Novela stavebního zákona přinese nejen zjednodušení ale také zrychlení stavebních řízení

Zjednodušení a zkrácení procesu územního plánování a stavebního rozhodování. Tak bych zjednodušeně označil hlavní cíl novelizace stavebního zákona, který bude projednáván v Poslanecké sněmovně.

Stavební řízení bude pro lidi snazší, rychlejší a méně stresující. Zejména malým stavebníkům ubyde papírování i čekání na úřadech.

Jako člen kolegia ministryně pro místní rozvoj pro novelu stavebního zákona jsem měl možnost se na novém znění zákona podílet. Zasedání nad jednotlivými tématy zákona probíhala přibližně rok a současnou podobu návrhu se podařilo předložit na podzim loňského roku. Novela reaguje především na kritiku stávajícího stavebního zákona, který svým zněním povolování stavebního záměru činí poměrně zdlouhavým a složitým procesem.

Mezi hlavní cíle zákona v oblasti územního plánování patří zkrácení doby pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací s tím, že podmínkou nabytí účinnosti bude zveřejnění úplného znění po těchto změnách a aktualizacích. Předejde se tak situacím, kdy mohou při rozhodování vzniknout pochybnosti o tom, jaké je aktuální platné znění územního plánu a dalších podkladů.

S tím souvisí i novinka v podobě uvolnění údajů o území, které shromažďují orgány územního plánování pro celou veřejnou správu a také zavedení povinného zveřejňování dokumentů územního plánování na internetu. To umožní lepší transparentnost celého procesu územního plánování a zároveň usnadní přístup k informacím každému z nás.

Protože není reálné, aby každá obec měla vedle územního plánu i regulační plán pro část svého území, bude nově smět zastupitelstvo obce rozhodnout o pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu.

Podstatné při tvorbě územních plánů je, že stanoviska tzv. dotčených orgánů územního plánování nebudou nově moci diktovat požadavky, aniž by je řádně zdůvodnily. Na podání návrhu na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy bude lhůta pouze jeden rok.

Novinkou ve stavebním řízení je zejména společné povolení pro realizaci záměru. To bude v praxi umožňovat na žádost stavebníka společné řízení u jednotlivých staveb i souborů staveb. Do společného řízení, stejně jako do řízení územního, pak novela zahrne posuzování vlivu na životní prostředí. Nebude tak již nutné provádět posuzování odděleně.

Výše jsou jen některé vybrané změny, které po schválení novely ovlivní proces územního plánování a stavebního rozhodování. Věřím, že to bude ovlivnění pozitivní, zkrátí se doba přípravy staveb, usnadní se pozice jak stavebníkům, tak i dalším dotčeným subjektům. Dostupnost podkladových materiálů napříč veřejnou správou by měla snížit administrativu na úřadech.