54| Dušičkové rozjímání
Pohled do kalendáře mě, ostatně jako každý rok zase překvapil - už je tady podzim! A s ním i svátek zesnulých tzv. "dušičky“. Když slyším "dušičky", vždy se mi vybaví Ladův vodník sedící na vrbě, mající pod vodní hladinou srovnanou řádku hrníčků s dušičkami. Brrr, tak na koupání to dnes rozhodně není! Sluníčko se nakonec přece jen vykulilo ze své nebeské postýlky a svítí si na nás, jako kdyby ho za to platili, ale teplo vypadá jinak. No, co bych chtěla, vždyť máme konec října! Je čerstvo, ale zase se mi dýchá lépe. Než nastoupím do auta, naloženého svíčkami, květinami, věncem a pracovním náčiním, pokochám se pohledem nahoru, na svoji pýchu … na kvetoucí balkon. No, příští týden už budu muset své kytičky zazimovat.
Vyjíždím z města, nemám to daleko – do vedlejší vesnice je to sotva pár kilometrů. Mým cílem je místní hřbitov, kde od loňska spočívá v rodinném hrobě i můj tatínek. Musím hrob „načančat“, zítra přijedu s maminkou – všechno musí být jako ze škatulky. Tááák, koukám, že městský problém s parkováním se, alespoň pro dnešní den, přesunul i na českou, tedy moravskou vesnici! U kostela se nechytám. Ááa, tak přece jen mám štěstí – od brány právě odjíždí hezká audinka. Hmm, také by se mi líbila. Teď ale beru za vděk místem, jež po ní na několik okamžiků zůstalo volné! Naložena jako soumar, v dobré náladě procházím bohatě zdobenou, tepanou, hřbitovní branou, když … mi zamrzá úsměv na rtech. Hlavou mě probleskla myšlenka, že jsem zapomněla v autě zapalovač! Jako vloni! Připalováním od sousedovy svíčky jsem si tehdy spálila nehet! Tak to ne – to se letos nebude opakovat! Vracím se a uvádím tak v omyl přijíždějícího řidiče doufajícího v můj odjezd, však teď má bohužel smůlu.
Jdu hlavní cestou, ještě předloni lemovanou vzrostlými topoly. Jenže i stromy chátrají … i stromy umírají. Vloni je pokáceli – prý z bezpečnostních důvodů. I má praktická maminka s tím souhlasila, kdo má stále uklízet listí z hrobů! Já jsem ale romantik, cesta se stromy byla rozhodně krásnější. Jsem na místě. Dnes nebudu mít moc práce, místo je udržované. Jen ometu listí a vlhkým hadříkem utřu mramorový náhrobek zdobený zlatým křížem. I tatínkovo jméno je vyvedeno ve zlatě. Jak charakteristické – tatínek měl zlatou povahu! Moc mi chybí, ještě jsem si nezvykla, že tu s námi už není. Ještě vyměním květiny ve váze a položím, mi kamarádkou vyrobený, lesní věnec … přesně doprostřed. Tááák! A pak, za vlídného tatínkova dohledu, přistupuji k trochu obávanému, ale i tajemnému rituálu zapálení svíček… Výborně, letos se akt zdařil bez nehtů obětí! Prohlížím si hrob a jsem spokojena – zítra můžu s maminkou bez obav přijít!
Najednou, už nezaměstnaná krášlením hrobu, se mi zastesklo! Nejen po tatínkovi, který se dožil požehnaného věku – 91 let, ale i po životě, který nás žene zběsilým tempem až… sem! Ne, nechci být smutná! Pohledem se loučím s tatínkem a přebíhám ob dvě uličky k hrobu, kde spočívá s babičkou i její manžel, můj dědeček – po našemu staříček se stařenkou. To se mi moc líbí, připomíná mi to Karafiátovu knížku o broučcích. I jejich hrob zdobím květinami a zapaluji svíčky. Už mi začíná být zima, zítra se budu muset tepleji obléknout. Určitě se tu zdržíme, projdeme celý hřbitov a maminka mi znovu povykládá o těch, kteří zde leží a které znávala, pozdravíme se se sousedy. Až potom si zajedeme do města, do cukrárny ... na kafíčko, zákusek a stopečku griotky – přece na tatínkovu a kmotříčků počest. Tuto tradici držíme již dlouhé roky – a porušit ji? To by určitě nepřineslo nic dobrého!
Milan Vít
6 / Milá Billa
Nouze naučila Dalibora housti (ale prý je to blbost, teda jako pověra), však co lze brát jako ověřenou informaci je, že mě hlad donutil opustit můj hrad, můj byt, můj domov, mé zázemí.
Milan Vít
5 / Poražen časem
Dnes jsem vybíral ze 2 nadpisů. Protože tématem je údiv nad tím, jak rychle běží čas, zdál se být favoritem titulek tvářící se vědecky – cosi o relativním vnímání hodnot.
Milan Vít
4 / Zabít skřivana
(187) ... a podobnou havěť. Proč? Mimo zimy už od půl 4 vřískaj jak pominutí. To vím jistě, chodím v tu dobu (teď je: 03:36) spát. Ale jsou i fajní ptáci, např. sovy. Ty mě ještě nikdy nevzbudily.
Milan Vít
3 / Života střípky
(186) Přesný čas: 21:33, 29.01.2002. Popíjím růžovou Bohemku (dcera má narozeniny) a začínám psát 3. blog nové série: "Co říct závěrem". Kolik jich bude? Těžko říct, možná 3, možná 30...
Milan Vít
2 / První sekt
(185) Tak to přátelé netrefili. Všichni mi přáli lepší, nový rok, však dorazil jenom ten „sací“! Co obnáší? Žere prachy!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky
Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...
Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států
Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...
Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění
Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 404x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?