Hyde park s Patrikem

Ve středu 21. března byl hostem diskusního pořadu ČT24 Hyde Patrik Banga, administrátor serveru iDnes.cz. Tento pořad jsem si pustil ze záznamu a byl jsem nemile překvapen. Očekával jsem fundovaného člověka s dlouholetou praxí, rozhledem a namísto toho se mi dostal pouze neucelený, nekompetentní pohled frustrovaného Roma, který nebyl schopen odpovídat na dané otázky, a v zásadě některé raději vynechával. Patrika si osobně velice vážím, ale touto prezentaci nám ostatním spíše uškodil. Proto na některé části otázek zodpovím sám.

V první řadě by si celá společnost měla uvědomit (zejména pak Romové), že se na světovém sjezdu Romů v Londýně v roce 1971 přijalo mezinárodní označení příslušníku našeho národa (autonymum) „Romové“. Jsme sice bezprizorní národ, ovšem národ, který má ve většině ze států své kořeny sahající do hluboké minulosti. Přestože, jako národ žijeme v různých částech země v menšině, máme stejně jako jiné národy svojí vlajku a hymnu. Z tohoto je teda zřejmé, že i když jsme jako národ byli označováni v minulosti exonymem „cikán“, tak tento zanikl dnem vyhlášení zástupci našeho národa, přijetím vlajky a hymny, tudíž bychom měli být označováni autonymem, i když pochopitelně neslušným lidem a rasistům se tohle nelíbí.
Obdobně bych to přirovnal třeba k označení národa Bohemianů, nebo z nedávné minulosti Čechoslováků. Je dnes korektní označovat Čechy, jako Čechoslováky? Většina z občanů stejně nesouhlasí s rozdělením Československa. Proč by měli jiné národy respektovat to, na čem se domluvila pouze úzká skupina politiků? Jak by dnes vyznělo na mistrovství světa v ledním hokeji, kdyby pořadatel zahlásil: „finálový zápas dnes hraje Švédsko - Československo? Proč požadujete po jiných národech něco, co sami nedodržujete? Jak chcete úctu, když jiného nerespektujete?
Ti z Romů, kteří dnes plivou na ostatní slovem „cikán“ neostýchajíc si veřejně vzít do ruky Romskou vlajku pro svoje zviditelnění jste mi k smíchu.
Romové údajně nechtějí pracovat. Já třeba znám Patrika Bangu, pro kterého by měl mít den 48 hodin. Často pracuje i 18 hodin denně. Takových Romů je ovšem nespočet, jen se nevejdou do zpráv. Na druhé straně, kolik neromů sedí místo práce v hospodě u piva? Sečetl to někdo? Problém je spíše v práci na černo, než v tom, že by Romové nechtěli dělat. Jednoduše, mzdy jsou tak mizerný a korupce tak vysoká, že se třeba neoplatí Romy zaměstnávat legálně, tak se samotní Romové pouze přizpůsobili prostředí a tržnímu hospodářství. Ano jsou takto na tom lépe. Řešení? Eliminovat korupci, tvrdě postihovat práci na černo, chránit náš pracovní trh, zaměstnávat Romy, ale přitom přizpůsobit mzdy průměru EU, když už patříme k zemím s nadprůměrem, co se týče odvodů domácností.
Řeči o Romech pořádajícím mejdany v této souvislosti jsou poněkud infantilní.
Netvrdím, že se někde takové mejdany nedělají a rovněž vím, že nesou doménou pouze Romů. Ovšem dějí se v Praze na Václaváku? Vždyť Romové žijí převážně v ghettech, kde je maximální počet nezaměstnaných jak Romů, tak lidí z řad majority. No jo, ale Pražáci to mají z doslechu. Já bydlím v ghettě a mejdanů bych mohl sečíst tak na deseti prstech ročně. Pokud kohokoliv obtěžuje nějaký mejdan, pak může anonymně přivolat policii a ta přece má v rukou zákonné sankce. Je tedy otázkou, zda policie a městský úřad konají ve smyslu zákona. Když policie umožní pobíraní úplatků, odradí to někoho od jeho příjímání?
Co se týče sociálních dávek, pak by si celá společnost měla uvědomit, jestli chceme zavést zákon o příživnictví a následně vytvoříme pracovní místa, anebo jednoduše musíme přijmout opatření k nastolení bezpečnosti. Jakékoliv snižování dávek sociálně potřebným včetně vytváření stropů, je zvyšování rizika nárůstu různých sociálně patologických jevů a tudíž snižování bezpečnosti občanů. Viníkem nezaměstnanosti nejsou Romové, ale vláda, která nevytváří podmínky a motivační programy malým a středním podnikatelům, snižuje konkurenceschopnost, neefektivně směřuje finanční prostředky do regionů, infrastruktury a různých dotačních programů.
Vláda rovněž zanedbává konkurenceschopnost v oblasti vzdělávání, kde se vehementně brání vytvoření nové koncepce. Navíc jsou Romové v drtivé většině neustále umísťováni do škol s lehkou mentální poruchou. Zajímavostí je, že třeba v Anglii úspěšně zvládají studia v hlavním vzdělávacím proudu. Dnes roste v zahraničí generace vzdělaných Romů, kteří tam najdou uplatnění. Proč se toto neděje u nás, je spíše otázka na ministerstvo školství a pedagogy. Přece vzdělanost a připravenost se transformovat je cesta ke stabilizaci veřejných prostředků a tím zvyšováni životní úrovně a konkurenceschopnosti.
Přijde jednou doba, kdy budou Angličtí Romové na ty České nahlížet stejně, jako dnes Čeští na Slovenské?
Neprohlubujme vzájemně problémy, ale hledejme řešení. Hledejme takové cesty, abychom byli příkladem pro naše příští generace a ne abychom se stali stokou v dějinách. Společně budujme stabilizovaný stát a zřízení. Nehledejme nepřítele tam, kde není. Sami jsme si nepřáteli.

V první řadě by si celá společnost měla uvědomit (zejména pak Romové), že se na světovém sjezdu Romů v Londýně v roce 1971 přijalo usnesení o mezinárodním označení příslušníku našeho národa (autonymum) „Romové“. Jsme sice bezprizorní národ, ovšem národ, který má ve většině ze států své kořeny sahající do hluboké minulosti. Přestože, jako národ žijeme v různých částech země v menšině, máme stejně jako jiné národy svojí vlajku a hymnu. Z tohoto je teda zřejmé, že i když jsme jako národ byli označováni v minulosti exonymem „cikán“, tak tento zanikl dnem vyhlášení zástupci našeho národa, přijetím vlajky a hymny, tudíž bychom měli být označováni autonymem, i když pochopitelně neslušným lidem a rasistům se tohle nelíbí.

Obdobně bych to přirovnal třeba k označení národa Bohemianů, nebo z nedávné minulosti Čechoslováků. Je dnes korektní označovat Čechy, jako Čechoslováky? Většina z občanů stejně nesouhlasí s rozdělením Československa. Proč by měli jiné národy respektovat to, na čem se domluvila pouze úzká skupina politiků? Jak by dnes vyznělo na mistrovství světa v ledním hokeji, kdyby pořadatel zahlásil: „finálový zápas dnes hraje Švédsko - Československo? Proč požadujete po jiných národech něco, co sami nedodržujete? Jak chcete úctu, když jiného nerespektujete?

Ti z Romů, kteří dnes plivou na ostatní slovem „cikán“ neostýchajíc si veřejně vzít do ruky Romskou vlajku pro svoje zviditelnění jste mi k smíchu.

Romové údajně nechtějí pracovat. Já třeba znám Patrika Bangu, pro kterého by měl mít den 48 hodin. Často pracuje i 18 hodin denně. Takových Romů je ovšem nespočet, jen se nevejdou do zpráv. Na druhé straně, kolik neromů sedí místo práce v hospodě u piva? Sečetl to někdo? Problém je spíše v práci na černo, než v tom, že by Romové nechtěli dělat. Jednoduše, mzdy jsou tak mizerný a korupce tak vysoká, že se třeba neoplatí Romy zaměstnávat legálně, tak se samotní Romové pouze přizpůsobili prostředí a tržnímu hospodářství. Ano jsou takto na tom lépe. Řešení? Eliminovat korupci, tvrdě postihovat práci na černo, chránit náš pracovní trh, zaměstnávat Romy, ale přitom přizpůsobit mzdy průměru EU, když už patříme k zemím s nadprůměrem, co se týče odvodů domácností. Nezaměstnanost není jen problémem jednotlivce. Nezaměstnaností trpí celá společnost. To ona by se k ní měla adekvátně postavit. Výše nezaměstnanosti je v podstatě obrazem celé společnosti. Nezaměstnanost by měli řešit jak samotní nezaměstnaní, tak celá společnost. Je přízemní mluvit o nezaměstnanosti a nic nenabízet.

Řeči o Romech pořádajícím mejdany v této souvislosti jsou poněkud infantilní.

Netvrdím, že se někde takové mejdany nedělají a rovněž vím, že nesou doménou pouze Romů. Ovšem dějí se v Praze na Václaváku? Vždyť Romové žijí převážně v ghettech, kde je maximální počet nezaměstnaných jak Romů, tak lidí z řad majority. No jo, ale Pražáci to mají z doslechu. Já bydlím v ghettě a mejdanů bych mohl sečíst tak na deseti prstech ročně. Pokud kohokoliv obtěžuje nějaký mejdan, pak může anonymně přivolat policii a ta přece má v rukou zákonné sankce. Je tedy otázkou, zda policie a městský úřad konají ve smyslu zákona. Když policie umožní pobíraní úplatků, odradí to někoho od jeho příjímání?

Co se týče sociálních dávek, pak by si celá společnost měla uvědomit, jestli chceme zavést zákon o příživnictví a následně vytvořit pracovní místa, anebo jednoduše musíme přijmout opatření k nastolení bezpečnosti. Jakékoliv snižování dávek sociálně potřebným včetně vytváření stropů je zvyšování rizika nárůstu různých sociálně patologických jevů, a tudíž snižování bezpečnosti občanů. Viníkem nezaměstnanosti nejsou Romové ale vláda, která nevytváří podmínky a motivační programy malým a středním podnikatelům, snižuje konkurenceschopnost, neefektivně směřuje finanční prostředky do regionů, infrastruktury a různých dotačních programů.

Vláda rovněž zanedbává konkurenceschopnost v oblasti vzdělávání, kde se vehementně brání vytvoření nové koncepce. Navíc jsou Romové v drtivé většině neustále umísťováni do škol s lehkou mentální poruchou. Zajímavostí je, že třeba v Anglii úspěšně zvládají studia v hlavním vzdělávacím proudu. Dnes roste v zahraničí generace vzdělaných Romů, kteří tam najdou uplatnění. Proč se toto neděje u nás, je spíše otázka na ministerstvo školství a pedagogy. Přece vzdělanost a připravenost se transformovat je cesta ke stabilizaci veřejných prostředků a tím zvyšováni životní úrovně a konkurenceschopnosti.

Přijde jednou doba, kdy budou Angličtí Romové na ty České nahlížet stejně, jako dnes Čeští na Slovenské?

Neprohlubujme vzájemně problémy, ale hledejme řešení. Hledejme takové cesty, abychom byli příkladem pro naše příští generace a ne abychom se stali stokou v dějinách. Společně budujme stabilizovaný stát a zřízení. Nehledejme nepřítele tam, kde není. Sami jsme si nepřáteli.