Aneb proč se už ani v mediích nemluví českou češtinou. Proč vzniká tolik novotvarů/patvarů, které pronikají z běžného hovoru i do spisovné verze. A což teprve psaná forma na facebooku, chatech a podobných místech...
Nejsem žádný bojovník za čistou češtinu, který by namísto kapesníku raději použil čistonosoplenu, jen aby z českého jazyka vymýtil všechny špatné tvary – upřímně myslím, že to bychom si moc nepokecali. Jenže co mě do nebe vytáčí, jsou slovní výdobytky dnešní doby.
Je mi dost jasné, že se jazyk stále vyvíjí a za nějakou delší dobu bude tento text znít archaicky, ovšem slova typu: servisovat, sexovat, lyžovačka nebo obědovat, mi kroutí palce u nohou. A což teprv když zní z úst televizních reportérů, kteří by, jak tedy předpokládám, měli mluvit podle pravidel českého jazyka. Náš jazyk je velmi tvárný, proto se není čemu divit, co všechno může vzniknout, ale myslím, že čeština je dostatečně bohatý jazyk, než aby se dál vymýšlela nová divná slova.
Když slyším že lidé, kteří běžně mluví na veřejnosti, neumí správně skloňovat, říkají já bysem místo já bych a plno dalších nesrovnalostí, mrzí mě to. Vyvstává totiž otázka, zdali by se nám nemluvilo lépe, kdybychom zrušili všechny pády a časování, mohli bychom mluvit: Já být veselý, venku sněžit, kam ty jít? A podobně. Pak by třeba lidé nedělali chyby. Ne, samozřejmě že tohle je extrém a je normální, že mluvíme s chybami a nepřesnostmi, jenže na veřejnosti, tedy především v médiích, jak psaných, tak mluvených, by se takové ohavnosti vyskytovat neměly. A také jsem přesvědčena, že by se neměly vyskytovat ty zrůdné formy psaného jazyka, kterých je internet plný.
Myslím tedy hlavně tu formu jazyka, která se začala rozmáhat, když jsem byla ve věku, co jsou dnes slečny, které jím píšou. Proč na chatu s přáteli nenapsat ahojky, když můžete napsat AhoYGy, nebo yaG Se MáSH???? místo jak se máš? A další, a další, každé slovo zprávy psané tímto způsobem. Být učitelka českého jazyka a mít studenty píšící takto, nejspíš bych se uchýlila k fyzickým trestům. Samozřejmě když to slouží pro soukromé účely, nikomu do toho nic není, ale poslední dobou to víc a víc vplouvá do normální písemné komunikace. Nechtěla bych, aby se moje děti ve škole učily psát: tHaGt THo ye HuSTHý, místo: To je opravdu zajímavé.
Možná jsem staromódní a zkostnatělá, ale trocha úcty k češtině by nebyla na škodu, ať v médiích, nebo někde po internetu v soukromých diskuzích.
