Brr… a co jako dál? Zima? Nebo autor usnul? V půl 2 by na tom nebylo nic divného, většina lidiček v Čechách, na Moravě i ve Slezsku už spí. Dokonce i většina menšin už spí ... zima je nemalá. Což se hodí k tématu: Brr jako Bruntál
Když nespím a ani nepíši – co dělám? Říci, že přemýšlím, je poněkud nadnesené, spíš hledám v paměti příběh, u kterého bych usnul. Což se nakonec i stane. Jenže ne teď. Brrr, dneska se fakt nepotím. Za mlada se říkalo: „Zima, jako v Rusku!“ Tam jsem však nikdy nebyl, takže co? Navrhuji: zima jak v Bruntálu. Tam jsem byl (letos 5x a nikdy jsem se nespálil). Marně se mě snaží kámoš – Bruntalák Petr, přesvědčit o tom, že zrovna minulý týden nad Bruntálem, kolem poledního, vysvitlo na dobrou půl hodinu slunce. Jako statistik – amatér, vím o náhodách své. A poté, co jsem dostal na jaře, ten úžasný nápad (než přezuji na letní) jej navštívit, můj názor se kdy těžko změní. Proč? Vyjížděl jsem za plného slunečního svitu (kdy i „březen“ vážně uvažoval o přestupu mezi letní měsíce), silnice volná – za hodinu dvacet jsem na místě. Nechci říkat v cíli, protože Petrův panelák jsem 15 minut marně hledal, 3x projel Bruntál, abych mu nakonec zavolal a potupně jej požádal o navigaci.
Musím říci, že už v Opavě se počasí razantně změnilo – pršelo. V Bruntálu zatím překvapivě ne, zato vichr i na zdejší poměry je nebývale silný. Kebab u Vietnamky a dva kousky v pivovaru U hasičů – dobrý počinek, však na korzování po Bruntálu to zrovna není. Stmívá se … a já nerad jezdím v noci. Tak ještě kafe a štrůdl u mamky (zbytek si nesu v igelitce) a valím na parkoviště. Obvykle nemívám problém auto najít, výrazná barva má i svá pozitiva, jenže něco je dnes jinak. Přede mnou stojí pouze auta bílá … a to už schytávám první sněhovou vlnu do obličeje! Jízda ve sněhové vánici a v noci – není pro mě adrenalin, bez kterého bych nedokázal žít.
Uff! Sedím ve voze a zjišťuji, že odjezd nebude úplně jednoduchý. Vidím pendrek, ale parkovací asistent ječí jak pominutý. Na zpátečku místo evidentně neopustím. O to se postaral řidič bílé (původně modré) škodovky, jemuž jsem zřejmě zabral jeho oblíbené parkovací místo – nebo jen nepředpokládal můj odjezd? Musím ven, prozkoumat sjízdnost únikové cesty po chodníku, kolem popelnic. A jo, ono to půjde … za pomoci 3 venčičů (psů) a party teenagerů se dostávám na hlavní. Mlhovky vypínám – vytváří přede mnou bílou mlhu. Na trojku, mírně orosen, stoupám k serpentinám nad Bruntálem. S posledním pouličním světlem opouštím civilizaci a připadám si opuštěnější než Robinson. Na vrcholu mě čeká nemilé překvapení – sněhové jazyky a sjezd do Benešova. Vyhazuji trojku jako nepotřebnou, na třicítku, kterou jedu, mi stačí i dvojka. Jiného mínění jsou řidiči tří aut, kteří za mnou vytváří kolonu. Předjet mne – na to nemají kule, takže jsme si rozdělili úlohy: já jsem za brzdiče, no a oni mě tlačí pohledem. Zastavit nad městem u pumpy? Mám za sebou 20 km (po 40 minutách), před sebou ještě 60. ale nakonec lákavou myšlenku zavrhuji – co kdyby si se mnou chtěli promluvit řidiči z kolony? Na pokec nemám čas. Musím se dostat do Opavy (20 km), tam už je civilizace: světlo, sypače, pluhy! Za necelou 3 hodinu tam jsem, však zklamán – stále jsem ještě nepotkal jediný oranžový náklaďák s radlicí. A to už sněží i tady.
Strategická chyba! Míjím odbočku do centra a nechám se vést po novém obchvatu. Na kruháči jsem ale minul svůj výjezd a po 200 metrech skončil u zavřených vrat místní fabriky. Otočka a vracím se zpátky na rondl. Netuším, jak je to možné, ale radost mi kazí fakt, že jedu v protisměru. Uhýbám před blížícími se světly a mizím z rondlu. Za chvíli, již správně nasměrován, jsem zpět. Jenže odbočovací šipky jsou sněhem zneviditelněny, takže si objezd projedu 2x a intuitivně odbočím do poslední. Bingo! Jsem na staré cestě I/11. Začínám věřit, že dnes dojedu. Teď mě čeká 30 km po dálnici a i sníh se pomalu mění v déšť. Kdepak 130, jedu si svých 80 a připadám si jako Hamilton.
Po 2 hodinách na cestě sjíždím z dálnice a přede mnou je už posledních 10 km: Bohumín, Lutyně, Orlová. Od Bohumína je suchá silnice – tady jaro už začalo. Na Bruntálsku to odhaduji na květen. Osvobodit nás Rusové od Bruntálu, místo šeříku po nich házíme sněhové koule. Spát už asi nepůjdu, spíš to jdu sepsat a odeslat. Snad ex-Klause potěší, že v Bruntálu změna klimatu směrem k oteplování zaručeně nehrozí. Přesto tvrdím, že Bruntalákům by změna tímto směrem věru nevadila.
Slíbil jsem Petrovi, že se zmíním o Bruntálu – no aspoň 10 krát, tak to jdu spočítat … výborně, 11x!
