Otevřený dopis prezidentu Německa Joachimu Gauckovi

Pan spolkový prezident Joachim Gauck, Zámek Bellevue D-11010, Berlín, Věc: Váš projev „Perspektivy evropské myšlenky“ ze dne 22. 2. 2013

Vážený pane spolkový prezidente,

prostřednictvím německých médií jsem se dozvěděl o Vašem projevu, který jste měl dne 22. února 2013 ve Vaší rezidenci, zámku Bellevue, před německým a zahraničním publikem.

Upoutaly mě v něm zejména dva body. Souhlasím s Vámi, když říkáte: „V Evropě chybí „příběh tvořící identitu“ a dále: "Neexistuje jedna jediná evropská identita stejně jako neexistuje evropský demos či evropský národ."

V další části Vašeho projevu se zaměřujete na Evropskou unii: „Evropská unie sleduje princip reciprocity, rovných práv a rovných povinností a závazků.“ Taktéž platí, kdy krátce poté, vyzdvihujete „nedostatečnou komunikaci v rámci Evropy“ jako „jeden z hlavních problémů ve formování evropského společenství“.

Až do tohoto bodu s Vámi nemohu nesouhlasit. Pak ale „Evropan Gauck“ představuje nepřijatelná řešení. Ačkoliv správně konstatujete v pohledu na chybějící evropskou otevřenost: „V prvé řadě nám schází společný jazyk.“

Ale co ovšem poté nabízíte jako řešení, si protiřečí s již zmíněným „principem reciprocity, rovných práv a rovných povinností a závazků“.

Vy říkáte:

1. Němec, který nemluví anglicky nebo francouzsky, stěží může komunikovat s Portugalcem, a stejně tak ani s Litevcem nebo Maďarem.“

Skutečně tedy s Dalií Grybauskaitė, Vaší litevskou kolegyní z úřadu a s Jánosem Áderem, Vaším maďarským kolegou z úřadu, mluvíte anglicky nebo, na náklady německých daňových poplatníků používáte tlumočníka?

Zde ještě hovoříte o alternativě, tedy o angličtině nebo francouzštině, potom, vyžadujete „mnohojazyčnost […] ve výsledku ode všech“ a říkáte:

2. „Jsem přesvědčen, že v Evropě může obojí žít vedle sebe: domácí mateřština se svou poezií [?!] a přijatelná praktická angličtina pro všechny situace a věkové kategorie“.

Proč najednou jen angličtina a už ne (také) francouzština? A kde zůstaly ostatní rovnoprávné jazyky Evropy?

Chcete zcela vážně postoupit Angličanům (Američanům) jazykové výhody a tak porušit jazykovou rovnováhu ve prospěch pouze jednoho člena EU? Proč Němci, Francouzi, Italové ... mají svá práva obětovat ve prospěch rodilých mluvčí angličtiny?

To nemá vztah ani k právu na vlastní jazyk ani na jazykovou rovnost. Vaše řešení je hluboce neevropské a poškozuje oprávněné zájmy Evropanů s jiným rodným jazykem než anglickým.

Chybějící „zakladající mýtus“ chcete nahradit zcela nepřijatelným mýtem agličtiny. Praktická angličtina ani jiné naučené etnické jazyky nepovedou k vytvoření identity.

Pokud lze takového účinku vůbec dosáhnout, tak jedině na základě společného neutrálního jazyka všech Evropanů, který zároveň umožňuje komunikaci s ostatními národy mimo Evropu a mimo její tzv. „evropský hodnotový systém“.

Vyzýváte k odvaze. Odvahu by Evropané prokázali, kdyby konečně seriozně hledali motivy pro všeobecné používání esperanta místo proti němu. Nikdo menší než Bavorská státní knihovna věnovala tomuto námětu vloni v létě výstavu a sympozium „Mezi utopií a realitou. Konstruované jazyky v globálním světě.“ Tam se ukázalo, že esperanto již 125 let představuje novou globální alternativní jazykovou realitu, které chybí náhražkový charakter ostatních návrhů - včetně vašeho vlastního.

Evropa a skrze ní celosvětové dorozumění půjdou snáze s „dokonalým esperantem“ než s „praktickou angličtinou“ (dovoluji si připomenout „praktickou angličtinu“ jednoho z předchůdců ve Vašem úřadě), která by vytvořila privilegované a neprivilegované Evropany a tak by působila proti principu jazykové rovnoprávnosti.

S upřímnými pozdravy

Miroslav Hruška