Fotka by stačila/15. Systém bez zpětné vazby?

V ČR to vypadá, jako by šlo o systém bez zpětné vazby. Hasí se jen okamžité problémy. Živý organizmus bez zpětné vazby nemůže přežít. Že to dokáže přežít mnohem složitější organizmus, jako je stát, pochybuji.

Reaguje se jen na to, co momentálně vstupuje. Ne na to, co systém vytváří a co z něho vystupuje, tj. jak funguje. Bez výhledu do budoucna, byť jen pár let dopředu. Např. směrnice EU o zákazu přesčasů pro lékaře. Německo v předstihu nabírá lékaře z ČR, a to i lékaře bez praxe. Němci řeší problém předem, v ČR se bude řešit, až bude málo lékařů.

Pokud se řeší nějaký problém na státní úrovni, pak asi tak, jak to vystihuje výraz to scratch the surface of sth (řešit něco, jen aby se neřeklo; dotknout se čeho jen povrchně/letmo), doslova škrábat povrch něčeho. Cituji [14]: “ 'Když se začnete zabývat problémem a říkáte si, že je vážně jednoduchý, nepochopili jste, o jak složitou záležitost ve skutečnosti jde.' Promlouval Jobs k designérům Macu v roce 1983. 'Jakmile do problému proniknete … uvidíte, že je komplikovaný, a přijdete s různými spletitými řešeními. Tím většina lidí skončí, a jejich řešení obvykle nějakou dobu fungují. Ale ten, kdo je skutečně skvělý, bude pokračovat, najde jádro celého problému a navrhne elegantní řešení, které bude fungovat na všech úrovních. To jsme chtěli dokázat s Macem.' “

„'Spousta znalých a nadějných mozků pracuje dočista naprázdno v důsledku nedostatečných vzdělávacích možností.' Již v roce 1641 sepsali občané Manchesteru petici s žádostí o zřízení univerzity.” Dnes jsme dál. Nadějné mozky mohou během studia pracovat. Potom, pokud jsou to ženy a nejde o vyloženě ženskou profesi nebo specializaci, je to horší. Moje bývalá kolegyně hledala poté, co firma skončila, práci. Chtěla dělat něco jiného v oboru; je to inženýrka chemie, PhD. Angličtina a PC nebyl problém. Byla asi 3 roky po absolutoriu VŠ. Práce pro ni nebyla, nenašla nic. V průběhu hledání si přestala psát do CV postgraduální vzdělání, uvažovala, že zatají i VŠ studium. Byla ochotná dělat cokoli, jeden čas kvůli konkurzu studovala i zákon o pohřebnictví. Málo platno, i ta angličtina byla slabá (sarcasm), přestože předtím stačila na studijní stáž, absolvovanou v angličtině. Poté si našla práci a rozvážela v tašce na kolečkách letáky. Poté otěhotněla. Takže problém odložen a po skončení mateřské dovolené se vrátí v jiné podobě a jiné naléhavosti. Druhá kolegyně, strojařka, odešla ve skupině s ostatními strojaři, a problémy neměla.

Nikdo nenutí firmy brát ženy. Znám ve svém okolí pár žen, které při hledání práce narazily na různé exotické (mně se tedy zdají exotické, ale třeba je to už normální) požadavky. Od jasného náznaku, že k práci by patřil příležitostný sex (frekvence určovaná šéfem), až po neplacené přesčasy, stanovené jako povinnost. Za hluboce podprůměrný plat. Zeny berou hlavně proto, že jsou placeny podprůměrně. Nebo, navíc, jde o podřadnou práci, kterou by za ty peníze nikdo jiný nedělal. Často, i jako SŠ, dostanou cca ½ průměrného platu, něco okolo 14 000 Kč/měsíc. VŠ něco okolo 16 000 Kč/měsíc. Na vzdělání ani praxi nezáleží, viz různě v tomto textu. Ale někde neberou ženy vůbec (často technické profese).

Z ranního vysílání Studia Zet, Radio BBC, 16.5.2013, parafrázuji: Ze zaměstnanců BBC nad 50 let je žen jen 18%. Nazvali to sexismem a ageismem. Co prý je špatného na starší ženě; předpokládá se, že muži stářím moudřejí a stávají se zajímavějšími. Musíme bojovat proti přesvědčení, že ženy ztrácejí stárnutím na ceně, zatímco muži stářím získávají...

Vzpomněla jsem si na film Muži nestárnou.

A jen tak na okraj: Kdykoliv jsem jela přes Adamov (vlak projíždí těsně kolem opuštěné admistrativní budovy bývalých strojíren), říkala jsem si: Tudy prošla strukturální nezaměstnanost. A mám obavy, že až opadne boom výroby automobilů, dopadne to podobně. Je sice pěkné, že má spousta lidí práci, ale skoro o jinou práci než přímo v automobilkách a v navazujících výrobnách, hlavně různých lisovnách plastů, nezavadíte. Zdá se mi to nebezpečná jednostrannost, navíc navázaná na výrobce, kteří berou ČR hlavně jako levnější pracovní sílu.   Kdo pracoval v nadnárodních firmách, zažil, že přesun firem na východ se nezastavuje. A brzy bude nejlevnější pracovní síla jinde. Navíc s menšími náklady na suroviny, menšími náklady na dopravu hotových výrobků, s menšími náklady na energie, méně přísnými požadavky na ochranu životního prostředí a kdoví čím ještě.  A spektrum kvalifikací se nutně zužuje na ty, které jsou vhodné pro současnou strukturu průmyslu. Nejsem sýček, ale tohle není zdravá struktura průmyslu.

I lidi bez VŠ by mohli a měli být placeni důstojně, pokud už tedy firma potřebuje někoho na danou práci. Mzda je určitě motivace. A tedy, mizerný plat je mizerná motivace.  Aby nemusely být ženy vydržované, ale byly schopné se samy uživit. Dříve byly ženy vydržované bohatými muži a měly bezstarostný život (soudím z literatury, zvláště francouzské, a to nikoli slaďáků). Dnes jsou často jako služky, kuchařky a milenky v jednom. A přesto jsou chudé. A na mužích často finančně úplně závislé, alespoň pokud mají malé děti. To není můj výmysl, to existuje. Z vysílání Studia Zet, Radio BBC, 30.5.2013, parafrázuji: ...Hranicí chudoby je 14 555 Kč hrubého. Mezi ženami je pod hranicí chudoby každá druhá....

A tyto chudé ženy budou jako důchodkyně ještě chudší. Podívejte se kolem sebe. Na Nově vystupuje muž, který vaří hodně levně. Ukazuje, že to jde. Ale i tak - asi se nepřestanou kupovat dávno (viděla jsem i rok a více) prošlé potraviny v různých Zlevněnkách. Ano, jsou tam i neprošlé potraviny a nenakupují tam jen staří lidé. Ale staří lidé převažují. Nebo konzumace dávno prošlých potravin neovlivní zdraví a tedy náklady na zdravotnictví? A jak dlouho to trvá, než se to projeví? A je vůbec možné jednoznačně to prokázat?  Neměl by stát dělat aspoň nějakou osvětu stran kvality potravin a vaření, když už tolik lidí má málo peněz? Asi 1 milion lidí v ČR (někde jsem ve zprávách četla dokonce o 1,5 milionu lidí) je na tom tak špatně, že pro ně organizace ADRA vyhlásila časově neomezenou finanční sbírku. “Říkali příkladmo otcové vaši...”budeš jiesti s starú paní”, což znamenalo, že se postíte, že utřete hubu: starší dámy byly tedy v nevážnosti už tenkrát.” [7]

V jednom US seriálu byl hlavní postavou prodavač bot, který ze svého platu stačil vydržovat dům, rodinu s dvěma dětmi a manželku, která byla v domácnosti. Jako v Čechách, jako v Čechách (sarcasm).

Znám několik vysokoškoláků, kterým byl nabízen plat podprůměrný. Jak po absolutoriu, tak po několika letech praxe. Kdo má tedy průměrný plat? Je tedy VŠ vzdělání podprůměrné?  Je výše platu zanedbatelná? Nebo vzdělání a plat nijak nesouvisí? Tak, jak to bylo na začátku 80.let, za socializmu, kde v jedné z velkých chemiček byl udržován poměr platů THP (techniků VŠ a SŠ) a dělníků na 1,1, tj. 10% rozdíl. Potom na tom byl absolvent VŠ na začátku své pracovní kariéry hůř, protože začal vydělávat o 6-7 let později než vyučený (počítám-li rok vojenské služby po absolvování technické VŠ, pro medicínu dokonce o 1 rok více). A rozdíl platů byl směšný. “Rostoucí počet absolventů, jenž souvisel s vyrovnáváním šancí na vysokoškolské vzdělání, posílil už beztak silnou tendenci k nivelizaci mezd. Už na počátku sedmdesátých let například konfederace britského průmyslu odhadovala, že průměrný absolvent vysoké školy dosáhne výdělečné schopnosti dělníka až v pětatřiceti letech. Podobné údaje se objevily I ve Francii a v Německé spolkové republice.” [12].

Pokud chci nějakou rovnost, potom rovnost ŠANCÍ / PŘÍLEŽITOSTÍ /MOŽNOSTÍ. Ale myslím, že za mého života to nebude. A mé děti se toho asi taky nedožijí. Pokud budou žít v ČR. Lidem i republice celé by prospělo, kdyby ubylo předsudků a stereotypů. Určitě aspoň v posuzování pracovních příležitostí. Málo předpisů, logických a snadno zapamatovatelných. Ale dodržovaných a vynutitelných. Máme teď spoustu zákonů, ale tak nějak všeobecně se na ně kašle. Celkem nic se neděje. Pokračuje úspěšně to, co za socializmu. Něco se říká, něco jiného se dělá. Možná, že lidi ani neznají zásady ústavy. 

V ústavě je toto obecné prohlášení:  “Čl. 3 Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.” A ta říká: “Hlava I – Obecná ustanovení  Čl. 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.”

Znalost obecných zásad ostatně je mizivá asi všude na světě, někdy až úsměvně, cituji: “Dokonce i dnes Angličané často citují Magnu chartu, aniž by věděli, co v ní vlastně je. V roce 1970 jsem slyšel lorda Wigga, předsedu výboru pro dostihové dráhy, jak na BBC tvrdil, že podávání sázenek mimo závodiště je jedinečným anglickým právem, které zaručuje Magna charta. Američané tuto charakteristickou vlastnost zdědili po Angličanech. Všichni se dovolávají textu Prohlášení americké nezávislosti, ale málokdo ví, co se v něm říká. V roce 1970 byla v Clevelandu ve státě Ohio tato deklarace předložena bez bližšího vysvětlení kolemjdoucím, kteří bylo požádáni, aby ji podepsali. Učinil tak jeden z padesáti. Ostatní odmítli s poukazem na to, že jde o “komunistický výmysl”, nebo že to “sepsali hippiové”, atd.” [11].

Asi vás taky napadá: Jak by asi dopadla naše ústava (od slovesa ustaviti)?

Citovaná literatura:

[7]    Eisner Pavel, Chrám i tvrz, Kniha o češtině, Lidové noviny Praha 1992, str.147

[11]  Johnson Paul, Dějiny anglického národa, Rozmluvy, Paperback, nedatováno.... str. 97

[12] Johnson Paul, Nepřátelé společnosti, Rozmluvy 1999, str. 152

[14] Kahney Leander, Jak myslí Steve Jobs, rozšířené vydání, Computer Press Brno, 2009, str.72

Pokračování příště. To be continued.