3 / Života střípky

(186) Přesný čas: 21:33, 29.01.2002. Popíjím růžovou Bohemku (dcera má narozeniny) a začínám psát 3. blog nové série: "Co říct závěrem". Kolik jich bude? Těžko říct, možná 3, možná 30…

Četnost publikace mých blogů má stále stejný charakter. První měsíc – lavina textů (snad obden), 2. až 5. měsíc klesající intenzita, do půl roku pauza. Po plus / mínus roce opět nástup … a opět známá publikační křivka připomínající let lyžaře (skokana). Ve třetí sérii přibyly fotoblogy. Nyní ... po 3 měsících a 8 dnech (to je ok, jsem statistik – amatér) začínám 5. nebo už 6. řadu (statistik, ale líný). Než bych hledal data, raději se spolehnu na svou paměť. Což je asi tak dobrý nápad jako jmenovat p. Pešána trenérem hokejové reprezentace. Ale jak s oblibou říkám, nepíšu literaturu faktu, spíše vyprávění na dobrou noc či čtení na dovolenou.

Jak píši? Kostra povídky bývá reálná, omáčku vytváří fantazie. Hlavním hrdinou bývám já (výhoda: nemůžu se žalovat pro urážku na cti), ovšem skrytý pod jménem Michal Čech. Otázka zní: kdo je M. Čech? Existuje vůbec … a má se mnou něco společného? Odpověď je překvapivě pozitivní. Ano, s chlapíkem tohoto jména jsem strávil 2 roky (VÚ Levice) ve vojenské kuchyni! Tento fakt jsem si však uvědomil až mnohem později (při prohlížení starých fotek)! Ačkoliv jsem Michala od vojny (1985) neviděl, jméno (bez jeho vědomí a svolení) stále občas užívám (od r. 2012). Vyhledat ho? To se mi fakt nechce, už v mládí byl tzv. ztracená existence: nevyučený, kuřák, alkoholik.

Co dělám, když nepíši blogy? Píšu knihy (trilogie "Príma život" a povídkové sbírky). Romány vypadají jako autobiografie, což nejsou (bo si nic nepamatuju), ale jsou psány ve stylu fantasgrafie (= nová, mnou vymyšlená kategorie pro sklerotiky). V šuplíku mi leží erotický román a výběr z blogů. Zda je někdy vydám – nevím sám. Občas složím báseň. Složit mohu - číst je mám zakázány. Přesto jedna básnička (o ženách) dosáhla nečekané popularity. Při publikaci měla cca 350 zhlédnutí. Dnes (po 5 letech) jich má o 500 víc! Každým rokem si ji buď někdo 100x přečte (horký kandidát na trpělivost roku nebo na magora) nebo snad otevře 100 lidí?

A na závěr jedna (pro mou psychiku důležitá) změna. Odpískal jsem hon na karmu. Like potěší, ne, že ne, ale nemá vliv na intenzitu publikací textů. Budu-li chtít a mít o čem – napíšu. Což platí i naopak. Přesný čas: 22:22, 29.01.2022

Co říct závěrem? Dnes už nic, vše bylo již řečeno…