Do roka a do měsíce ...

24.9.2007 se o krizi ještě nemluvilo. Ani v USA. Do roka a do měsíce bylo všechno jinak. Ale nejen o tom ... 

24.9.2007 krize ještě nebyla. Ani v USA. Určitě by o tom byla zmínka v Newsweek. Ten ve svém vydání z tohoto dne má na titulní stránce velký nápis The World  According to Greenspan (Svět podle Greenspana). Tehdy právě odcházející Alan Greenspan, prezident Federal Reserve System (krátce Fed), se z obálky dobromyslně usmívá. Odcházel z vlastního rozhodnutí, ve věku 81 let. Šéfem Fed byl od roku 1987. Usmívá se i na fotografii zpoza novin Financial Times, na str.5 u obsahu. Pod ní je nápis Lucky and Good: Greenspan, nejslavnější žijící ekonom. Doma, ve Washingtonu D.C.

Uvnitř čísla už se usmívá jen trochu, ale je mu věnováno 8 stran. Historie, jeho nová kniha, otevřený rozhovor s ním spolu s fotografiemi z jeho soukromí. Jedna část je příznačně nazvaná "Greenspanovo evangelium. Alan Greenspan řídil ekonomiku turbulentní dobou k nebývalému růstu. V čase nové nejistoty, pohled na jeho odkaz." 

... Vybavuje se mi začátek Rakouské císařské hymny:

Zachovej nám Hospodine
Císaře a naši zem
Dej, ať z víry moc mu plyne
Ať je moudrým vladařem....

23.10.2008, čtvrtek,  The New York Times píše v článku Greenspan připouští chybu v regulaci: " ...Zákonodárci byli do něho celí pryč jako do moudrého ekonoma. Trhy skákaly nahoru a dolů podle toho, co řekl. Politici na obou stranách chtěli mistra pro sebe. Ve čtvrtek, skoro tři roky po svém odstoupení z funkce předsedy Federal Reserve, zkroušený (humbled) připustil, že vkládal příliš mnoho víry v samoregulační sílu volných trhů a selhal v předvídání sebezničující síly trestuhodného hypotečního půjčování. " Ti z nás, včetně mně, kdo se dívali na egoismus půjčujících institucí ... jsou v šoku."                                                                                                                                                                                        ...  Kritici, včetně mnoha ekonomů, nyní  obviňují předsedu Fed z finanční krize ...... Poslanec Henry A.Waxman, předseda kongresového výboru, řekl: " Měl jste pravomoc zabránit nezodpovědným půjčovacím praktikám které vedly k hypotéční krizi. Mnoho lidí vám radilo to udělat. Cítíte, že vaše ideologie vás tlačila k rozhodnutím, kterých litujete? " Pan Greenspan připustil: " Ano, zjistil jsem chybu. Nevím, jak významná nebo trvalá je. Ale velmi mě to trápí "... Poznamenal, že obrovský a do značné míry neregulovaný obchod ... použitím exotických finančních nástrojů zvaných deriváty se vyhnul kontrole a přispěl ke spoušti (havoc) dnešní krize. V roce 1994 pan Greenspan byl horlivě a úspěšně proti přísnější regulaci derivátů. Ale ve čtvrtek souhlasil, že ... trh (credit default swaps) ... měl být regulován : " Toto moderní paradigma risk managementu vládlo po desetiletí. Celá myšlenková konstrukce se ale zhroutila v létě minulého roku.""

Z chyb druhých i svých se poučí a využijí je určitě podvodníci. Jako ti, kdo vymysleli ty finanční instrumenty, které vedly k finanční krizi. Najdou slabiny, neřídí se ideologií, ale reagují na změny.

" Trhliny a zlomy jsou ve struktuře zemského povrchu tak častým prvkem, že jsou klíčem k jeho efektivnímu popisu a při bližší úvaze jsou dokonce důležitější než materiál, kterým probíhají....Na nich závisí průtok tekutin povrchem - tok vody, ropy a zemního plynu." James Gleick: Chaos, vydalo Ando Publishing Brno, 1996

A pak nastupuje efekt Císařových nových šatů: nikdo se neptá, aby nevypadal jako blb.

Aby se člověk mohl ptát, musí mít o věci aspoň minimum znalostí (nějak tak to řekl nositel Nobelovy ceny Linus Pauling).

Takže vzdělání a jednoduché otázky k jádru věci.

Pokud žijete na předměstí, nevíte, co se děje v centru. A vlastně tak nějak žijete v jiném městě. Ale to podstatné se děje v jádru, spousta toho ostatního se nabalila časem a je to balast ... Síla je v jádru věcí, pokud vůbec nějakou sílu mají ... Nejsme zvyklí držet se podstaty věci. Možná bychom pak nebyli tak suverenní.

Vzpomínám na začátek studia, kdy na přednáškách z fyziky prof.Kašpar chodil po posluchárně, přednášel, najednou se otočil a vypálil nějakou hodně jednoduchou, až primitivní otázku typu Co se stane když ... Všichni se těch otázek báli. Nebylo suverénů ... Později přišla fyzikální chemie se svým matematickým odvozováním vzorců, kterému málokdo rozuměl. A podstatu věci to spíše zamlžilo.

Držme se podstaty věci a vracejme se k ní. Nenechme se od ní odvést. 

Na závěr dovolte citovat  Henry Edward Armstronga (1848-1937), britského chemika. Myslím, že něco podobněho platí pro všechny obory: " Faktem je, že fyzikální chemici nikdy nepoužívají oči a bohužel postrádají chemickou kulturu. Je nezbytné vykázat tento fyzikální element z našeho středu, kořenů a oborů a vrátit se do našich laboratoří ". Psáno v roce 1936, citováno z Oxford Dictionary of Scientific Quotations, edited by W.F.Bynum and Roy Porter, Oxford University Press 2006.

Děkuji za pozornost.