Pan al-Hasan má tři manželky a 20 dětí. Bolí ho záda a nohy, proto se za dva roky v Dánsku ještě nemohl začít učit tamní jazyk a nebude moci pracovat. Péči o svou početnou rodinku se rozhodl svěřit dánskému sociálnímu systému.
Každému uvažujícímu člověku hned v hlavě naskočí otázky: jak si tento pán dokázal nejen pořídit, ale hlavně uživit svůj početný klan před příjezdem do Dánska? A jak se k jeho zajímavému nápadu postaví daňoví poplatníci, zajišťující mu budoucí pohodlný život? Změní se zákony o rodině, fandící spíše evropskému pohledu na manželské soužití s jednou ženou, na mnohoženství?
Bude to velký precedent, který jistě ovlivní další podobné zvláštnosti, na které nejsme v našich končinách připravení. Více manželek, nezletilé manželky, ženské obřízky, zahalené ženy nebo rovnou bubáci (lidové označení osob černě oděných od hlavy k patě, kde z maličké škvírky v látce s bídou koukají oči, které můžou patřit stejně tak muslimské ženě v domácnosti jako schovanému. světově hledanému, zločinci).
Dánské úřady se zatím k celému případu staví hodně tolerantně a benevolentně. Nebo si s ním možná neví rady a nechtějí vypadat rasisticky nebo ošklivě vůči přistěhovalcům a jejich odlišným kulturním zvyklostem a vyhnout se taky ostré kritice místních "sluníčkářů" nebo úředníků EU. Stanovení hranice, co se cizincům dá nebo nedá tolerovat a uznat jako ještě přijatelné i vzhledem k místnímu obyvatelstvu a kudy cesta už nevede, je zatím velmi citlivá a nevyřešená záležitost, do které se nikomu moc nechce. Ale bylo by potřeba ji včas řešit, protože s tímto tématem budeme čím dál častěji konfrontování a pravidla by měla platit pro všechny zúčastněné, domácí nebo přistěhované, stejná.
Uvidíme, jak si Dánové s mnohoženstvím i novými adepty pro svůj štědrý sociální systém, nakonec poradí. Bude to ještě velmi zajímavé.
