Institut prohlížitele včelstev nově najde oporu v zákoně

Nový návrh veterinárního zákona, který právě projednává Poslanecká sněmovna, přináší ukotvení postavení tzv. prohlížitele včelstev.

Požadavek na tento institut vzešel od samotných včelařů, resp. Českého svazu včelařů, který sdružuje 98 % všech českých včelařů.

Při potvrzené nebezpečné nákaze včel je v oblasti vymezené ochranným pásmem stanoveným veterinárním opatřením potřebné pro zabezpečení dalšího nešíření nákazy provést prohlídku včelstev. Prohlídku může provést sám chovatel. Vzhledem k nutnosti rychlého zásahu je to však pro řadu chovatelů zásadní komplikace. Většina z nich má včelstev více a prohlídka obnáší poměrně časově náročnou operaci -  rozebrání celého včelího díla, jeho podrobné prozkoumání a posouzení, nemluvě o nesnadné organizaci a koordinaci celé prohlídkové akce. Právě nutnost rychlého zásahu u všech včelstev v oblasti přivádí na scénu prohlížitele včelstev, kteří mohou včelařům poskytnout své služby, včelstva zkontrolovat a jednak usnadnit chovatelům náročnou situaci, jednak zamezit šíření nákazy na další včelstva. Jejich postavení však dosud zákon nijak neupravoval, prohlížitel včelstev tedy dle zákona v podstatě neexistoval, z čehož plyne i neexistence zákonných podmínek pro vykonávání této důležité činnosti.

Co doposud neupravoval zákon, snažili se řešit včelaři sami. Prohlížitelé včelstev po republice fyzicky existují, jejich činnost a vzdělávání však stojí jen na dohodách a smlouvách mezi Českým včelařských svazem, který jejich aktivity, dá se říci, zaštiťuje a Státní veterinární správou a Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně. Státní veterinární správa absolventy kurzu a držitele osvědčení eviduje a jejich praktické způsobilosti využívá při prevenci, zjišťování, tlumení a likvidaci nebezpečných včelích nemocí a nákaz. Prohlížitelé tak dnes působí buď z pověření Českého svazu včelařů, a nejsou tedy veřejnými činiteli, ani orgánem veterinární správy, z čehož vyplývají omezené možnosti výkonu jejich funkce v rámci předpisů Českého svazu včelařů, nebo jsou osobami pověřenými orgánem Státní veterinární správy. V druhém případě se tak děje na základě některé z forem pracovněprávních či občanskoprávních vztahů.

Nový veterinární zákon nejen ukotví postavení prohlížitelů včelstev, ale stanoví i podmínky vykonávání této činnosti. Zákonná úprava se značně inspirovala zkušenostmi včelařů a vymezení podmínek působení, stejně jako další aspekty z části odpovídají současným podmínkám Českého svazu včelařů. Prohlížitel tak pro svou činnost bude muset získat osvědčení ze specializovaného školení, které bude zajišťovat vysoká škola uskutečňující studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny. Školení bude obsahovat 8 hodin teoretické a 8 hodin praktické výuky a nabyté znalosti uchazeče otestuje zkušební komise při písemné a praktické zkoušce, která bude zahrnovat i samotné rozebrání včelstva a posouzení jeho stavu, včetně odběru vzorku k laboratornímu vyšetření.

Včelaři, kteří se nadále chtějí provádět prohlídky sami, se nemusí nové právní úpravy obávat. Nadále se budou moci rozhodnout, zda prohlídku provedou sami, nebo povolají proškoleného specialistu. V případě, že povolají na pomoc prohlížitele, mohou počítat se zajištěním služby v rámci nového vymezení v zákoně – prohlížitel provede prohlídku všech včelstev chovatele, včelí díla rozebere a posoudí a v případě podezření na nákazu zajistí vzorky a jejich odeslání k laboratornímu vyšetření. O celém úkonu také provede záznam, který na požádání předloží úřednímu veterinárnímu lékaři. Státní veterinární správa tak bude mít touto formou možnost kontrolovat činnost prohlížitelů.

Vyhovění dlouhodobému požadavku včelařů považuji za krok správným směrem, neboť usnadní práci nejednomu včelaři, zajistí kvalifikované osoby a jejich kontrolu ze strany příslušného státního orgánu a samotní prohlížitelé budou mít konečně zákonné postavení s jasně stanovenými podmínkami.