158| Po kolejích ... cílem Mariánské Lázně

Včera jsem slíbil procházku po Mariánských Lázních. Dobrý plán – má 2 chyby: měl bych to umět (mám tu 70 vlogů), ale neumím (vkládat fotky) … a za druhé to znamená prohlídnout na 300 fotek. Zkusím zítra, dnes jen „tichá“ historka.

Nedoporučuji přede mnou přirovnávat covid19 k rýmičce. Jistě, každý má právo na svůj názor, každý by měl také v sobě mít brzdu, která se aktivuje vždy, kdy není nutné a hlavně vhodné přesvědčovat svět o jeho správnosti... Půlnoční čas, horečka 39,6°C, záchvaty kašle, odpor k jídlu – sám doma, v hlavě jediná myšlenka: je tohle snad konec? … Nastal už čas zavolat si rychlou? Volám … výsledkem je info, ať si vezmu ibalgin nebo paralen. Takže zřejmě neumřu. Ulevilo se mi a já začal stonat důkladně. Nákupy – sousedka a má 1. žena; strava a úklid – má 1. žena. Ta až posléze zjitila, že má covida také – ovšem lehčí formu…

O 2,5 měsíce později: jako velkej dík jsem koupil ženě poukaz do lázní. Klimkovice – blízko, Karviná – ještě blíž, Mariánky – nabízejí slevu. Že je to daleko? Jak se to vezmme: cca 600 km. Pravda, strávit 8 – 9 hodin za volantem jízdou po tankodromech dálkových (D1, D5) či místních – není žádná hitparáda, ale šest hodin v rychlovlaku s dobrým obědem, internetem a hovorem nad sklenicí vína (opravdu nejsem tajný agent národního dopravce s povolením přehánět), kdy už cesta je cíl, se dá velmi dobře snést. Při koupi místenek jsem dbal, abychom seděli v tichém vagónu. Proč? Je snad jasné: nesnáším brekot malých uřvanců, jekot týnejžrů, kolektivní telefonování žen předdůchodového věku, volající všem dostupným kámoškám či hlučným šéfům, řídícím z vlaku dálkově firmu.

První úsek (Ostrava – Praha) v pohodě. Odjezd na čas (kolem půl 10), kávička + noviny (Olomouc); oběd v Pardubicích, pak hlavní pražské a posléze smíchovské nádraží. Zde měl přistoupit kamarád Petr (známý z lázní = symbolické), jemuž také ML učarovaly. Rychlovlak se dává do pohybu, Petr nikde! Ještě chvíle napětí, otvírají se dveře a již vchází hřmotný kamarád s neméně hřmotným batohem na zádech: „Nazdar rodino! To musíte bejt až v posledním vagónu?“ Než jsem mu stačil vysvětlit, že jsme v prvním, otočilo se všech šest žen (vlastně 5, jedna právě telefonovala) k němu a s vražedným pohledem a prstem na rtech počaly syčet ‚psssst!‘ s dodatkem, že jsme v tichém oddíle: „Tož díky za nevyžádanou informaci … a dejchat se tu smí?“ a obrátil se na mne, „tak kde je moje sesle?“ A s hlasitým komentářem zabral krosnou 2 místa na čtyřce a naproti se usadil sám. V ruce se mu zjevila placatice neoriginálního obsahu a nesmírně nahlas vyjádřil předsevzetí:  „Tak ať se nám, děcka, ten pobyt vydaří, na zdraví!“ … Telefonující žena ukončila hovor a vystartovala z vagonu, aby sem po chvíli dovlekla (ne právě dobrovolně jdoucího) průvodčího. Ten po kontrole jízdenek zcela neadresně připomněl specifika tichého oddílu a chystal se odejít.

„No snad mu dáte aspoň pokutu,“ rozčiluje se stěžovatelka. Meze trpělivosti průvodčího jsou evidentně již na dohled.

„Není zač paní, nikdo tu netelefonuje, nikdo hlasitě nehovoří…“

„Moment,“ debata mě začíná zajímat, „ono se tu nesmí ani mobilovat? V tom případě bych o jedné adeptce na pokutu věděl, co myslíte, madam?“ obracím se na paní akurátnou.

„No, co si to dovolujete, sprosťáku jeden! Já měla jen jeden krátký, důležitý hovor dceři.“

„Souhlasím, měla jste důležitý hovor šesti dcerám, že už sedíte ve vlaku. Pane průvodčí, najde se tu pro paní místo ve vagónu, kde bude moci beztrestně telefonovat?“ usměju se na zaměstnance ČD.

„Jistě, pane,“ úsměv je mi vrácen, „pojďte paní, v dětském mám pro vás extra místo.“

O 2 hodiny se ocitáme na peróně ML nádraží, kde nás po vzoru usa filmů očekává hotelový taxikář s cedulí v ruce. Líbí se mi to, byť jsme tu jenom my tři: „Prosím vás, mám dotaz – nejste „tiché“ taxi, že ne?“ ptám se dřív, než se rozjedem. Sicher ist sicher! A když ten dobrý muž nechápe, vyprávím mu příhodu z vlaku, která jej upřímně pobavila. Což završil informací, že si povídá rád a že v jeho voze můžeme klidně hovořit, volat, zpívat a třebas i jódlovat. Tato nabídka zůstala překvapivě nevyužita ... a to především proto, že už parkujeme před hotelem.

Přihlášením na recepci nám začíná lázeňský pobyt, ale to už je jiná kapitola (= slíbené fotky) … teda, pokud vás to zajímá. Což poznám jen podle čtenosti a výše karmy. Tak prosím, likujte – ať mám nějakou radost ze života. Fajn, díky … ahoj!

 

 

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Milan Vít | sobota 17.7.2021 6:00 | karma článku: 16,72 | přečteno: 268x
  • Další články autora

Milan Vít

37 / Dopis 16 leté dceři

Proč jí vzkaz z konce blogu nepředám osobně, tedy ústně, v úterý na slavnostním obědě. Důvody jsou dva: za prvé mi to přijde o fous slavnostnější a třeba někomu pomůžu vyjádřit i jeho pocity.

29.1.2024 v 6:30 | Karma: 14,01 | Přečteno: 354x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

35 / 100 let

Důležité termíny dnešního příběhu: bankomat, výročí, strategie, etika, etiketa, drtivá porážka ... u zubaře.

21.3.2023 v 6:55 | Karma: 9,10 | Přečteno: 197x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

34 / Už jsem i já prozřel...

... už i já pochopil, že to sprosté slovo, ta proradná "inflace", dorazila i do mé garsonky a usadila se mi v peněžence. Následující text vznikl jako mailík poslaný kamarádce k pobavení u ranní kávy. Uvidíme, třeba pobaví i vás.

20.3.2023 v 6:30 | Karma: 19,10 | Přečteno: 628x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

33 / Jak se nás moc nesešlo

Rád splknu u piva se „starými kámoši“ ... jsem ochotnej věnovat přípravě srazu čas, pár peněz, najít termín a místo, byť nikdy nevyhovím všem. Ale není to žádnej vědeckej úkol hodnej dizertační práce, na malej bločeg to snad dá.

24.10.2022 v 6:06 | Karma: 10,22 | Přečteno: 280x | Diskuse| Poezie a próza

Milan Vít

32 / Dvojím pohledem

1 příběh očima 2 postav. Málokdy se shodnou, takže ve výsledku tu jsou příběhy dva. Mým maximem byl pohled 6 ex-spolužáků na třídní sraz. Dnešní téma je obyčejné: začíná víkend nezletilé dcery trávený u otce.

18.10.2022 v 7:20 | Karma: 9,67 | Přečteno: 323x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

„Krok ke třetí světové.“ Ukrajinci zasáhli klíčovou ruskou radarovou stanici

25. května 2024  12:55

Ukrajinská armáda zřejmě tento týden zasáhla významnou ruskou radarovou stanici, která je součástí...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Česko explodovalo zlatou hokejovou radostí, fanoušci v Praze kolabovali

26. května 2024  11:40,  aktualizováno  23:29

Česko v neděli zažilo hokejový svátek. Fanoušci vyrazili sledovat finále mistrovství světa na...

Pavel se zranil na motorce. V nemocnici na pozorování zůstane několik dní

23. května 2024  20:03,  aktualizováno  22:32

Prezident Petr Pavel se zranil při jízdě na motorce. Zranění nejsou vážná, ale vyžádají si...

Býčí zápasy končí i v Kolumbii, podle nového zákona do tří let

29. května 2024  6:44

Kolumbijský parlament schválil zákaz býčích zápasů. K tomuto kroku dospěl po sedmi letech...

Soudy v Česku nepracují. Drtivá většina úředníků stávkuje za lepší mzdy

29. května 2024  6:25

Přes devadesát procent soudních úředníků vstoupí dnes podle justičních odborů do stávky. Některé...

Poslanci chtějí vysvětlení od Jurečky, že mají lidé v penzi trávit 21,5 roku

29. května 2024  6:06

V diskusi o návrhu důchodové reformy, která má zvýšit věk odchodu důchodu nad 65 let podle doby...

V Gaze se 70 procent pomoci z moře ukradlo. Hamásu se „odklánění“ hodí

29. května 2024

Premium Plán amerického prezidenta Joea Bidena nakrmit Gazu pomocí plovoucích přístavů dostal ránu...

Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA
Rozdáváme mléčnou výživu ZDARMA

Už jste slyšeli o nové pokračovací mléčné výživě BEBA SUPREMEpro 2 určené dětem od ukončeného 6. měsíce? Nyní můžete tuto nejdokonalejší recepturu...

  • Počet článků 219
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 390x
Jsem "exot". Myslím jinak, konám jinak a také jinak píši! Věřím, že nejsem jediný, že jsme aspoň dva, doufám, že existuje "můj ideální" čtenář. Čtenář, který si sedne s kávou k počítači, najde si "mě" a čte... zapomene na čas, kafe mu stydne a bábovka osychá. Když dočte, zdolá kávu na 3 loky a jde konečně něco pořádného dělat!

 

A kdo jsem já? Zcela jistě:

 

Muž spíš starý - nežli mlád, spíše chorý - nežli zdráv! Spíš jsem těžší - nežli lehčí, spíše píši - nežli řečním! Spíš jsem zvíře - nežli kráska, všechno sním a ještě mlaskám! Chci být vtipný a ne smutný - předsevzetí: nebýt trapný! Dnes jsem tu a ... zítra? Kdo ví?