O zaklínadlech

Věřili byste, že v dnešním světě, v naší civilizaci, existují lidé, kteří vás zaklejou snadno a tak hluboce, že se to s vámi potáhne celý zbytek života? Že se vám kvůli tomu nebude třeba dařit v zaměstnání, rozpadne se vám vztah nebo budete nemocní? V krajním případě na uhranutí i umřete. Nemusíte cestovat na Haiti, či do jiné exotické destinace, kde se provozuje woodoo pravidelně a s úspěchem, stačí pěkně sedět doma.

Lisa Zanchetta

A sledovat, co se kolem vás děje. Pro nás středoevropany je to trochu neuvěřitelné, ale je to tak. V blahobytu naší společnosti jsme atakováni a většinou si to vůbec, ale vůbec neuvědomujeme. Opusťte představu mágů nebo čarodějnic. To, co vás poznamená tak silně, že to změní váš život, jsou zcela jiná kouzla. Říká se jim sugesce. Setkáváme se s nimi od mala a nikdo z nás si neuvědomuje, co všechno mají na svědomí.
Naše mysl se skládá ze dvou částí. Z vědomé mysli a z podvědomí. Podvědomí se dá také nazvat shromažďovacím vědomím, což je mnohem výstižnější, protože v něm se skutečně shromažďují informace z celého našeho života. Je to obrovský archiv. Podvědomí řídí náš život z 90%. Co si uložíme do podvědomí, stává se naším vnitřním zákonem, který nemůžeme vědomě změnit a jsme nuceni ho dodržovat.
Naproti tomu vědomá mysl má funkci analyzovat události, vytvářet k nim postoje, krátkodobé paměti, naší vůle a kritického faktoru (ten hlídá, co se do podvědomí uloží a co ne). Jsme na sebe hrdí, co všechno jsme schopni vymyslet a máme dojem, že všechno logicky zdůvodníme, obhájíme, že někomu řekneme nebo napíšeme pěkně ostře svůj názor. Že všechno řídíme. Jenže touhle částí mysli jsme schopni ovlivňovat svůj život jen z 10%. A to je opravdu malý vliv.
A teď se vrátím k magii sugescí. Setkávám se často s nejrůznějšími nevysvětlitelnými problémy, které mohou mít zvláštní příčiny. Jako malí, dejme tomu čtyřletí, jste se mohli setkat s tím, že vám například babička jednoho dne ze starosti o vaše zdraví řekla: "Vem si čepici, nebo budeš nemocný!" A je to tady. Prokletí je na světě. Dítěti do šesti let věku chybí již jmenovaný kritický faktor, který by nedovolil, aby se výrok zaznamenal do podvědomí. To znamená, že se tahle zdánlivě nevinná rada – sugesce – týkající se čepice a nemoci, uloží a může na celý život způsobit zdravotní potíže pokaždé, když si nevezmete pokrývku hlavy v období od podzimu do jara.
A to je jen jeden příklad toho, co všechno jsme dostali do vínku v dětství od rad pro zdraví, jako "Nepij studené, bude tě bolet v krku!", "Zpotíš se a nastydneš!", "Jez tu zmrzlinu pomalu nebo dostaneš angínu!", "Nelez tam, spadneš a hrozně si ublížíš!", "Neblbni při jídle nebo ti zaskočí!", "Nech ten nůž nebo se řízneš!". Vrcholem mistrovství je zaklínadlo s odloženým začátkem: "Vem si něco na nohy nebo zítra až přijedeš domů budeš strašně nemocná".
Po šestém roce, jak jsem již popsal, nastupuje kritický faktor. Ale stejně je v tom jen malý rozdíl, protože podvědomí zůstává nechráněné v okamžiku, kdy se setkáme s autoritou. A autoritami jsou nejenom naši rodiče, ale i učitelé, někteří dospělí, lékaři a mnoho dalších. Co řeknou, stane se naším vnitřním zákonem. A už to na nás hrnou: "Ty nikdy nic nedokážeš!", "Jsi k ničemu!", Nic neumíš!" a krásné "Jseš na všechno levej!". Pro dívky je připraveno třeba: "Kdo by tě mohl chtít!", "Tebe si nikdo nevezme!" nebo "Tebe si může vzít jen blbec!". Tyto a další "dobře míněné" rady vám dokáží udělat ze života peklo. Rodiče se pak diví, že jejich tak dobře vychované dítě je skutečně k ničemu nebo si domu přivedlo opravdového blbce. Nikoho ani nenapadne, že na vině jsou negativní sugesce, tedy prokletí, která vyšla třeba i z jejich úst.
Zvláštní kapitolou jsou lékařská prokletí. Po konstatování: "Musíte přijít na všech pět injekcí," máme neodbytné nutkání jít na zmíněnou proceduru, i když jsme si říkali, že tam nepůjdeme. Díky hypnotickému stavu, který v nás vyvolá doktorova osobnost, to celé nakonec absolvujeme, abychom naplnili vložený program. Nebo pokud lékař prohlásí: "Tyhle léky budete brát už celý život," stane se, že na ně budete mít tak silný návyk, že se jich skutečně nebudete ochotni nikdy vzdát, i když je nebudete potřebovat. Ovšem nejnebezpečnější je, když vám řekne: "Ta nemoc je nevyléčitelná, tu budete mít až do smrti!" Proč je nebezpečná? Protože pokud byste se z nemoci vyléčili, je to signál k tomu, že musíte umřít neb sugesce říká jasně, že je to "až do smrti"!
Takže žádná černá magie, propíchané panenky, rozemleté sušené žáby a mandragora, ale dobře míněné rady, které mají sílu změnit život každému na koho jsou směřovány. Kdyby se v dětství stalo, že nás budou rodiče a další naši vychovatelé podporovat a říkat nám, že snadno dosáhneme všeho, co chceme, že jsme jedineční a chytří, byl by v mnohém náš dospělý život bohatší a bezproblémovější. S vědomím toho, jsme ale dnes schopni opustit stará zažitá schémata výchovy a svým dětem předat něco mnohem užitečnějšího. A když už máme potřebu sdělit něco důležitého, stačí třeba jen říct: "Vem si čepici, je tam zima."