Mám sice zkušenosti s většinou elektromobilů, co brázdí silnice v ČR - podíval jsem se také jak to elektromobilně funguje v okolních státech - a taky do Norska – jak vypadá ta „budoucnost“...
Za velkou louži – otestovat si ty nejmodernější elektromobily jsem si ale netroufl.Ještě že Eliška je tak nebojácná. Potřebovala něco vyřídit ve škole a tak jsem ji požádal, ať si půjčí ten nejmodernější elektromobil co tam mají a dá nám zprávu o tom, jak se elektromobilita v USA vyvíjí.
Už přispěla do dvou blogů. O tom jak probíhala cesta a jaké to bylo dobrodružství – půjčit si elektromobil od soukromníka se dozvíte ZDE a ZDE.
Dnes přišlo na řadu pár věcí, co ji zaujalo a co překvapilo…
Jak najdete v Tesle 3 stěrače už jsem popsala v minulém článku. Ale co ostatní věci, které by se hodily vědět ještě před tím, než do nejnovějšího modelu nasednete?
Otevírání dveří zvenku
Sama bych se do auta chvíli dobývala, kdyby mi Markus neukázal jak na to. Taky mě bavily obličeje všech mých kamarádů, které jsem poprvé v Tesle vyzvedávala, a oni nevěděli, jak se do auta dostat.
Kliku má Tesla 3 zasunutou ve dveřích, ale nevysouvá se automaticky, jak u Tesly S. Musíte ji zmáčknout, rychle popadnout a otevřít. Osobní pocit z toho nejlepší nemám. Za celý týden jsem nepřišla na způsob, jak auto otevřít pohodlně. Ze začátku jsem dokonce používala obě ruce. Jednou zmáčknout a druhou otevřít, to pohodlné možná bylo, ale dost nepraktické.
Otevírání dveří zevnitř
To taky chvíli trvalo, než každý našel vhoný grif. Ale nakonec je naprosto jednoduché a způsoby jsou hned dva.
Prvním je tlačítko na madle u dveří. Stačí zmáčknout (červená šipka) a dveře se samy pootevřou.
Druhý způsob je manuální. Je pod madlem u dveří a zatáhne se směrem nahoru (zelená šipka). U manuálního způsobu otevírání mi ale Tesla hlásila, že musím být opatrná, protože hrozí poškození okna. Nikdy s tím ale nebyl problém.
Nastavení před jízdou
Aby se pohodlně řídilo, před jízdou jsem si nastavila vše na míru. A to je v Tesle jak pohodlné, tak i zábavné.
Sedadlo
Polohu sedadla, jeho výšku i polohu opěradla nastavíte na levé straně sedadla vepředu. Pomocí 2 páček nastavíte vše, co na sedadle potřebujete.
Zrcátka a volant
Na displeji si nastavíte, kterou část auta chcete měnit - volant, zrcátko pravé nebo levé. A pak už jen pomocí levého kolečka na volantu přizpůsobujete. Nastavení uložíte a můžete si hrát s další částí auta.
Amerika versus Evropa
Na displeji můžete nastavit hodnoty, které budete používat. A protože Amerika má spoustu věcí po svém, některé převody se hodily.
Například jaká teplota je venku. Ve stupních Fahrenheita se nevyznám, takže ty jsme rovnou přenastavili na stupně Celsia. Hodí se to, například když potřebujete zjistit, jestli venku mrzne.
Míle na kilometry jsme nakonec nepřenastavovali. Mám samozřejmě větší ponětí o tom, jak vzdálený je kilometr a v míli tápu, každopádně v USA je vše nastaveno na míle, a tak bylo jednodušší řídit se tím.
Nechápu moc jejich stupeň Fahrenheita, kdy 32° F rovná se bod mrazu. Ale míle mě mile překvapily. Na spoustě komunikací mimo města je rychlostní limit 65 mil v hodině. Když se držíte mezi 60-65 mílemi v hodině, na místo určení dorazíte za cca stejně minut, jako máte před sebou mil.
Američané také jinak ukazují čas. Nedostávají se za číslo 12, takže my máme například 15:00 odpoledne, oni mají 3pm. Na to jsem si ale po 3 měsících na studiích v USA zvykla, takže nebylo třeba měnit v Tesle.
Navigace
Ta je úžasná! Velká obrazovka, nastavit se dá snad cokoliv - jestli má mluvit, jestli ukazuje vždy na sever nebo po směru jízdy. Vyhledávání bylo jednoduché. Stačí zadat začáteční písmena vyhledávaného místa a navigace hned nabídne všechny možné varianty v nejbližším okolí, a to ne jen adresy, ale i názvy.
Zároveň se dá nastavit přehled aktuální dopravy a vyhledat nabíječky na Tesly v nejbližším okolí. Díky velké obrazovce se jelo opravdu snadno a neměla jsem problém s odbočením i v tak velkém dopravním labyrintu jako je Portland. Portland - je hlavní město Oregonu a má skoro 1.000.000 obyvatel, ale celá aglomerace, má asi 4 miliony obyvatel.
Takže zážitků z jízd spousta. Tří, čtyř, pěti, šesti … proudové silnice u nás na Moravě nemáme - ale je to dobrá výzva.
S Teslou v Portlandu jsem si občas připadala jako Alenka v říši divů, nebo spíše jako Pipi punčochatá "… to jsem ještě v životě nedělala … to mi určitě půjde".
Další článek snad v pátek.
