Retro: Filmy

60. léta. Žádný popkorn, žádná čalouněná křesla, jen dřevěné lavice, vzadu spojené. Takže když se hýbal jeden, cítili jsme to všichni v té řadě. Do kina jsme většinou chodili se školou. Jan Hus, Jan Žižka,...a víc než titulky a Zdeňka Štěpánka v hlavní roli Jana Husa, se zakloněnou hlavou, na hranici, si nevzpomenu.

Rodiče říkali: Škoda peněz, počkej až to bude v televizi. Takže do kina jsem, kromě povinných filmů, moc nechodila.

• Ondřej Neff vzpomíná v Neviditelném psu na film Malý Muk. Já taky. Ale pamatuju si jen na ty, jak říká, utíkací botičky.
• Film "Anna proletářka", líčí boje proletariátu za první republiky. Byli jsme na něm se školou, povinně. Později, pokud jsem potkala svou sestru, tehdy už paní, zdravila jsem se s ní slovy milostpaní z  Anny proletářky: "Budeme do vás střílet, Anno." A moje sestra, slovy Anny proletářky, mi odpovídala: "My do vás také, paní. " Takto jsme proti sobě vystoupily, ač sestry, jako třídní nepřítelkyně. Tedy, jestli se nemýlím,. třídně antagonisticky. Poté už jsme se bavily normálně.
• Patnáctiletý kapitán, s písní, kterou jsme se učili ve škole v hodině zpěvu : Když vítr bije do plachet a lodí kývá, ...
• Asi v roce 1965 sovětský film Hamlet, kde titulní roli hrál Innokentij Smoktunovkij. Film byl oceněn Britskou filmovou akademií jako nejlepší film roku a na MFF v Benátkách. Byli jsme na něm se školou. Pamatuji si z toho jen, jak se naše třídní smála teatrálnímu představiteli hlavní role. Až tak, že její korpulentní postava roztřásla celou řadu.
• Moskva slzám nevěří (1979) získalo Oskara a byl to prý jeden z komerčně nejúspěšnějších sovětských filmů. Pamatuju si jen cosi o ředitelce závodu, zdálo se mi to silně schematické a nepravděpodobné. Proč dostal Oskara, jsem nikdy nepochopila.
  
• Jeřábi táhnou (1957).
• Balada o vojákovi (1959) říkalo se, že radio Jerevan hlásí: Halo, halo, dnes večer promítá místní kino pornografický film Dala bába vojákovi. Praskání v reproduktoru, chvíli ticho a pak znovu Halo, halo, opravujeme předešlé hlášení  Nejedná se o film pornografický, ale panoramatický, nejmenuje se Dala bába vojákovi, ale Balada o vojákovi.
• Čuk a Gek (1953), správně Čuk a Hek, to jsme měli i jako povinnou četbu. Pamatuju si jen, že dva hoši jeli za svým otcem geologem, jeli v zimě, vlak zastavil ve stanici, tam se podával čaj, pak jeli na saních, přikrytí kožešinami a odháněli vlky. Ty jsme tady (ještě) neměli.

Zkuste sami. Některé filmy lze stáhnout z Internetu, takže si můžete názor udělat sami. Tohle jsou jen tipy. I když dnes, bez vnucování, je budete chápat jinak než my tehdy. Pokud se budete smát, pravděpodobně to nebylo záměrem režiséra, herců ani scénáře.