Komunitní energetika se plíží

V roce 2024 nás čeká velká změna na trhu s energiemi a s elektřinou zvlášť. Je to jako vždy, někomu energie zdraží, někomu zlevní. Záleží na každém, jak se ke změně postaví.

Jelikož si s mnohými elektromobilisty sdílíme elektrickou energii již dlouhý čas, tak nás samozřejmě komunitní energetika zajímá a sledujeme její vývoj v ČR i Evropě.

Zatímco ve Francii, Německu, Belgii a Rakousku – no vlastně ve všech zemích EU už to nějakým způsobem funguje, nadzvedneme pokličku a podíváme se, jak to bude u nás. Kupodivu v Evropě jsme se zaváděním Komunitní energetiky poslední. Slovensko spustilo KE předevčírem (od 01.01.2024). V ČR začne fungovat v Komunitní energetika možná od 1.7.2024 - jestli to ovšem stihnou – zprovoznit EDC (Elektroenergetické datové centrum) – jelikož je spravováno 3 PDS (Provozovatel distribuční soustavy) a ČEPS (TSO= Transmission system operator = provozovatel přenosové soustavy).

Ale k věci, co to vlastně je? Netočí se kolem energií a úspor již dost firem a úřadů?

Slovy příručky Komunitní energetika je - moderní způsob pořizování elektrické energie pro soukromé a veřejné účely. Její podstatou je samovýroba elektřiny, jejíž výhody a nevýhody se optimalizují zapojením většího počtu subjektů v rámci určité komunity. Hlavní činností je poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních přínosů ve prospěch svých členů, spočívajících zejména ve výrobě elektřiny, jejím sdílení a spotřebě.

No, a když nyní máme jasno – tak jaký to má význam zapojit se do komunitní energetiky?

Jestliže jsou pravidla Komunitní energetiky dobře nastavena, pak hlavním přínosem je větší zisk pro dodavatele a menší náklady pro odběratele. Obě strany jsou pak spokojeny, protože pro místní zdroje se většinou používají obnovitelná řešení, což přináší i další bonusy pro danou oblast. Vyšší zaměstnanost, čistší vzduch …

Pravidla se upravují pro místní podmínky tak, aby přinášeli co největší výhody,

Například ve Francii umožňují sdílet elektřinu ve městech pouze do 5 km a na venkově do 20 km. V Německu do vzdálenosti 50 km (zdroj – odběrné místo), v Rakousku je zajímavá sleva na distribučních poplatcích (67% až 28% - v závislosti na napěťové hladině). Belgie (oblast Brusel) má slevu na distribuci a možnost jiného typu sdílení ve všední dny a o víkendu – to by bylo i v ČR super.

V některých zemích má sdílení energií základy již v 70 letech minulého stolení – prostě mají na co navazovat.

Čím blíže se energie k výrobně (FVE, větrník, bioplynka, baterie…) spotřebuje/rozdělí, tím větší má její sdílení smysl.

Sdílení v ČR ovšem nebude jednoduché – jestliže se chcete zapojit do komunitní energetiky jako dodavatel, nebo jako odběratel - je třeba stát se členem určité komunity. Taková komunita musí nejdříve vytvořit právní formu (firmu, družstvo, spolek, s.r.o.) – a následně tuto právní formu zaregistrovat u ERU. Přitom by měla převažovat nekomerční aktivita subjektu - ve prospěch členů. K rozdělení výnosů může být určeno pouze 30% zisku.

To co je pro společenství podstatné - je spotřeba vyrobené energie. Je nutno ji spotřebovat v tu samou chvíli, kdy se vyrobí (respektive ve stejnou hodinu/čtvrthodinu). Žádné šetření napotom. Jistěže tuto energii můžete akumulovat, ale jakmile ji pustíte do distribuční sítě, musíte mít určeno, jak ji rozdělit. No a když danou část (díl) určený subjekt nespotřebuje, tak tato část jde do přetoků (samozřejmě za cenu, za kterou máte zasmluvněnou s vaším odběratelem energie). O tuto energii (a peníze) tedy nepřijdete - ale nevyužije tuto energii tak, jak jste plánovali. 

Také rozdělení elektřiny (a do budoucna i tepla) není až tak jednoduché. Lze si vybrat z několika metod. Statické, dynamické a hybridní (která kombinuje dvě předchozí). Každá metoda má svoje plusy a mínusy. Nejblbější pro výrobce a zákazníka je statická – no tak tou v ČR pro jistotu začneme. Na a ostatní metody – ty co Vám umožní více ušetřit – až přijde čas.

Nejspravedlivější metoda je hybridní  – v prvním kole se energie rozdělí staticky a pak následně dynamicky, dle aktuální spotřeby.

Hlavní nevýhoda statické metody je v tom, že jakmile má nějaké odběrné místo svůj podíl, který není schopno spotřebovat – tak tato energie jde do přebytků a není tak tato energie využita v rámci společenství.

Výrazně se tak zmenšuje využitelný podíl zvlášť pro malé odběrná místa – hlavně rodinné domy a byty. U těchto odběrných míst se spotřeba přes den (kdy FVE vyrábějí a obyvatelé bytu jsou v práci)  pohybuje ne ve stovkách, ale pouze v desítkách Wattů. Lednička a spotřebiče ve stand-by režimu – to je vše.

Zajímavé jsou možnosti sdílení. Buď lze vytvořit  Energetické společenství (pouze sdílení a hospodaření elektrické energie), nebo Společenství pro OZE (sdílení i ostatních energií např. teplo…), nebo tak zvaného Aktivního zákazníka (Zřejmě oblast, kde lze očekávat nejvíce registrací. Proč? Nejjednodušší založení, předpokládaný rozvoj, nejméně byrokracie)

Specialitou jsou bytové domy – které mohou sdílet energie již od 1.1.2023 (již rok). Ale protože takto fungující sdružení by se daly spočítat na prstech několika rukou, nebudu vysvětlováním specifika těchto celků mást čtenáře. Jakmile bude funkční EDS, tak stejně budou bytové domy převedeny pod ně.

Energetické společenství  - tedy právnická osoba, založená za účelem sdílení energie a hospodaření s energiemi může mít nyní max. 1.000 odběrných míst na souvislém území tří ORP – nevím sice, co to přesně značí, ale většinou se stačí zeptat.

Problém je, že ani na katastru neví jak to je. Neví to Google, neví to ani ChatGPT a Copilot od Bingu je navíc drzí a po deseti otázkách chce měnit téma.

Konkrétně u nás doma, pro naše známé a příbuzné dává smysl vytvořit Energetické společenství na území okresů Brno - město,  Brno - venkov (Rosice) a Blansko. Je to souvislé území tří ORP (obec s rozšířenou působností)?

Uf to zase bude práce se založením družstva. To máte: správní orgány, předseda, dozorčí orgány, spousta odpovědnosti, bankovní účet, archiv, pokladník, sídlo, stanovy, nástěnkář, zápisy s jednání, kantýna, chlebíčky … a proč, abych ušetřil 2000,- Kč za rok? Má to smysl? Mít v družstvu podíl 10% a nemoci moc ovlivnit? Co když si jeden z družstevníků postaví hlavu a začne celou činnost blokovat?

Jak to tak zatím sleduji, tak sdílení energií v ČR nebude zcela optimální pro zákazníka. Jestliže tedy bude mít sdílení energií pro dodavatele i odběratele menší význam – korektně řečeno menší zisk pro dodavatele a méně úspor pro odběratele – kdo vlastně slízne ze sdílení energií smetanu?

Menším problémem je taky počet výroben, ze kterých lze prozatím čerpat do jednotlivého odběrného místa – respektive do „Odběrného místa s registračním číslem“ (pochopili jste, že to není to samé co „odběrné místo? Ten počet je pět. (Slovy pět, číslicí 5). Jestli jsem tedy správně porozuměl větě „Jedno odběrné místo v Energetickém společenství může získávat elektřinu maximálně z 5 výroben“ – kterou jsem slyšel nedávno na semináři. Potom dodávka elektrické energie například z několika RD s fotovoltaikou na kraji obce firmě na druhé straně obce - postrádá smysl.

Možná tedy naše rodina nepůjde do družstva, ale založí s takzvaného Aktivního zákazníka.

Režim aktivního zákazníka je omezen na jednu výrobnu a 10 odběrných míst (odběratelů), celkem tedy 11 účastníků. Nemusí se zakládat nový podnik a i registrace u ERU je snad jednodušší – ale má to význam s pouze jednou výrobnou ušetřit v rodině dva, tři tisíce měsíčně, vést kolem toho spoustu papírování, a čelit možným pokutám za nějaké nedodržení pravidel? 

Novela energetického zákona platí od 1.1.2024, budu si muset zákon stáhnout a přečíst, zda tam nejsou nějaké drakonické pokuty za nedodržení termínů, nebo nějaké jiné kličky a pak se teprve rozhodnout.

Znám totiž pár „starých“(myšleno zkušených) elektromobilistů, kteří mají rozumně postavenou fotovoltaiku. Využívají spotové ceny, surfují se spotřebou a žehlí si cenové špičky – díky čemuž se dostávají na cenu elektrické energie mezi 2 až 4 Kč i s DPH (jak který měsíc). Jak topení, tak i jízda s EV je pak v pohodě.

Většinou už mají doma vše na elektřinu (topení, auta, TUV). Má pro ně význam se zapojovat do komunitní energetiky a těch pár megawatt co jim zbude někam posílat a v české kotlině potom ještě čelit závisti ostatních?

To bude těžké rozhodování. Jak říkám, Komunitní energetika se pomalu plíží.