Jak vyřešit problém tepelného ostrova Brna - úvaha

    Úvodem: v právě probíhajícím letním semestru v rámci navazujícího magisterského studia "Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů" na Mendelově univerzitě patří mezi předměty, které studuji, i předmět "Udržitelný rozvoj regionu". Do tohoto předmětu je třeba zpracovat celkem sedm prací. Témata těchto prací jsou volitelná, nicméně vždy je potřeba námět schválit jedním ze cvičících, neboť se odvíjejí se tématu zmíněného na přednášce. Já jsem se rozhodl šestou úvahu pojmout jako prezentaci myšlenek na vyřešení tepelného ostrova Brna.

    Cílem této úvahy je návrh několika poměrně jednoduchých řešení pro vyřešení tepelného ostrova ve městě Brně, neboť v rámci diskuse po přednášce RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, CSc. byl zmíněn i tento problém. Navržené úpravy by ovšem mohly být aplikovány i v jiných městech.

    S problémem tepelného ostrova města Brna se zejména v létě potýká mnoho obyvatel. Cestování veřejnou dopravou ve dnech největších pařáků není kromě ranních a večerních hodin příliš komfortní, neboť vozy Dopravního podniku města Brna, a.s. nemají klimatizovaný prostor pro cestující. A v centru města je s výjimkou parků vedro a hlavně odpoledne se náměstí Svobody stává místem, kde je lépe navzdory několika stromům se příliš dlouho nezdržovat.

    Ostatně, není se čemu divit – přímo v centru Brna je parků a zeleně méně ve srovnání se sídlišti. Navíc díky přítomnosti různých kabelů, vodovodů, plynovodů je výsadba stromů v ulicích centra obtížná. Je ale nutné tento stav považovat za a priori daný, se kterým nelze mnoho dělat? To rozhodně nikoliv.

    Jednou z cest, jak snižovat teplotu ve městě, je tedy výsadba stromů v místech, kde to možné je, tj. například na sídlištích. Dobrým příkladem toho je v těchto dnech probíhající výsadba stromů na sídlištích Vinohrady a Líšeň, ke kterým na konci léta přibydou keře a popínavé rostliny. Navíc byla tato výsadba spolufinancována z fondů EU a předmětem zakázky je také následná pětiletá péče o vysazené rostliny. (1)

    Takových výsadeb stromů podél frekventovaných silnic by se jistě dalo provést mnoho, nicméně stále bude platit, že tím se zlepší teplotní pohoda obyvatel sídlišť a okrajových částí Brna, nikoliv lidí, kteří v létě procházejí centrem.

     Jak už jsem ale naznačil, ve městě je problém s umístěním stromů. To by se však mohlo řešit dle mého názoru jinak, a sice umístěním květináčů včetně systému zavlažování na střechy budov. Taková myšlenka má ale dva problémy: zaprvé to něco bude stát. To by však mohlo město vyřešit pomocí peněz z fondů Evropské unie.

    Druhým problémem je to, že majitelé domů by mohli mít vůči tomuto projektu výhrady v podobě zvýšené péče o střechy. To by se však dalo vyřešit tak, že by zapojení do tohoto projektu bylo na čistě dobrovolné bázi. Vzhledem k tomu, že se v Brně zvyšuje počet lidí, kterým není ochrana přírody lhostejná (zejména je to patrné, jak jsem zmínil v úvaze „Příroda má přednost“, na sídlišti Lesná), věřím, že by se k takovému projektu mohlo přidat hodně lidí. Uvážím-li, že střecha osmipatrového paneláku na sídlišti Lesná o celkem 11 vchodech by mohla být využita pro květináče o celkové ploše 200 m² a takových zelených střech by bylo v Brně 100, potom získáme plochu, která odpovídá přibližně ploše Björnsenova sadu vedle Moravské zemské knihovny. (2)

    V centru města bude samozřejmě vzhledem k členitosti střech takových zelených střech méně a je tedy nutno hledat i jiné cesty, jak zde snížit teplotu. Jednou možností je podle mne snižování potřeby využití klimatizace v budovách. V tomto případě jde o to, že ve městě je mnoho budov, které mají na střechách klimatizaci, což znamená, že uvnitř těchto budov je sice v létě příjemně, ovšem za cenu toho, že nahoře na střeše odchází teplo a budova se tak chová podobně jako lednička.

    Proto navrhuji, aby město Brno finančně motivovalo majitele budov s klimatizací, zejména majitele obchodních domů (včetně nákupních center na okraji města, tedy například Olympia, Avion či Globus) k tomu, aby používání klimatizace omezili a místo ní bylo v jejich budovách více zeleně, která zajistí vyšší vlhkost vzduchu a také příjemnější teploty. Tím dojde k úspoře elektřiny potřebné na provoz klimatizace, snížení množství odpadního tepla a tedy i ke snížení teploty nejen v centru Brna. Podobně jako v případě návrhu ozelenění střech by tento projekt mohl být spolufinancován z fondů Evropské unie a byl by založen na dobrovolnosti (3).

    Jinou možností, jak snížit teplotu v centru Brna a současně zatraktivnit náměstí Svobody, je výsadba mobilní zeleně v podobě květináčů s konstrukcemi, na kterých by rostly popínavé rostliny. Oproti stromům by takovéto „zelené zdi“ byly snáze přemístitelné v případě pořádání větší kulturní akce, současně by ale na náměstí Svobody vytvořily stín a zákoutí. Pokud by se navíc vybraly vhodné popínavé rostliny s pěknými květy, potom by tyto „zdi“ velmi pěkně doplnily květináče, které město na tomto náměstí vyvěsí vždy v létě.

    Tyto „zdi“ by však nemusely být jen na náměstí Svobody, mohly by být i na Jakubském náměstí (kde je poměrně prázdný prostor za kostelem), ale rovněž i na sídlištích, kde byla většina paneláků zateplena. Při té příležitosti získaly domy nové barvy fasád. Z estetického hlediska mi to přijde jako velmi dobrý nápad, který by mohl být doplněn výsadbou popínavých rostlin před bočními stranami dlouhých domů (nikoliv tedy přímo na stěně, ale ve vzdálenosti 1 až 2 metry od stěny), které se aktivně nepoužívají (není zde ani hlavní ani zadní vchod) (4). Podobně jako v případě města by se jednalo o květináče (v tomto případě pevně umístěné do země) s konstrukcemi pro popínavé rostliny. Oproti centru města by se však zvolila taková popínavá rostlina, jejíž barvy květů by ladily s barvou fasády.

    Závěr: má navržená řešení problému tepelného ostrova města Brna ukazují, že řešení nemusí být příliš nákladná a komplikovaná a vzhledem k tomu, že problém tepelného ostrova řeší i jiná města (tedy nikoliv jen Brno), mohly by tyto návrhy být aplikovány i v jiných městech nejen v České republice. Navíc větší množství rostlin v obchodních domech může být (kromě toho, že sníží náklady na klimatizaci) i esteticky přitažlivé pro návštěvníky. A popínavé rostliny mohou díky rychlému růstu velmi brzy některá náměstí a ulice zatraktivnit a oživit. -mir-

Použité zdroje a poznámky

(1) Několik fotografií z výsadby je k dispozici na http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/c/408433/Obrazem-nove-stromy-ve-dvou-brnenskych-sidlistich.html

(2) V tomto případě jde pouze o můj laický odhad využití celkové plochy střechy (cca. 2500 m²), které by střechu takového paneláku příliš nezatížilo. Jak je patrné z internetových stránek firmy Optigreen http://www.optigreen.cz/SystemSolutions/SystemSolutions.html, existuje více řešení zelených střech.

(3) Město by však mohlo motivovat nejen majitele obchodních domů, ale mělo by iniciovat umístění další zeleně i v budovách spíše nekomerčního charakteru (knihovny, nádraží, úřady).

(4) Takové řešení je však využitelné pouze u domů, kde v těchto místech není strom, respektive není zde možné vysázet stromy. Popínavé rostliny v květináčích by však i tak mohly být využity například u zastávek veřejné dopravy.