Je lepší být (ne)vzdělaný?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, k čemu je vlastně školský systém v naší zemi? Vychovává skutečné odborníky nebo je diplom v dnešní době to samé jako za monarchie trafika? Jsme státem trafikantů?

Harvard Universityfoto: Flickr

Moje starší dcera Zuzanka, které je čtyři a půl roku, je žhavá do poznávání. Před pár měsíci se sama od sebe začala učit psát a dnes už píše a čte krátká slova. Začíná počítat a je z toho nadšená. Tento týden nás překvapila prohlášením, že nemusí chodit do školy, protože už všechno umí. Úsměvné. Ale zárověň mi došlo, že má svým způsobem pravdu. Zamysleli jste se někdy, kolik dovedností a znalostí používáte ze školy a co všechno jste se učili úplně zbytečně?
Prošel jsem vzdělávací mašinérií od základní školy přes střední až po vysokou. Mnoho a mnoho let studia. Velké množství vědomostí. Tisíce hodin nad texty, které mi většinou nic neříkaly. Ale vyžadují to osnovy, tak se to naučit musím. A proč vlastně? Na co mi to bude? Zkouška, písemka, zápočet, ročníková práce... Kolotoč ve kterém vůbec nejde o kultivaci vašich schopností, ale o naplňování nefunkčních, zkostnatělých představ o vzdělávání.
A všichni hrajeme na jistotu. Hlavně to udělat. Všichni víme, že to, co se učíme na našich školách jsou z devadesáti procent hlouposti, které nám v životě k ničemu nejsou, ale vyžaduje to společnost, tak to akceptujeme také. A tak přežívá v našem státě rakousko-uherský vzdělávací systém z konce 19. století.
Nevychovává lidi k vlastní tvořivé práci a nerozvíjí jejich schopnosti už od předškolních let a nestaví na přirozeném talentu každého jedince, ale právě naopak. Současný vzdělávací systém je založen zcela chybně na negativní motivaci studentů. Říká: My ti ukážeme tvé slabiny, tvá omezení, dokážeme ti, že jsi nesamostatný a neschopný, že jsi na naší půdě úplná nula a ty nám pak dokaž, že to tak není. Jenže takto se budoucí úspěšní lidé nevychovávají.
Ti, kteří měnili a mění svět se rozhodli nespolupracovat se systémem, ale šli si svou vlastní cestou. Jejich vzděláním byly jejich zkušenosti nabyté každodenní praxí. Rozvíjeli svou přirozenou tvořivost a nenechali se spoutat osnovami. Vyučený švec Tomáš Baťa přes všechny počáteční nezdary změnil obuvnický průmysl a vybudoval jedinečnou firmu, která expandovala do celého světa. Henry Ford se vyučil zámečníkem a zpřístupnil automobil obyčejným lidem. A jdeme-li až do současnosti, Steve Jobs, navštěvoval vysokou školu jen krátce, protože zjistil, že mu nic nedá a přesto společnost Apple pod jeho vedením dokázala změnit svět elektroniky k nepoznání.
Psal jsem nedávno email na jednu ekonomickou fakultu vysoké školy, že pro studenty uspořádám motivační přednášku. Odmítli mou nabídku, že to není třeba. Ale zajímavé bylo, co jsem se dozvěděl. "Studenti se zde učí, aby jednou zastávali vysoké posty ve státní správě nebo v evropských institucích a v nadnárodních společnostech." Zajímavé, že? A tak jsem se sám sebe ptal, kdo na ně bude vydělávat, aby mohli všichni dělat úředníky? Proč je neučí tvořit a podnikat vlastní projekty, kterými budou peníze vytvářet a ne jen odněkud čerpat?
Viděl jsem film Sociální síť. Je o zakladateli Facebooku Marku Zuckenbergovi v době jeho studia na Harvardu. Použil nápad svých kolegů, rozvinul ho a výsledek jeho práce známe všichni. Nejzajímavější ale byla scéna, kdy si jdou studenti, kteří s původní myšlenkou přišli, stěžovat k rektorovi, že je Zuckenberg podvedl. Odpověď rektora mluví za vše: "Každý student Harvardu něco vynalézá. Studenti Harvardu věří, že je lepší si práci vynalézt, než se nechat zaměstnat. Takže vám navrhuji, ať přijdete s úplně novým projektem." A pak je vyhodil.
S Amerikou se prostě nemůžeme rovnat. Američani určují svými inovacemi a tvořivostí trendy v celém světě. Pokud se český systém vzdělávání nezmění (a zatím se na lepší časy asi neblýská) nemůžem se divit, že zůstaneme chudou a nevýznamnou zemí uprostřed Evropy, kde se jen třeseme na to, kdo se nad námi smiluje a dohodí nám to nejjistější a nejvýnosnější zaměstnání. Naši vytouženou trafiku.
Mirek Vojáček