Třetí noční můra elektromobilistova

Co že jsem předminule myslel těmi sociálními nepokoji u nabíječek? No přece to, aby se nám tam někteří nedobili.

U nabíječek je to zatím pohoda. V Česku bude koncem roku 2017 registrováno něco kolem 1 750 elektromobilů, přičemž aktivně jezdí necelá polovina. Podle mého odhadu z této poloviny tak   80 % jezdí kolem „komína“.

Z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že po ČR aktivně jezdí asi 10 % ze zaregistrovaných elektromobilů. Ano, bavíme se pouze o cca 200 elektromobilech, které v roce 2017 nabíjely v Brně, i v Praze, na Vystrkově a také v Ústí. Pouze těchto „několik“ řidičů dokáže s elektromobily projet celou Českou republiku. Někteří z těchto elektromobilistů se znají, nebo o sobě mají alespoň nějaké povědomí.

Když jezdíte kolem svého vlastního komína, nepotřebujete nabíjet nikde jinde než doma. Přes noc nabijete, přes den si to odjezdíte. Do práce, za zákazníky, za sportem, do kina, do divadla - to stačí. Když jedete dál, nabijete u kamaráda nebo u kolegy. Někde jsou veřejné nabíječky zdarma, někde se dá nabít zdarma na hotelu nebo u restaurace. U některých nabíječek je možné platit kartou, u jiných předplaceným kreditem. Když jezdíte více, musíte si měsíčně platit čip k rychlonabíječkám.

I tak se mi v určitých lokalitách stává, že se u jedné rychlonabíječky sejde i čtveřice prouduchtivých elektromobilů. Obvykle jeden počká, až ten na nabíječce dobije, a ostatní dva jedou jinam, nebo přijedou v jinou dobu (jsou to většinou místní, a ti se znají). Občas se vyskytne nějaký přespolní elektromobilista, který aby dojel 100 – 150 km k další rychlonabíječce (nebo domů), musí holt čekat. Většinou ho ale „domácí“ pustí a přijedou jindy. Je to taková pospolitost.

Slyšel jsem však i o případech, kdy na rychlonabíječce docucával nějaký ze starších typů elektromobilů posledních 200 Wh  (1 – 2 % baterie) i 20 minut a blokoval všechny. Když by se připojil na 22 kW Mennekes, vyšlo by mu to s tím minimálním proudem nastejno a ostatní by mohli rychlonabíjet. Tato situace elektrikáře doslova naštve.

To samé, když stojan blokuje elektromobil, který už má nabito. Chcete nabít v Praze na Duhové a stojí tam nabitá Tesla. Něco si objezdíte, stavíte se tam za hodinu a pořád tam trčí. Zajedete jinam, nabijete a při zpáteční cestě na Brno - jen tak ze zajímavosti - sjedete z dálnice a zase na tom samém nájezdu najedete. A co byste řekli? Je tam. Nabitá blokuje stojan klidně čtyři hodiny.

Někteří mají při nabíjení za oknem vizitku, jsou slušní. Nebo mají polepená auta a dá se jim zavolat a domluvit se. Zatím to vždy proběhlo hladce. Ale počet elektromobilů u nás bude stoupat. Budou se jezdit delší trasy. Tesly se sice uklidí ke svým superchangerům (které budou ještě postaveny), elektromobily budou mít větší – dostatečný - dojezd a tak nebudou muset využívat rychlonabíječky tak často, ale i tak na nich začne být přetlak.

Vy, co jezdíte po českých silnicích, jistě víte, kolik u nás jezdí slušných řidičů.

Podle některých motoristů jsou určité typy SUV spíše diagnózou, než dopravním prostředkem. Mluví se hlavně o diagnózách Q7, X5, X6, H2, H3, G, ML, Cay a Mac, ale i o jiných.

Zdá se mi, že automobil se dnes stává součástí charakteru a sebepojetí řidiče.

Bojím se, jak se u rychlonabíječek budou domlouvat řidiči těchto vozů, kteří za pár let přesedlají ze svých SUV na SUV elektrické. (Víte přece, že každá významná značka chystá své čistě elektrické SUV).

Jestliže se pak u této nabíječky setkají dva v SUV, oba spěchají a navíc ještě mají registrační značku podobného typu jako měl Simon P. Zachary, problém je na světě.

Vždyť víte, co se děje na silnicích, když má nějaký z řidičů dojem, že ho ten druhý zdržuje.

Na silnicích se jedná o sekundy, které se zdají být nenahraditelné a u rychlonabíječek může jít klidně o 15 minut nebo o hodinu (když tam bude pět SUV). Kdo má přednost, kdo více spěchá? Pravidla zatím neexistují. Rezervace? Fungovalo by to?

Již dnes se snažím některým motoristům na D1 klidit z cesty. Vypracoval jsem si již určitý cit. Typ auta, barva, typ světel, problikávání na aut - co jsou ještě daleko za mnou…

Budu se těmto řidičům vyhýbat i u nabíječek?

Příští rok určitě ještě ne. V roce 2018 u nás přibude tak 500 elektromobilů. Hlavně veřejný sektor a firemní flotily a ti budou jezdit většinou „kolem komína“. Ta pravá elektromobilita u nás začne až v roce 2019 (měly by klesnout ceny elektromobilů). A to pak bude mazec. To půjdou i ceny nafťáků dolů. To tady bude pro TDI dovezené z Německa naprostý ráj.

Víte přece jaké je průměrné stáří automobilů v ČR a že velká část automobilů, které u nás jezdí,  jsou ojetiny z dovozu. Bude pak možné v pražských tunelech ještě dýchat?

No, o tom dýchání napíšu zase raději příště.

Jen pro vysvětlení, podle informací od jednoho mého kolegy byl Simon P. Zachary (1899 – 1948) velmi zručný, ale nepříliš inteligentní a velmi zapomnětlivý. (Když chtěl jako dobrovolník vstoupit do armády, bylo mu diagnostikováno IQ=66).

Živil se jako opravář zemědělských strojů nedaleko Detroitu a často se stávalo, že zajel autem (Ford T) jen pro něco do města a vrátil se jiným autem (Ford T). Jak se to stalo? Zapomněl, kde zaparkoval a tak si prostě vzal jiné – vždyť tehdy byly všechny auta stejně černá a 60% na ulicích Detroitu bylo právě Ford T.

Když šerif přestal mít po několika incidentech pro tyto situace pochopení, uprosila ho Simonova matka, aby mu dal na auto registrační značku, kterou by si zapamatoval. A protože uměl počítat jen do tří, dostal protekční značku 333.

A bylo po problému.

Snad právě proto se espézetkám se snadno zapamatovatelnými čísly říká, že má číslo „jako debil“ – prostě nízké IQ. Ale třeba to není pravda. Třeba můj kolega kecá.