Jsem normální?

Tak se občas sám sebe ptám, když jezdím po českých silnicích. V obcích i mimo obec, stále však někomu zavazím. Jestli je to tím malým autem nevím. Ale dodávky a SUV se na mne stále lepí, jakoby mě chtěly popostrčit.

Za tu dobu co jezdím, už vím, na co si mám dát bacha. Tmavá auta s oslnivými xenony ve zpětném zrcátku. Postarší BMW a Audiny přede mnou i v protisměru. SUV – ta ze všech stran. No a taky bacha na ty v klobouku a blondýnky s naleštěnými červenými auty. Samostatnou kapitolou jsou bílé dodávky rozvážkových služeb.

Lze dohledat i spoustu statistik (hodně si je dělají pojišťovny), jací lidé jezdí jakými vozy. Jaké je jejich stáří, jak jsou na tom s majetkem, se sociálním statusem …

Myslím si, že řidiče v malých autech mají rádi všichni. Alespoň mám ten dojem, když parkuji u hypermarketů. Všem se totiž vedle mě dobře parkuje. Poslední dobou je i ve městech a na silnicích tak husto, že je výhodou jezdit malým autem.  Mnozí tvrdí, že nejsou bezpečné. Prý nejbezpečnější jsou SUV, ale viděl jsem už tolik napasovaných SUV pod kamiony, popadané z mostů a dokonce vykoupané v rybnících a jezerech, že tomu přestávám věřit.

Bezpečným dělá vozidlo hlavně řidič, ne spousta plechu. Zdá se mi, že řidiči SUV mají přehnané sebevědomí a že jim mysl balamutí reklamní slogany tak jako Barbaře – vítězce Darwin Awards 2005.

Tu stavěli policisté a nedoporučovali jí pokračovat v cestě ohledně silné bouře, která se nad oblastí prohnala. Barbara (33), je ujistila, že její luxusní SUV s čalouněním Sensatec a stereo systémem s 8 reproduktory má "prakticky neomezenou pohyblivost". 

Její BMW X3 s pohonem xDrive našli druhý den pár kilometrů po proudu. Občas, když mě takhle míjí ty velká SUVéčka, tak si říkám, co asi píší do prospektů dnes, na co si mám dát pozor.

Zdá se mi totiž, že SUV jsou stále nebezpečnější. Minulý týden jsem zaparkoval u jednoho toho hyper super v Brně a ještě jsem si rovnal v autě věci. Vedle mne se pasuje bílá X6. Krásný vůz.

Sleduji ale nejisté couvání, snad na pětkrát, než se to podařilo. Vylézám z auta a jdu si vzít od spolujezdce noťas. Je to celkem natěsno. Když jsem na úrovni řidiče, vystartuje na mne čivava co má blondýnka na klíně.

Ale to vám byl řev, měla totiž pootevřené okýnko, protože klepala popel z cigarety ven z vozu. Na uchu telefon, v druhé ruce cigaretu, na klíně čivavu – už ani na těch parkovištích se necítím bezpečně. Na to co vše musela zvládat, tak parkovala celkem bravurně.

Vzpomněl jsem si na Sigmunda Freuda. Ten kdysi řekl  - „Před tím, než si diagnostikujete depresi a nízké sebevědomí, ujistěte se prosím, že nejste obklopení blbci.“

Tak jsem šel do toho. Udělal jsem si na internetu online dotazník na charakteristiku osobnosti – jestli se nějak nevymykám v té naší populaci. Jak je to s mým neuroticismem - nedostane mě brzo nějaká forma deprese? A jak je to s mou motivací ...

Trvalo to sice 45 minut, ale je to tam! JSEM NORMÁLNÍ. Ve všech měřených charakteristikách osobnosti se pohybuji na Gaussově křivce v normálu. (v rámci populace ČR).  Dokonce prý mám vůdčí schopnosti. Na druhou stranu mám menší sebevědomí.

Tak co kdybych si pořídil třeba SUV?