To jsem si uvědomil při reakcích na minulý blog. Tak kontroverzní ohlasy na pouhá tři čísla. Přes 9 000 zobrazení a více než 350 diskuzních příspěvků. Má smysl diskutovat o snadno ověřitelných číslech? Asi ano.
Občas žasnu nad argumenty, které padají v diskuzích pod blogy, které se zabývají energetikou, elektromobilitou, ale také ekologií a ekonomikou.
Je mi záhadou, kde berou ti diskutéři svoje argumenty. Jsou to pocity, nebo čísla, která je ovlivňují? No čísla asi ne, to bychom se mohli nějak dohodnout. Vždyť celý minulý článek byl založený na číslech, která jasně ukázala, že není třeba stavět žádné další Temelíny.
Je zajímavé, jak odpůrci elektromobilů mají nasazené klapky na očích a nejsou schopni vidět realitu z jiných úhlů než z toho svého, staletími zakořeněného.
Připomeňme si, co padlo v diskuzi pod minulým článkem za argumenty proti elektromobilitě.
Budou potřeba ještě 4 Temelíny, spočítali to vědci z ČVUT… nějakej profesor …
No dobře, sice to bude stačit, ale přenosová soustava to nezvládne…
No dobře, tak to zvládne, ale elektromobily budou dělat špičky a pak to ta přenosová soustava nezvládne…
No dobře, tak to uřídíte, ale stejně je to z uhlí…
No dobře, tak z uhlí je i ta energie, kterou doma svítíme a na které doma vaříme, ale stejně jsou na to potřeba drahé materiály, které má Čína a na těžbu nerostů v Kongu se využívá dětská práce…
No tak dobře i my vlastně používáme ty samé baterie v noťasech a mobilech, ale tam nám to tak nevadí. Ale na mobily a tablety nám nešahejte, ty my nutně potřebujeme k životu, je to náš základní standard.
Za pár let stejně zavřou uhelné elektrárny, pak bude nedostatek elektřiny a nakonec bude muset zdražit – a to kvůli Vám, co chcete dýchat čistý vzduch!
A stejně Vám ty elektromobily pořád hoří …
Bude málo nabíječek ...
Kde to chcete nabíjet, když už nyní není kde parkovat …
Norsko to s elektromobilitou přehnalo, Holanďani taky a někdo říkal, že i Německo má problémy. Nevím sice přesně jaký, ale je to hrozný...
No a stejně se budou zavírat ty elektrárny na uhlí…
Kde stát vezme tu chybějící spotřební daň za PHM?
Staré baterie nejdou recyklovat…
Po třech letech se musí do toho vašeho elektromobilu stejně koupit nové – a ty budou pěkně drahé…
Počkejte na ty fronty u nabíječek!
Většinu těchto námitek píší lidé, kteří EV neřídili a nemají s nimi žádnou zkušenost a o nabíjení ví naprostou nulu. Tyto argumenty fixuje také skutečnost, že elektromobilita v ČR má snad nejhorší podmínky v celé EU a několik let vlády podporovačů řepkových polí a dojičů evropských dotací, fandů ropovodů a zaklekávačů firem elektromobilitu v ČR nikam neposunulo.
Chcete vědět, jak vypadá praxe?
Naprostá většina lidí, co si pořídili elektromobil (které znám), se snaží alespoň kousek té elektrické energie vyrobit sami na FVE elektrárně (ale i vodní a větrné).
K pochopení příležitostí elektromobity brání hlavně to, že vsugerovaná představa elektromobilisty, kterou do našich hlav natlačili „experti“ a odborníci je:
Zbohatlík, který obden jezdí trasu Praha, Ostrava a zpět a několikrát denně nabíjí na rychlonabíječkách.
Myslím, že než se dostaneme k dalším příležitostem co nám elektromobilita nabízí, bylo by vhodné podívat se, jaké jsou reálné nájezdy řidičů v ČR.
Čísla jsou jasná. V roce 2019 jezdilo v ČR 5 924 995 osobních automobilů, které najely 62 445 384 615 km (dle ročenky Ministerstva dopravy za rok 2019)
Průměrný nájezd tedy byl 10 500 km za rok. Což je 29 km denně. Jestliže tento „průměrný“ osobní automobil jezdil průměrnou rychlostí 60 km/h, tak jel pouze 29 minut denně. Jinými slovy každý den stál 23 hodin a 31 minut!
Nedívejme se ale na průměr. Podívejme se, jak je to v reálu.
Nenašel jsem žádná věrohodná data kolik km najezdí osobáky v ČR a tak jsem se pokusil tyto hodnoty napasovat na Gaussovu křivku. I když mě matematika bavila, nikdy nebyla mojí silnou stránkou a tak požádám odborníky z řad diskutujících o kontrolu – a případné rady.
Celkový nájezd a počet aut jsem rozdělil podle nájezdu do 6 skupin. Z toho jsem získal zajímavá čísla – viz tabulka.
Jestliže budeme počítat, že běžné EV má alespoň 34 kWh baterii, tak je velice zajímavý počet nabíjení.
Skupině číslo 1 bude stačit nabíjet pouze jednou za 35 dní – a zřejmě by jim měl stačit opravdu „jen“ solární panel na střeše, kapotě a bocích. Něco v tomto směru hodlá příští rok vyrábět SION a zanedlouho i APTERA. Možná jim bude stačit i běžný sdílený carport někde u obchoďáku na parkovišti. Celá tato skupina č. 1 by si měla vystačit i s energií z FV panelů umístěných na samotném vozu, viz obr. 1.
Skupině 2 bude stačit nabíjet pouze 1 x za 19 dní. (zaměstnání, FV panely, carport …)
Skupině 3 bude stačit nabíjet pouze 1 x za 9 dní. (zaměstnání, FV panely, carport …)
Skupině 4 bude stačit nabíjet pouze 1 x za 4 dní. (zaměstnání, FV panely, carport, rychlonabíječka …)
Skupině 5 bude nabíjet 1 x za 2 dní. (zaměstnání, FV panely, carport, rychlonabíječka …)
Ve skupině 6 se musí nabíjet každý den. Sami však víte, že tito řidiči neřídí Škodu CITYGO, ale něco s větší baterií (Tesla, AUDI, KIA …) a tak v reálu jim stačí nabíjet jen jednou za dva až tři dny.
Jak málo energie tito hltači kilometrů spotřebují je vidět na grafu (6 zelená). A jak málo jich je (6 modrá).
Pro přenosovou soustavu a nabíječky tedy žádný problém.
A nyní, když už máme alespoň nějaká data - ZÁSADNÍ OTÁZKA.
Opravdu si myslíte, že tito řidiči budou nabíjet za 15 – 20,- Kč ze jednu kolowatthodinu (odhad ceny pro rok 2025) na rychonabíječkách? Vždyť doma, nebo na firmě je to bude stát 6 – 7,- Kč (za 1 kWh), respektive 1 – 2,- Kč (za 1 kWh) v případě že použijí přebytky z FV elektrárny?
Jak se nyní většina elektromobilistů snaží nabíjet ze slunce a ladí technologie tak, aby celé řízení bylo co nejlevnější, tak předpokládám, že ani budoucí elektromobilisté nebudou paka (jak si mnozí myslí) a budou se snažit nabíjet co nejlevněji. Výsledek? Odlehčení přenosové soustavy, jelikož budou používat lokální a Komunitní energetiku, jejíž podobu nedávno schválili např. v Rakousku. Naše současná vláda však na přípravu těchto zákonů několik let se svými experty ani nešáhla.
K čemu Vám bude dobrá komunitní energetika? Například k tomu, abyste si mohli koupit elektřinu od souseda za 2,- Kč (za 1 kWh), místo od vašeho dosavadního dodavatele za 5,- Kč (za 1 kWh).
Jestliže tedy vezmete u úvahu všechny příležitosti, které elektromobilita nabízí, spotřeba všech EV v ČR z veřejné sítě může v roce 2045 vypadat i takhle (ten ZELENÝ ČTVEREČEK).
Ale o příležitostech elektromobility v ČR zase někdy jindy – třeba příští pátek.
