Vás se to netýká? Ale jednou dojde i na vás ...

Důchodový systém je divný. Co to vůbec je? Máte na to nárok nebo je to sociální dávka od státu?

O tomhle se moc nemluví. Myslím že na Radiu Česko jsem slyšela o tom, že v Terezíně dostávali staří lidé menší dávky jídla, aby přežila mladší generace. Příděl jídla pro vězně rozdělovali židovští starší. Ti, kdo přežili, o tom nevěděli, nemluvili nebo obojí. Postižení si asi neměli komu stěžovat, protože systém byl takhle rafinovaně nastaven. Zkuste si představit  sami sebe v podobné situaci. Komu si budete stěžovat, pokud k tomu seberete odvahu?

Vzpomínám na japonský filmu, myslím že se jmenoval Cesta na Ranajámu. Źačíná hostinou, na které se stará paní loučí se svými sousedy. Pak ji její syn naloží na záda na jakási nosítka a odchází z vesnice. Celou cestu se na ni neotočí ani na ni nepromluví. Když stoupají do hor a objevují se kosti a lebky, začnete tušit, o co jde. Bylo málo jídla, zvlášť v zimě. A neproduktivní lidé ubírali produktivním.

Ještě jiný způsob likvidace, rafinovanější, pro pracující (ale neproduktivní) lidi, viz Douglas Adams, Stopařův průvodce Galaxií.  

Do zatím posledního Respektu 20/2012 napsal Luděk Niedermajer, bývalý viceguvernér České národní banky, článek Penzisté na ráně. V Respektu je to v krátké době jeho min.2.článek na stejné téma. Upozorňuje mimo jiné na to, že se sice plati "důchodové pojištění", ale penze jdou z kapitoly "sociální dávky". A to podporuje tendenci vlád s těmito penězi "kouzlit". Takhle jasně jsem to od nikoho nečetla.  

Tohle mě už dlouho zaráží. Pokud se pojistíte, ve smlouvě je jasně stanovené, kolik budete platit a kolik (a kdy) dostanete vyplaceno.  Víte kolik zaplatíte a víte kolik dostanete. Bez tohoto jasného rozdělení vznikne prostor pro manipulace. V pojištění nelze snížit vyplácenou pojistku proto, že pojišťovna nemá v době nároku na vyplácení peníze, a prostě se tak rozhodla. To by byla nehoráznost. S takovou pojišťovnou byste asi smlouvu nepodepsali. Pokud by takhle změnila podmínky už uzavřené smlouvy, zažalovali byste ji a chtěli své peníze zpět.

U státu není jasné, co to vyplácí. Pojištění nebo sociální dávku? Jak dlouho jen trvalo, než Ústavní soud rozhodl, že systém vyplácení penzí musí více zohledňovat vztah mezi tím, co zaplatíte a tím, co dostanete. Stížnost podal právník, penzista. 

Myslím, že hlavní problém je, že penze zůstávají politikem. Že už se jednou konečně neřekne, že je to pojištění a tedy: zaplatili jste si tolik a tolik, dostanete tolik a tolik. Nebo je to dávka od státu, u níž vztah mezi odevzdanou a vyplacenou částkou je nejasný a nejistý. Je to politikum, přes které se politické strany handrkují o přízeň a tedy i hlasy více než 2 milionů voličů-penzistů. 

Je to podobně manipulativní politikum jako poslanecká imunita. Proto je tak důležité být poslancem. Bez poslancování byste byli ve vysoké funkci "jen" veřejným činitelem a zabásli by vás snadno. Žádní vaši poslanečtí kolegové by se vás nemohli zastat. Takhle můžou projít i obyčejné kriminální činy, protože poslanci budou vždycky křičet, pokud budou zatčeni, že je to politická pomsta. Asi kdyby byl ministr vnitra z jejich strany, nebyli by zatčeni. Divné, že? 

Podobně nepřímá volba prezidenta. Tady se zase může kupčit  s hlasy politických stran při budoucích hlasováních ve sněmovně, aby prošly nebo neprošly návrhy zákonů. Případně se lze takto zbavovat nepohodlných osobností. Tak, jako se vysouvali do popředí ti, kteří byli buď neškodní a prošlo by tedy přes ně všechno  nebo je bylo nutno ze strany odstranit. (Odstranit ze strany - hezké, že).

K tomu kouzlení: Nejen kouzlení s penězi na důchody v rámci rozpočtu, ale i přerozdělení uvnitř penzijního systému. A tak vlastně udržování stávajícího systému rovných penzí. A tedy i systému nízkých platů státních zaměstnanců. Kdyby existovalo skutečné penzijní pojištění, měli by méně vydělávající menší penze. A věděli by to, mohli by si to předem spočítat, případně by to měli hned ve smlouvě o penzijním pojištění. A to by se asi bouřili. Ale v dnešním systému mají nakonec všichni skoro stejně, bez ohledu na to, kolik vydělávají, tedy i kolik do systému přispívají. Takže nízké mzdy nikoho moc nevzrušují; na penzích se to neodrazí. 

A vlády nemusí mít starosti. Částky odváděné na tzv.penzijní pojištění jsou polštář, který se vyfoukne,  když je málo peněz v rozpočtu a nafoukne se sliby, když se blíží volby. Ono to pak nějak dopadne, volební sliby jsou jako reklama, neberou se doslovně. Alespoň politické strany je tak neberou, nikdo u nich se neobtěžuje nějakým přehledem typu sliby/skutečnost. Straničtí šéfové vám vysvětlí, že ne všechno se podaří prosadit, protože jejich koaliční partneři (pokud jsou ve vládě), nebo vládní strany (pokud jsou v opozici) jim nedovolí prosadit všechno, co slíbili ve volebním programu. Jestli nějaká vláda přidá na penzích, získá tím body, ať je jakákoliv. Takže s tímto vědomím můžou před volbami slibovat všichni bez uzardění. A po volbách rozhazovat, pak bude díra v rozpočtu a tu už oni řešit nebudou. Na tom si vylámou zuby jiní. A až je budou mít vylámané, přijde zase rozhazovač peněz. A tak dále. Jak se říká: Slibem nezarmoutíš.  

V USA, jak psal Lee Iacocca, se mohl v automobilovém průmyslu dělník kdykoliv obrátit na mistra, a ten mu řekl, jakou by měl penzi. Moje sestra, zdravotní sestra v USA, to ví taky. Tady se můžete zeptat taky, jen efekt bude jiný. Budete vypadat že jste spadli z Měsíce. 

Podle ombudsmana pana Varvařovského přibývá penzistů, kterým zbývá po zaplacení nájmu a poplatků za služby s tím spojené 80 Kč/den. Jedná se hlavně o lidi z větších měst a osamělé. Pokud máte svůj dům a bydlíte alespoň ve dvojici na venkově, neplatíte nájem. Dáte dohromady dva důchody a ještě si něco vypěstujete nebo barterovými obchody získáte. Přežijete.  

Asi jediná cesta z téhle situace je jasně říct, co to tedy stát vyplácí: sociální pojištění nebo sociální dávky? A začít pracovat na tom, aby bylo jasné sociální pojištění. S pevně stanovenými pravidly, bez možnosti odsávat z tohoto systému peníze kdykoliv se to vládám hodí. Vlády odejdou, důsledky zůstanou. Předešlo by se tak i tomu, že se mladší generace dívá na starší jako na ty, na které platí. Ano, platí, ale díky tomuto systému průběžného financování. To co se vybere u ekonomicky činných lidí se mj. převádí na sociální dávky (i) mladým rodinám a důchody penzistům. Ti zase podobně financovali výdaje státu v době své výdělečné činnosti. Tohle letadlo se jednou zřítí. A ani nález černé skříňky nepomůže. 

Nevím, jak to celé udělat. Ale asi jako v matematice, jasnou definicí, co je co. A začít přecházet na systém pojištění. A pomalu systém vystavět. A to bychom asi my, voliči, měli požadovat po stranách. Všech. Strany s tím samy nezačnou. 

Času je málo a voda stoupá.