Nechte rozhodovat odborníky, nepleťte se jim do toho, oni vědí nejlépe co dělat. Krásná myšlenka, že? Kdo by ji nepodepsal… Snad jedině ten, kdo se nad tímto velmi častým názorem aspoň trochu zamyslí…
Nechte rozhodovat odborníky, nepleťte se jim do toho, oni vědí nejlépe co dělat. Krásná myšlenka, že? Kdo by ji nepodepsal… Snad jedině ten, kdo se nad tímto velmi častým názorem aspoň trochu zamyslí…
Jak může být tento přístup ošidný bych chtěl ukázat na příkladu působení člověka, kterého určitě všichni známe. Stále ho totiž ještě máme (pravděpodobně do čtvrtka) v čele ministerstva zdravotnictví a zejména v čele našeho proticovidového snažení. Pomineme-li jeho trapné odcházení a otázku, jak se mohl stát byť jen náměstkem ministra člověk bez povinné bezpečnostní prověrky a s tak pošramoceným morálním kreditem, zůstává ještě jedna zásadnější otázka. V čem vlastně pan Prymula přispěl jako odborník v boji proti Covid-19?
Za „úspěšné“ zvládnutí jarní části pandemie má od prezidenta vyznamenání. Co tedy znamenalo to „úspěšné“ zvládnutí malé vlnky Covidu, kdy počty nakažených byly oproti dnešku směšné? Mimo jiné, úplně zavření všech škol, divadel, doporučení nevycházet z domu, povinnost všude mimo domov nosit roušky, třeba i sám v autě nebo uprostřed lesa. A hlavně uzavření velké části ekonomiky, které státní pokladnu stálo cca 500 miliard Kč!
No tedy „zachránit“ národ před chřipkou rozházením takovéto obrovské sumy, kterou budou splácet ještě naše vnoučata, to by podle mého dokázal skoro každý. Jistě, zpětně všechno vypadá trochu jinak. Proto ale snad máme odborníky, aby správně vyhodnotili aktuální nebezpečnost situace a svým odborným přínosem zabránili škodám. To se ale na jaře bohužel nestalo a odborníci včele s panem plukovníkem jednali tak, jako by jednal každý trochu znalý, avšak nezodpovědný laik. Pan Prymula tak proslul zejména svými výroky o „zavření hranic na tři roky“ nebo o nutnosti si zvyknout na „život s rouškami“.
Poté byl odvolán z pozice náměstka ministra, kupodivu mu však pověst odborníka na zvládání pandemie zůstala (!) a stal se členem týmu pana premiéra. Vládě se vyčítá, že se dostatečně nepřipravila na druhou vlnu pandemie. Je záhadou, proč pan plukovník v tomto smyslu na premiéra účinněji nepůsobil, když právě jeho rodina rozhodně nic nezanedbala a firma jeho dcery, do té doby minimálně aktivní, získala tučnou dotaci na výrobu dezinfekce.
Na podzim byl jmenován ministrem, od vlády se mu dostalo velké důvěry i pravomocí a on sám se, stejně jako na jaře, pasoval na absolutního odborníka, který nebude nic konzultovat s odborníky z jiných oblastí silně ovlivněných jeho opatřeními (ekonomie, sociologie, psychologie atd.) a který bude rozhodovat i o tom, jaká objektivní data budou zveřejněna a jaká nikoliv. Těm, co měli jiné názory, doporučoval mlčet. Prostě demokrat každým coulem… A jako správný voják se pustil s vervou do boje proti Covidu. Rozkaz stíhal rozkaz, opatření stíhalo opatření. Naučil nás, že dva týdny mohou mít někdy délku jen tří dnů… Po vojenských bitvách ale často zůstává spálená země, a to teď hrozí i nám.
Jaké jsou tedy faktické výsledky jeho působení na podzim? Od jeho nástupu do funkce ministra a začátku povinnosti opět nosit roušky počet nakažených strmě roste, a to přes další a další většinou značně chaoticky zaváděná opatření. Nepřišel s ničím, co by bylo proveditelné a účinné, vinu sváděl na nezjištěné porušovatele pravidel. Prostě žádný záblesk geniality, jak by se na skutečného odborníka slušelo. Pokud se tedy tím zlomovým opatřením, které zvrátí růstové křivky nakažených, nestane zákaz vycházení do opuštěných nočních ulic…
Většina jím nařízených pravidel byla opět naprosto standardní, jak by je navrhnul i jakýkoliv trochu poučený laik. V jejich důsledku dluhy státu, stejně jako na jaře, rostou a rostou. No a virus se v klidu šíří dál... Jediným hmatatelným výsledkem jeho působení tak vedle totálního rozvrácení života společnosti jsou tedy hlavně ty dluhy, což jen potvrzuje platnost starého pořekadla, které vyjmenovává tři nejčastější příčiny krachu. Jednou z nich je totiž „bezmezná důvěra k odborníkům“. Můžeme něco takového chápat jako úspěch? To asi těžko.
Vůbec nepochybuji o tom, že pan Prymula se snažil šíření viru zastavit nebo alespoň omezit, a možná je opravdu ve svém oboru odborník. Tím oborem ale určitě není zvládání pandemie. Mnoho publikoval, bude tedy asi zdatný teoretik. Jak se ale znovu ukázalo, praxe je něco úplně jiného.
PS:
Po odvolání z postu ministra se má pan Prymula stát členem jakési „expertní skupiny“ blízké vládě. No někdo má asi opravdu své image odborníka absolutně nezničitelné!
