připlatit si několik hodin jízdy s učitelem….
Zcela bezohledné chování vůči ostatním řidičům, kteří její vystrčený automobil museli objíždět přímo na křižovatce. Nebezpečí pro cyklisty, kteří při vyhýbání se takto odstavenému automobilu – vjeli autu jedoucím za nimi přímo pod kola…. A to se jednalo pouze o odstavený automobil! Ale co až se ,,řidička“ rozjela…!?
Obvyklá je také jízda bez světel, nebo sice mají světla zapnuta, ale naneštěstí i dálková. Na varovné blikání protijedoucích aut nereagují.
Vůbec nechápu – jak mohly některé ženy s úspěchem složit zkoušky v autoškole. Ale co si budeme namlouvat – korupce je všude. Když někdo získá diplom na vysoké škole podvodem – je to strašné, ale většinou na životě nikoho neohrožuje. Zato řidička ano! Na silnice jde o zdraví i o život.
Na závěr bych uvedl jednu perličku z pořadu Zázraky přírody. Jedna nejmenovaná účinkující dala k dobru ,,veselou“ historku z dob – kdy ještě řídila auto. (K její cti nutno dodat, že sama po čase raději řízení auta přenechala někomu jinému. Kéž by bylo více takových…) Podstata příběhu byla v tom, že při jízdě Prahou se před ní objevilo náhle několik světelných křižovatek. Bylo jich prý tolik, že nestačila sledovat světla na semaforech a vjela do křižovatky na červenou. Když si to v půlce křižovatky uvědomila, nezůstala stát (nebo přinejhorším se nepokusila už křižovatku přejet), ale začala v plném provozu couvat! Nevím čemu se měli diváci na této historce smát. Snad tomu ohrožení mnoha životů?
