To musí být vtip. Z praxe je známo, jak se nebezpeční jedinci dokáží ukrývat roky jako nenápadní občané, skvěle fungující ve společnosti. Najednou, po letech, zaútočí. Může program deradikalizace opravdu v člověku něco změnit?
Tak si říkám, jací lidi v různých organizacích na začleňování nezačlenitelných lidí pracují? Jestli opravdu věří své misi nebo se tím jen dobře živí. Protože pochopitelně všichni žijí z dotací a příspěvků, nikdo by bez nich nemohl existovat. Často jsou to velmi mladí lidé plní krásných školních teorií a optimismu, bez životních zkušeností. Možná naplnění rozhořčením nad nespravedlností světa ke skupinám lidí, kteří se jeví jako mylně nezačlenitelní a trocha lásky a pochopení to může změnit. Mnozí nakonec odchází s tím, že nadšení pro věc je málo pro změnu, pokud druhá strana po ničem takovém netouží.
A jak se ukazuje v praxi v mnoha oborech, že slíbit se dá cokoliv. Včetně změny myšlení a názorů. Já už budu hodný, opravdu. Opravdu? Slibem neurazíš. Myslet si a věřit tomu, jak se lidi mění proto, že to chce někdo jiný, je skutečně naivní představa. Změny můžou přijít jen zevnitř. Bez toho jsou "změny" jen chvilková kosmetická úprava pro okolí. A do hlavy nikomu nevidíme.
Může být reálně radikál deradikalizován? Teoreticky ano, ale prakticky?
Poslední vídeňský útočník prý programem úspěšně prošel.
