22 / 3x a dost

Jsem na sladký, aji bych si upekl, ale nemám troubu, váhu, recepty, trpělivost – oj, důvodů by bylo. Zato mám kámoše … stala se mu věc: oženil se. Po druhé, takže mají vše 2x. Dal mi el. přenosný pekáč. Ať furt nebrečím a upeču si

To je ovšem výzva. Lokace: garsonka, v ní 1 chlap, 1 rybka v akvárku (nemluví, jen čumí), darovaný pekáč a recept na bublaninu. I po trojím přečtení je mi jasné, že se návštěvě konzumu prostě nevyhnu, z potřebných ingrediencí mám totiž jen moučkový cukr. Postup tak začíná koncentrací vůle, abych se donutil vstát z postele, obléci si triko (trenky už mám) a vyrazil do Billy.

Strouhanky mi stačí hrst, ale na hrsti se neprodává, tak beru kilo. Másla vezmu čtvrtku, zbývajících 100 gramů, skončí v ledničce. Cukr nekupuji, těch 150 gramů doma najdu i kdybych ho měl vzít z cukřenky, ale přihazuji 1 cukr vanilkový a kypřící prášek (do těsta stačí polovina). 3 vejce? Nakonec beru všech 10 – a bylo to moudré rozhodnutí. U pokladny jsem si vzpomněl, že jsem si nevzpomněl na polohrubou mouku a ovoce. Špatné znamení, ještě jsem nezačal a už jsou 2 stovky v řiti.

Jak dál? Očistím jahody. Půlku jich sním a z druhé namixuji kokteil. Proč? Proto … mám ho rád. Oddělím žloutky (vylovím i ten, co omylem skončil v misce bílkové) a rozmíchám je s cukrem. Poté rozhňácám i máslo s moukou, abych vše nakonec smíchal s cukrem. Je-li hmota příliš hutná, zředím ji mlékem. Máslem vytřu pekáč a vysypu strouhankou (hrubou moukou ne, bo ji nemám).

A co s bílkem? Vyšlehám na sníh a jemně vmíchám do těsta. Hledám vhodné ovoce (kdo hledá, najde) – nacházím hrozno. Víc by bodly jahody, špatný nejsou ani třešně, ale není času si vyřizovat účelovou půjčku. Blížím se k cíli – je tu akce  3x šup: šup těsto do pekáče, šup ovoce cik-cak do těsta a šup do trouby. Jak dlouho? Různě, někomu snad stačí 20 minut … já nastavuji 30 a pak ještě deset.

Vysvětlení k titulku: to jako, že jsem upekl hned 3 buchty? Odpověď je upřímná, bublanina číslo 1 se jaksi nepovedla: nevybublala a vůbec nevykynula. Dal jsem do těsta vůbec kypřící prášek? Nevím. Možná by věděla rybka, jenže ta si to nechá pro sebe.

„Dvojka“ byla prokypřená nadpoloviční dávkou (většinou obsahu), avšak výsledek je opticky stejný. Teprve později se dozvím možnou příčinu - špatný postup při míchání. Zatím vím prd. Proto si přes den ordinuji samostudium: analýza chyb, taiming procedur, poučení z vývoje a nově přidání 2 panáků tuzemáků ... aplikovaných na začátku a po ukončení výrobního procesu. Třetí pokus jsem po pečlivé, cukrářské noční práci (02:40) předal k tepelnému zpracování darované troubě a já, trouba náhradní, se přemístil k pc s novým úkolem: vytvořit blog (slovenské zážitky), který by mě zase jednou katapultoval na dvoucifernou karmu.

Takže se stalo, co se stát muselo … na bublaninu jsem prostě zapomněl. Do reality mne přivedla až náhodná cesta do lednice. Jaký byl výsledek? Překvapivě jedlý, byť spodní strana byla krapet tmavší. Přesto mám pocit, že s érou pečení jsem skončil tak rychle, jak jsem ji začal. Jo, na fotce je třešňová bublanina – pokus č. 3.