Tudy cesta nevede? Postřehy ...

... inteligentního čtenáře bez inFORMAČNÍHO vlivu TV (nekoukám, protože nemám a nechci mít). Francouzi (prý) říkají: Čím více se to mění, tím více to zůstává stejné (něco o tom vědí). Britové (prý) říkají Čím méně se to mění, tím méně to zůstává stejné (vědí o tom své britské). A něco o tom víme i tady.

1. Politika je v České republice asi brána jako insider traiding. Malá rizika, velké zisky nejen lákají nové lidi, ale také posilují loajalitu. Politici mají více informací a je obtížné vůbec určit, kdy jde o insider trading. Když už je tedy alespoň vytažen na světlo a začíná se o něm mluvit. Postižitelnosti je v našich zeměpisných šířkách jaksi nezakořeněná. Souvisí to (mimo jiné) s tím, čemu se říká charakter (v anglosakých zemích také INTEGRITY). To je asi jako imunita, která chrání nositele před pokušením nebo alespoň podlehnutím.

• Jako lékař ví o příčinách a důsledcích našich zdravotních problémů asi víc než my, věříme, že je nezneužije. Je vázán mj. přísahou, příslušností k profesnímu společenství, které chrání dobré jméno profese. Dobré jméno je určitě i součástí vyššího finančního hodnocení. Pokud máme pochybnosti nebo nemáme důvěru, existuje možnost konzultace s jiným lékařem, přechodu k jinému lékaři, stížnosti, žaloby, ...
• U bank sice můžeme přejít k jiné bance. Ne mimo bankovní systém, alespoň pokud jsme ekonomicky aktivní. Ale celkově, jak je vidět, celý systém se spoléhá na to, že důsledky pádu  byť i jediné banky, natož kolapsu bankovního systému, by postihly hodně lidí. A že tedy vlády nenechají jedinou banku padnout a budou celý systém sanovat. Trefně se tomu říká Privatizace zisků a socializace ztrát.
• Přístup bank mi tak připomíná politiky.  

2. Politická zodpovědnost za činy neexistuje a pokud ano, nemá už co činit s odpovědností. Asi jako vědecký komunizmus s vědou.

• Pro mladší (než já): Vědecký komunizmus byl předmětem studia na všech typech vysokých škol. Nepamatuji si přesně, ale s postupem studia to bylo: Dějiny dělnického hnutí. Politická ekonomie. Marxismus-leninismus. Vědecký komunismus. A po roce 1968 byla povinná zkouška (a skládali ji i ti, co měli zkoušky dříve uvedené již za sebou) z Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti.
• Pro korektní češtinu milující jedince: Podle Slovníku spisovné češtiny, Academia Praha 2010, obojí je možné.

3. Sliby se neplní. Částečně souvisí s bodem 2.

• Kdyby se plnily, pak by se tím politické strany rády chlubily. A vyvěšovaly by své programy (nebo alespoň ty jejich části, které plní) na všech rozích (moje matka říkávala Jména hloupých na všech sloupích). A zdůrazňovaly by, že své sliby plní.
• Takhle se můžou vždycky odvolat, že jsou v opozici a nemůžou tedy prosazovat nic. Ale až je zvolíte, své sliby prosadí. 
• Pokud jsou v koalici, nemohou prosadit své sliby úplně a teď.
• Nebereme sliby doslova. Stejně jako prostor je naplněn reklamou. A všichni tak nějak víme, že přehání. Ale už jsme si na to přehánění tak nějak zvykli. K tomu zajímavý článek viz Respekt 12/2012 "Zrušme reklamu. Veřejný prostor nemá patřit firemním billboardům."

4. Citlivost

• Možná to bude podobné jako v případě znečištování životního prostředí. Nejdřív se začalo mluvit o znečišťování vody, protože pevné látky byly často vidět (ještě v sedmdesátých letech 20.století třeba kaolin z porcelánek). Potom rozpuštěné látky, co vidět nejsou, ale ovlivňují chuť a vůni. Pak ty, co přestože nejsou vidět, chutnat, cítit,... ale ovlivňují zdravotní stav. To vedlo k požadavkům na kvalitu pitné vody Pak se začalo se zákonnými regulacemi stran kvality vypouštěné vody. A s tím ruku v ruce požadavky na čištění vod. 
• Později přišel na řadu vzduch - problém začal být nejdřív vidět ve velkých průmyslových městech. Tam se začalo taky asi s tím, co bylo štiplavě, dusivě (a bylo cítit) nebo jen barevné (a bylo vidět).
• Ještě později přišel na řadu hluk. S hlukem je to horší - citlivost na něj je různá. Prý s inteligencí roste citlivost na hluk. I dnes se u nás těžko prosazuje jeho snižování. 
• Světelný smog se snad ani nesnižuje. Často si ho ani neuvědomujeme. Určitě ale vadí astronomům. V Brně jsem zahlédla několik plakátů: 31.3.2012 od 20:30 do 21:30 je Hodina Země. "Přidejte se k největšímu světovému happeningu na podporu ochrany životního prostředí". Považuji to za první velké upozornění a uvědomění si tohoto druhu znečištění životního prostředí. Takže asi jak klesá viditelnost znečištění a vzdálenost od jeho zdroje, klesá naléhavost.
• Chci tím říci, že podobně jako u vody, vzduchu a pevných odpadů i tady platí, že nějaká zákonná opatření nastoupí až poté, co se zvýší citlivost na nedostatky. Poté nastoupí volání po nápravě. Poté zákonné regulace velikosti znečištění. A za nimi opatření  na snížení tvorby nežádoucího znečištění. Jako úplný závěr prosazování technologií, které znečištění omezují.
• Pokud nebude tohle a politici budou tedy moci ignorovat volání po nápravě, bude sílit volání po radikálním řešení. Marie Antoinetty dnešních dnů také nechápou hladové ženy co táhnou s vidlemi na Versailles. A už se ani neptají, proč ty ženy nejedí místo chleba koláče.

Shrnutí: Takže aby to nebylo jen plácnutí do vody: co nám zbývá? Cituji název poslední části článku o reklamě viz výše: "Braňme se".  Prevencí je volba. Poté obrana proti špatné kvalitě. S nákupy to neděláme jinak.

Neboli (asi obecně) platí: Rychlost děje rovná se hnací síla lomeno odpor

Existuje Napistejim.cz,  Kohovolit.eu, nejnověji Demagog.cz. Nic není dokonalé, ani tento článek. Ale někde se začít musí.

Toto napsal před lety deník Sun, kdysi nadšený stoupenec Blairovy vlády: "Politici jsou vesměs truchliví, mrzcí, trapní a neschopní tajtrlíci, z jejichž soukromého života se lidem zvedá žaludek. My mluvíme za ty lidi, kteří vás a vaše ušou.tané kamarády dosadili k moci." (Tečka není znakem útlocitnosti. To je prevence).