- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Cílem této úvahy je návrh několika poměrně jednoduchých řešení pro vyřešení tepelného ostrova ve městě Brně, neboť v rámci diskuse po přednášce RNDr. Ing. Jaroslava Rožnovského, CSc. byl zmíněn i tento problém. Navržené úpravy by ovšem mohly být aplikovány i v jiných městech.
S problémem tepelného ostrova města Brna se zejména v létě potýká mnoho obyvatel. Cestování veřejnou dopravou ve dnech největších pařáků není kromě ranních a večerních hodin příliš komfortní, neboť vozy Dopravního podniku města Brna, a.s. nemají klimatizovaný prostor pro cestující. A v centru města je s výjimkou parků vedro a hlavně odpoledne se náměstí Svobody stává místem, kde je lépe navzdory několika stromům se příliš dlouho nezdržovat.
Ostatně, není se čemu divit – přímo v centru Brna je parků a zeleně méně ve srovnání se sídlišti. Navíc díky přítomnosti různých kabelů, vodovodů, plynovodů je výsadba stromů v ulicích centra obtížná. Je ale nutné tento stav považovat za a priori daný, se kterým nelze mnoho dělat? To rozhodně nikoliv.
Jednou z cest, jak snižovat teplotu ve městě, je tedy výsadba stromů v místech, kde to možné je, tj. například na sídlištích. Dobrým příkladem toho je v těchto dnech probíhající výsadba stromů na sídlištích Vinohrady a Líšeň, ke kterým na konci léta přibydou keře a popínavé rostliny. Navíc byla tato výsadba spolufinancována z fondů EU a předmětem zakázky je také následná pětiletá péče o vysazené rostliny. (1)
Takových výsadeb stromů podél frekventovaných silnic by se jistě dalo provést mnoho, nicméně stále bude platit, že tím se zlepší teplotní pohoda obyvatel sídlišť a okrajových částí Brna, nikoliv lidí, kteří v létě procházejí centrem.
Jak už jsem ale naznačil, ve městě je problém s umístěním stromů. To by se však mohlo řešit dle mého názoru jinak, a sice umístěním květináčů včetně systému zavlažování na střechy budov. Taková myšlenka má ale dva problémy: zaprvé to něco bude stát. To by však mohlo město vyřešit pomocí peněz z fondů Evropské unie.
Druhým problémem je to, že majitelé domů by mohli mít vůči tomuto projektu výhrady v podobě zvýšené péče o střechy. To by se však dalo vyřešit tak, že by zapojení do tohoto projektu bylo na čistě dobrovolné bázi. Vzhledem k tomu, že se v Brně zvyšuje počet lidí, kterým není ochrana přírody lhostejná (zejména je to patrné, jak jsem zmínil v úvaze „Příroda má přednost“, na sídlišti Lesná), věřím, že by se k takovému projektu mohlo přidat hodně lidí. Uvážím-li, že střecha osmipatrového paneláku na sídlišti Lesná o celkem 11 vchodech by mohla být využita pro květináče o celkové ploše 200 m2 a takových zelených střech by bylo v Brně 100, potom získáme plochu, která odpovídá přibližně ploše Björnsenova sadu vedle Moravské zemské knihovny. (2)
V centru města bude samozřejmě vzhledem k členitosti střech takových zelených střech méně a je tedy nutno hledat i jiné cesty, jak zde snížit teplotu. Jednou možností je podle mne snižování potřeby využití klimatizace v budovách. V tomto případě jde o to, že ve městě je mnoho budov, které mají na střechách klimatizaci, což znamená, že uvnitř těchto budov je sice v létě příjemně, ovšem za cenu toho, že nahoře na střeše odchází teplo a budova se tak chová podobně jako lednička.
Proto navrhuji, aby město Brno finančně motivovalo majitele budov s klimatizací, zejména majitele obchodních domů (včetně nákupních center na okraji města, tedy například Olympia, Avion či Globus) k tomu, aby používání klimatizace omezili a místo ní bylo v jejich budovách více zeleně, která zajistí vyšší vlhkost vzduchu a také příjemnější teploty. Tím dojde k úspoře elektřiny potřebné na provoz klimatizace, snížení množství odpadního tepla a tedy i ke snížení teploty nejen v centru Brna. Podobně jako v případě návrhu ozelenění střech by tento projekt mohl být spolufinancován z fondů Evropské unie a byl by založen na dobrovolnosti (3).
Jinou možností, jak snížit teplotu v centru Brna a současně zatraktivnit náměstí Svobody, je výsadba mobilní zeleně v podobě květináčů s konstrukcemi, na kterých by rostly popínavé rostliny. Oproti stromům by takovéto „zelené zdi“ byly snáze přemístitelné v případě pořádání větší kulturní akce, současně by ale na náměstí Svobody vytvořily stín a zákoutí. Pokud by se navíc vybraly vhodné popínavé rostliny s pěknými květy, potom by tyto „zdi“ velmi pěkně doplnily květináče, které město na tomto náměstí vyvěsí vždy v létě.
Tyto „zdi“ by však nemusely být jen na náměstí Svobody, mohly by být i na Jakubském náměstí (kde je poměrně prázdný prostor za kostelem), ale rovněž i na sídlištích, kde byla většina paneláků zateplena. Při té příležitosti získaly domy nové barvy fasád. Z estetického hlediska mi to přijde jako velmi dobrý nápad, který by mohl být doplněn výsadbou popínavých rostlin před bočními stranami dlouhých domů (nikoliv tedy přímo na stěně, ale ve vzdálenosti 1 až 2 metry od stěny), které se aktivně nepoužívají (není zde ani hlavní ani zadní vchod) (4). Podobně jako v případě města by se jednalo o květináče (v tomto případě pevně umístěné do země) s konstrukcemi pro popínavé rostliny. Oproti centru města by se však zvolila taková popínavá rostlina, jejíž barvy květů by ladily s barvou fasády.
Závěr: má navržená řešení problému tepelného ostrova města Brna ukazují, že řešení nemusí být příliš nákladná a komplikovaná a vzhledem k tomu, že problém tepelného ostrova řeší i jiná města (tedy nikoliv jen Brno), mohly by tyto návrhy být aplikovány i v jiných městech nejen v České republice. Navíc větší množství rostlin v obchodních domech může být (kromě toho, že sníží náklady na klimatizaci) i esteticky přitažlivé pro návštěvníky. A popínavé rostliny mohou díky rychlému růstu velmi brzy některá náměstí a ulice zatraktivnit a oživit. -mir-
Použité zdroje a poznámky
(1) Několik fotografií z výsadby je k dispozici na http://miroslavhruska.blog.idnes.cz/c/408433/Obrazem-nove-stromy-ve-dvou-brnenskych-sidlistich.html
(2) V tomto případě jde pouze o můj laický odhad využití celkové plochy střechy (cca. 2500 m2), které by střechu takového paneláku příliš nezatížilo. Jak je patrné z internetových stránek firmy Optigreen http://www.optigreen.cz/SystemSolutions/SystemSolutions.html, existuje více řešení zelených střech.
(3) Město by však mohlo motivovat nejen majitele obchodních domů, ale mělo by iniciovat umístění další zeleně i v budovách spíše nekomerčního charakteru (knihovny, nádraží, úřady).
(4) Takové řešení je však využitelné pouze u domů, kde v těchto místech není strom, respektive není zde možné vysázet stromy. Popínavé rostliny v květináčích by však i tak mohly být využity například u zastávek veřejné dopravy.
Další články autora |