(200) Nejsem konfliktní typ, často přiznám chybu – i tu, kterou jsem neudělal. Nakonec, nikdy si nejsem jistý, jestli jsem přece jen trochu nechybil. Ale nesnáším buzeraci.
S příslušníky SNB (nyní PČR) se nehádám, vyslechnu si jejich názor, poté se vyjádřím, slíbím polepšení, jen málokdy zaplatím nejnižší možnou pokutu a jedu dál. Odhadem jsem byl zastaven (za 40 let praxe účastníka silničního provozu) a vyzván k podání vysvětlení asi 20 krát. A nejvyšší pokuta? 2 – 3 stovky.
Před týdnem novinka: jdu s plným batohem z Billy, přecházím ulici, v protisměru stojí policejní octávka, blikající víc než obývák o Vánocích, 3 příslušníci pokutují jednoho řidiče. Chudák, pomyslím si.
„Haló pane, pojďte sem,“ volá na mne jeden z pomahačů. Byl jsem si náhle jist, že mi nechce pomoct s nákupem (30 metrů od domu). A měl jsem pravdu. Policajt v černém začal citovat vyhlášku (jsem vůbec povinen ji znát?) o způsobu přecházení silnice. To znamená v dosahu 50 metrů přes přechod a ukazuje na ten vlevo (= 57 metrů; ten vpravo je ještě o pár metrů dál). Poté šachuje s výší pokuty (prý 2 000 Kč). Páni, tenhle 'chránič' je ještě důležitější, než můj vymyšlenej polda z blogu: ‚Moc – nemoc mocných‘). Nakonec skončí na 3 stovkách.
A já udělal velkou chybu, já mu je dal. Proč? Ani nevím, byl jsem unavenej, utahanej, zkrátka neměl jsem dobrý den. A snad stále doufal, že příslušník skončí svůj výstup (jako obvykle) domluvou. Že mu bude trapné vzít invalidnímu důchodci z peněženky 3 stovky (ze čtyř, 2 dny před důchodem). Nebylo. Trošku mě to připomnělo pointu vtipu o podomních prodejcích: když zazvoní - neotvírej; když otevřeš - nepouštěj ho dál; když pustíš - nepodpisuj; když podepíšeš - neplať; když zaplatíš - tak se potom nediv!
Co říci závěrem? Co třeba pár kuriozit ze setkání s policajty, těmi lidskými…
- asi před 20 lety (zastaven za rychlost v obci) … „Kolik byste si dal pokutu, pane řidiči?" ... "Já? Tak 2 stovky?“ … „Máte ji mít. Šťastnou cestu!“
- asi před15 lety (přejetí plné čáry v zatáčce)… „Dneska bez pokuty, ale zaplatíte rodině oběd, i paní tchýni.“ (cestou na výlet do Beskyd)
- před 12 lety, Havířov – 3x noční hlídka (potřetí bez kontroly)
- před 11 lety, Orlová - Praha - Orlová (na otočku, 800 km) - noční hlídkou 2x zastaven až v Orlové, tedy asi 500 a pak ještě 30 metrů od cíle!
- před 10 lety, Praha – policejní akce, 2x zastaven (nakonec rada, kde se vyhnu kontrole)
- před 8 lety, Ostrava – průjezd na červenou (po 4 minutách stání před přechodem, nikde nikdo + navíc kavalír na předním sedadle) – za stovku?
- před 5 lety, Rychvald – velikonoce, odchyt ožralejch (stěžovali si, že nesplní plán, všichni jsou střízliví)
- před 2 lety, Orlová – radar = 700 Kč (pokutují úředníci, písemně)
- před rokem, Orlová – radar = 500 Kč (s úředníkem se nedomluvíš, bo ho nepotkáš)
… stačí ne?
