165 | WC
Epizoda 1. … Rok 95, rodinná dovolená v Itálii, fakultativní výlet do San Marina. Ministáteček na vršku, cestu lemují stánky pekařů – pizzařů. Nepochybuji o tom, že nahoře budu za svůj výšlap odměněn lahodným kouskem. Trochu odbočím... Znáte to zklamání, když se rok těšíte na vánoce, že konečně dostanete tu velkou pannu, co mluví a čůrá, případně auto na baterii či fotbalovej míč a … najdete pod stromkem v lepším případě knížku, v horším ponožky pojmenované: pondělí, úterý … ovšem anglicky! Obdobné pocity jsem měl poté, co žena na dotaz, co si chci v SM koupit a já nadšeně odpověděl, že pizzu, vynesla ortel…
„To si snad děláš srandu? Před hodinou si snídal! Měla jsem na mysli něco hodnotného – pohled, magnetku nebo tak něco.“
„Mamí, mně se chce čůrat!“ kňourá dcera. Nakonec jdou na toalety všechny ženy i syn – a já jsem pověřen hlídáním batohů. Skvělé, bohové mi jsou nakloněni. Jak jdou všici, tak tam budou minimálně 10 minut. Neváhám a kupuji si tu nejvypečenější porci. Skousnu a těsto mi rázem zhořkne v ústech. Proč? Žena se svou svitou vychází (evidentně naštvaná) z budovy a já se vzápětí dovídám, že tu v tom kapitalismu mají taky pěkný bordel. Obsluha jim zavřela dveře před nosem a na nich cedulka: PAUSA. Pak si žena všimla těsta v mé ruce a hezký den skončil. Kvůli zavřeným hajzlíkům.
Epizoda 2. … Rok 2008. Nová žena, staré auto. Divná doba, škodovka je v Německu levnější a vybavenější, než v tuzemsku: „Proč kupovat horší auto za víc peněz – pojedem se přesvěčit. Stejně nás Magda už rok zve, ať se ukážeme,“ prohlásí žena. Tak jsme jeli a zjistili, že novináři v tomto případě nelžou.
O měsíc později: … Půl desáté večer. Brno, staré autobusové nádraží, přestup na mnichovskou linku (firmy natírající své autobusy zásadně na žluto), mám půlhodinu a chce se mi! (jo a také mám v pravé kolenní kapse 15 000 euro). OK, tak zajdu na toalety v podchodu. Nikdy jsem neměl rád na táboře bojovky a už vůbec ne noční zkoušky odvahy. Nevím jak vypadá podchod dnes, ale tenkrát: málo světla, málo vzduchu, málo čistoty a nikde nikdo. Vstoupit znamenalo projevit hodně odhodlání. Hodím bůra do kasy a pokračuji dál nekonečně dlouhou chodbou. Že bych se bál, to ne, ale strach trochu mám. A sakra! U umyvadla stojí dva houmelesáci. Už mě vidí…
„Ty kámo, nebuď škrob a dej 20!“ Tý, modlím se, ať mám v kapse dvacku nebo je napadne mě prošacovat. Najdu pade, hodím ho do umyvadla, otočím se a zdrhám.
„Hééj kámo, chtěl ses vychcat, tož kam běžíš?“ No comment.
Epizoda 3. … Rok 2021. Jedu do Havířova, prohlédnout si nové nádraží. Je hezky, protáhnu auto myčkou. Základní cena = 90 Kč. Nechávám chlápkovi kilo. Osudová chyba – v peněžence už je jen vakuum. Fíha, nádraží a okolí – jak na západě! A jéje, půjdu taky zkontrolovat záchody. STOP! Automat chce po mně 10 Kč. Nemám, nechal jsem je na myčce. Prekérka, se strojem se nedomluvíš. Sláva, přichází obsluha: kluk … mladý kluk … mladý rómský kluk: „Pojďte dál!“ … Když zjistí, že nemám prachy, pokrčí rameny a odejde. Jdu i já. Potřeba je již akutní … jenže venku stojí měšťáci. Tak tady si taky neulevím ... nasedám do auta a upaluji z města. Odbočka, lesní cesta … ta úleva!
Milan Vít
37 / Dopis 16 leté dceři
Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.
Milan Vít
35 / 100 let
Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.
Milan Vít
34 / Už jsem i já prozřel...
... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.
Milan Vít
33 / Jak se nás moc nesešlo
Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.
Milan Vít
32 / Dvojím pohledem
1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Vrtulník íránského prezidenta havaroval v mlze, záchranáři po něm pátrají
Aktualizujeme Na severozápadě Íránu pokračuje rozsáhlá záchranná operace poté, co zde zmizel vrtulník s íránským...
V Maďarsku havaroval na Dunaji motorový člun. Dva lidé zemřeli, pět se pohřešuje
Dva lidé zemřeli při lodní nehodě na řece Dunaj severně od maďarské metropole Budapešti, uvedla v...
Obrat. Neučte už sporné teorie o 72 pohlavích, instruuje britská vláda školy
Britská vláda představila nové pokyny pro sexuální výchovu. Vyzývá v nich školy, aby přestaly učit...
Armáda pošle miliardy „do luftu“. Kbely dostanou novou věž a dopravní letadla
Armádní letectvo získá o téměř devatenáct miliard korun víc pro následující čtyři roky, než bylo...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 219
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 404x
A kdo jsem já? Zcela jistě:
Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?