Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Fotka by stačila/22. Některá vyloučení jsou hodně bolestná

Nejvíc se mluví o tzv.sociálním vyloučení. A myslí se tím Romové. Ale každé vyloučení je sociální (=společenské). Čím je společnost vyspělejší, tím lépe se prý stará o svéslabé a handicapované (děti, zdravotně postižení, starší,...).

K dětem dobrý, pokud ne, mají zastání.  Jsou přece nevinné a bezbranné. Určitě se o nich mluví a jejich problémy, pokud jsou osamělé, týrané, … , se řeší.

Zdravotně postižení - vím, že třeba epileptici musí svou nemoc tajit, jinak by nedostali práci. Řeknou o své nemoci jen pár důvěryhodným lidem, kdyby něco. S tím jsem se setkala … Problematiku nemocných  neznám, ale věřím tomu, že lidé se zdravotním postižením můžou mít  obrovské problémy. Mají to, co si tvrdě, jako skupiny, vybojují. Tzv.většinová společnost se o ně nijak moc nezajímá. Asi se dost často setkávají se zkraty, že si lidi myslí, že postižená je inteligence (když už je člověk tělesně, ...). Jedna má bývalá kolegyně byla dotázána, kam chodila do zvláštní školy. Nikam. Vystudovala i vysokou školu. To, že neměla část ruky, neomezilo ani její inteligenci, ani různé činnosti, ani její chuť do života. Hrála volejbal, řídila auto, nepřipouštěla si žádná omezení. A všichni ji brali normálně.

Viditelná část, lidé s omezenou mobilitou. Mají takové zastání, které si poctivě vybudují. Nemají to asi lehké. MHD (aspoň v Brně) už se mi nezdá jako problém, jde vybrat spoj s nízkopodlažní tramvají nebo busem, aniž by člověk musel moc měnit časové plány, tj. nízkopodlažní tramvaje jezdí s dostatečnou frekvencí. Ono vytáhnout se do běžné tramvaje je někdy náročné. Vlaky, to je otřes. Jela jsem do lázní po 2 ortopedických operacích, s nástupem a výstupem mi pomáhal průvodčí, s kufrem rovněž. Nechápu, proč to tak je. Obvyklá výmluva jsou peníze. Ale podle odměn šéfů drah bych soudila na prosperující firmu. Ale nastupuje se jako za starého Rakouska. Tam byla ale možná nějaká stolička, aby se člověk nemusel vytahovat. Vlaky dříve nebyly tzv. Socka. Nejsou ani v sousedním Německu. Nevypadají tak už na první pohled.

Tohle asi taky hodně záleží na slušnosti lidí. Chodila jsem o berlích 13 měsíců: před 1.operací, mezi 1.a 2. operací a po 2.operaci, někdy jsem se sotva ploužila. Jezdila jsem hlavně do práce a do nemocnice. Přesto jsem stála v tramvaji, což ohrožovalo nejen mne, ale i okolí. Stačilo by, aby řidič prudce zabrzdil. Nevíte, jak se držet, kam dát berle; a když tramvaj zastaví, jak si berle připravit, abyste stačili vystoupit. Proto taky nemůžete jít moc daleko od dveří. Nebo někdo sedí na místě pro invalidy a nejeví ochotu vstát; jeden atlet mi řekl, že má taky nemocné nohy, přes uličku je taky místo. (později už nastupoval do jiné části tramvaje). Nehádala jsem se, musela jsem si sednout, než se tramvaj rozjede. Ale místa pro invalidy, označená, jsou hned u dveří a mají tyče, o které se lze opřít při vystupování. Zatímco když sedíte jinde, máte problémy vstát, držet berle, musíte se otočit o 90 °a vystoupit, často i z nacpané tramvaje. Stačilo by, aby lidi byli slušní a ty s omezenou mobilitou pustili sednout. A to na označená sedadla. Dokud to nezkusíte, neuvědomíte si, co už je problém pro  člověka s omezenou mobilitou. A slečna sedí a hladí pejska na klíně. Ještě pár zastávek a pejsek by, chudák, neměl žádnou srst. Slečna se věnuje pejskovi a nevidí. Prostě když nechcete, nikdo vás ke slušnosti nedonutí.

Takže, soudě z téhle viditelné části, není to dobré. Bezohlednost vylučuje některé (což teprve vozíčkáře) z činností, které se konají mimo dům. Vstupy do obchodů, veřejných budov a nemocnic je většinou bezbariérový. Nedávno v centru Brna otevřeli nové obchodní centrum Letmo, které má přístup do svých obchodů DM drogerie a Spar po schodech, dost strmých. Jak je to v dnešní době možné, nechápu. 

Neznám problémy jiných postižených. Nedávno jsem slyšela Pavlu Kovaříkovou, dříve Valníčkovou. Je slepá, ale tak vyrovnaného člověka jsem neslyšela už dlouho. Snaží se být soběstačná a pomáhat k tomu i ostatním nevidoucím. Studovala v USA a říkala, že tam nemusela řešit co a jak organizačně, ale řešila jen studium.  Žádnou zášť nechová, i když ona sama se setkává s neomaleností. No, posuďte sami: Gynekoložka jí řekla: Jak to, že nejste sterilizovaná? Kdysi jsem byla na výstavě, kde vám na začátku zavázali oči a orientovali jste se jen hmatem. Sochy jste neviděli, ale ohmatávali. Chodila jsem hodně opatrně a orientovala se špatně.

Myslím že tady především by mělo platit Co nemáš rád, nečiň jinému. Prostě obyčejná slušnost, která bere ohled na to, že někdo je na tom hůř než vy. Většinou nezaviněně; nebyl potrestán za něco hodného odsouzení. Jako to bral ten žebrák s cedulí Dnes vy mně, zítra já vám. I vám se může stát něco nepříznivého. A proč byste pak měli být navíc ještě vyloučení ze společnosti víc než ti, co měli víc štěstí? Slušnost snad nic nestojí. Zatím.

Zrzaví– ano, i zrzaví. Slyšela jsem z okolí Zrzavým nevěř. Znovu se to objevilo s nástupem Václava Havla do funkce prezidenta. Není to asi ale jen česká specialita: Tři rusovlasí premiéři, Peel, Baldwin a Churchill, měli problém se svými vlastními stranami a těžko se hledáčistě racionální zdůvodnění pro intenzivní nedůvěru, kterou vzbuzovali.[11] , str. 56

Brejlatí – to bylo dříve, ještě tak v začátcích 60.let. Opravdu jsem byla nešťastná, když se mi spolužáci posmívali Brejlovec indický. Moc lidí brýle nenosilo a mezi dětmi to bylo vzácné. Později jeden čas dokonce nosili lidé brýle pro ozdobu, i ti, kdo tam neměli dioptrická skla. Potom to přestalo úplně. Dnes se tomu těžko věří a zdá se to směšné.

Romové. Jediné vyloučení, o kterém se mluví. Mediálně nejvíc propírané. Ostatní etnika se snaží asimilovat. To, že se nemluví o tom, jaká je skutečná situace, zhoršování napomáhá. Skutečnost je zkreslovaná, často tzv.politickou korektností (třeba u kriminality).

Jestli tomu dobře rozumím, příslušnost k Romům, stejně jako k jiné národnosti (ne státní příslušnosti), se určuje podle toho, k čemu se dotyčný/dotyčná přihlásí. A protože Romové si nejsou jisti, co by to znamenalo přihlásit se k romské národnosti, raději to nedělají. A na základě čeho se tedy rozlišují Romové od ostatních, když se mluví třeba o zvláštních školách? Nebo o různých opatřeních na nápravu jejich situace? Potom jsou zkreslená i všechna čísla, ze kterých se při řešení problémů vychází. Nikde jsem neviděla žádné číslo, kolik u nás Romů vlastně je. Ale určitě to není polovina populace. Jen se to zdá podle toho, jak mnoho se o tom mluví. A jak je to pořád stejné, ne-li horší.

Nikde jse nečetla, kolik peněz se vynakládá a už vynaložilo. Efekt nikdo nezjišťuje. Když člověk platí daně a vidí, jak jsou vynakládány bez jakékoliv změny stavu i okamžité situace, srovnává si to s tím, jak musí s penězi hospodařit on. Každá pokladní v supermarketu má hluboce podprůměrný plat, okolo 12 000-14 000 kč měsíčně. A musí zaplatit každou korunu, která jí v kase chybí. Na výběr nemá jestli ano nebo ne. Může si vybrat jen formu, jak to zaplatí. Má hmotnou zodpovědnost. Ta je, na rozdíl od politické, dohledatelná (ani se nemusí hledat) a postižitelná. A téhle zodpovědnosti se nemůže pokladní zbavit tím, že odejde jinam nebo mizí před novináři. Tak, jak to dělají politici, naposledy Petr Nečas.

Myslím, že vždycky se někdo ponoří, zkoumá, vynoří se, rukou ukáže směr kterým se dát. I dají se peníze tím směrem, aby se po čase zjistilo, že tudy cesta nevede. Možná je to příležitost pro 'odklonění' peněz. Připadá mi to jako když jsem kdysi vzorkovala odpadní sádru ve vozících: musíte vzorkovač ponořit tak, abyste nabrali vzorek ze všech vrstev. Jinak chodíte po povrchu, tu píchnete, seberete vzorek, o kus dál znovu. Ale jak vypadá skutečná situace, nikdy nezjistíte. Nezjistíte ani, že takhle se podstaty nedoberete.

Myslím, že je to asi problém podobného druhu, o jakém mluvil Steve Jobs, cituji [14] “ 'Když se začnete zabývat problémem a říkáte si, že je vážně jednoduchý, nepochopili jste, o jak složitou záležitost ve skutečnosti jde.' Promlouval Jobs k designérům Macu v roce 1983. 'Jakmile do problému proniknete uvidíte, že je komplikovaný, a přijdete s různými spletitými řešeními. Tím většina lidí skončí, a jejich řešení obvykle nějakou dobu fungují. Ale ten, kdo je skutečně skvělý, bude pokračovat, najde jádro celého problému a navrhne elegantnířešení, které bude fungovat na všech úrovních. To jsme chtěli dokázat s Macem.'

 

Citovaná literatura:

[11]   Johnson Paul, Dějiny anglického národa, Rozmluvy, Paperback, nedatováno.... str. 56

14] Kahney Leander, Jak myslí Steve Jobs, rozšířené vydání, Computer Press Brno, 2009, str.72

 

Pokračování příště. To be continued.

 

Autor: Pokorná Mirka | neděle 13.4.2014 11:16 | karma článku: 7,88 | přečteno: 339x
  • Další články autora

Pokorná Mirka

Asi přestanu psát blog

Můj článek Politická korektnost versus skutečnost byl přesunut do sekce "Soukromý blog", moje reakce na email adminů do sekce "Hydepark", viz níže. Rozděl a panuj?

23.11.2017 v 12:43 | Karma: 16,70 | Přečteno: 624x | Hyde park

Pokorná Mirka

Politická korektnost a Kodex blogera

Cituji email, který jsem dnes dostala. Po publikování svého blogu Politická korektnost versus skutečnost. Citace je označena uvozovkami a odlišným typem písma. Má reakce následuje.

23.11.2017 v 11:41 | Karma: 25,76 | Přečteno: 818x | Hyde park

Pokorná Mirka

Politická korektnost versus skutečnost

Vězeni se dříve říkalo korekce. Korekce jako náprava. Korektnost chápu jako správnost. Politická korektnost by tedy byla politická správnost. A tady je vidět, že jde o nějakou specifickou správnost.

23.11.2017 v 10:21 | Karma: 21,46 | Přečteno: 745x | Ostatní

Pokorná Mirka

Zákony profesora Parkinsona platí,

napadá mě často. Naposledy, když jsem slyšela o jednání nově zvolené poslanecké sněmovny. Parkinson bylo skutečné jméno skutečného profesora.

21.11.2017 v 15:19 | Karma: 18,69 | Přečteno: 932x | Ostatní

Pokorná Mirka

Čím méně víte, tím lépe spíte

Je titul knihy. Autor "David Satter (1947), je americký novinář a přední odborník na Rusko a bývalý Sovětský svaz. Vystudoval Chicagskou univerzitu a Oxford, kde získal titul z politické filozofie.

14.11.2017 v 14:21 | Karma: 8,37 | Přečteno: 361x | Ostatní
  • Nejčtenější

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Turek: Nejdu rozbít Evropu, potřebuje ale rekonstrukci a velký šok

10. června 2024

Jedním z největších překvapení letošních evropských voleb se stal Filip Turek. Po vyhlášení...

Ve francouzských Metách řeší útok bodnou zbraní, pět lidí je zraněných

17. června 2024  16:07,  aktualizováno  17:10

Pět lidí v pondělí utrpělo zranění při násilném činu spáchaném sečnou nebo bodnou zbraní ve...

Při divokém úprku před hlídkou naboural motorkář policejní vozidlo

17. června 2024  17:02

V Čuprově ulici skončila pondělní honička motorkáře, který se nechtěl podrobit silniční kontrole....

Ukrajinští uprchlíci snáz najdou práci načerno, vracet se nechtějí, říká výzkum

17. června 2024  16:54

Téměř polovina ukrajinských uprchlíků si myslí, že je pro ně snazší najít práci načerno, říká...

Motorkář v Troji na přechodu srazil školačku, skončila v umělém spánku

17. června 2024  16:29

Vážná zranění pánve a kyčle utrpěla v pondělí ráno nezletilá dívka, když ji na přechodu před ZŠ...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 229
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 695x
Snažím se žít, neudílet nevyžádané rady,...
Prošla jsem pár místy a profesemi.
Nebyla jsem nikdy v žádné politické straně.

Část toho, co mě zajímá a napadá, publikuji tady.