Včera jsem viděl na fotografii Petra Štěpánka tu pohodičku v legálně otevřené restauraci v poslanecké sněmovně a řekl jsem si : to chci taky
Žádné zákazy, žádná policie, žádné roušky, žádné rozestupy ...
Jelikož nemám poslanecký průkaz, musel jsem zvolit jinou, a sice nelegální cestu. Sedl jsem na 193 a zajel si na oběd do restaurace jednoho odvážného sympaťáka, a sice pana Olberta. Před barem jsem podepsal petici "Otevřeme Česko" a vzápětí na to se mě ujala milá obsluha. Jelikož nemám zuby, dal jsem si svíčkovou. Úžasné bylo, že jídlo mi přinesli 12 minut po objednání.
Restaurace byla plná a na těch lidech bylo vidět, jak si tu atmošku užívají, normálního oběda v zakázané restauraci v době nouzového stavu, kdy člověk má pomalu dojem, že zítra nám vláda zakáže dýchat.
Nejspíš všichni věděli, proč tam ve skutečnosti jsou, tak jako já. Nelíbí se mi ten dnešní hon na čarodějnice. S tím rozdílem, že ty dnešní mají IČO.
Podotýkám, že se nikde neobjevila žádná policie, dokonce ani v okolí nebyla jediná policejní hlídka.
***
Když jsem byl 10. ledna na Staromáku, říkal jsem si, jestli ti lidé, co tam byli, budou za 10 dní příčinou úmrtí dalších tisíců nevinných zodpovědných lidí, kteří chtěli po policii, aby všechny na tom náměstí zatkli, případně demonstraci rozprášili vodními děly a rozhodně pro jistotu nasadili alespoň ty těžkooděnce.
Nejspíš je to trošku jinak, když vidím statistiky MZČR ...
Dopíjím svoji plzeň v zakázané restauraci a dívám se kolem sebe. Vedle mě sedí rodiny s malými dětmi, kámoši, kteří přišli jenom na pivo, mladí i staří ...
a všichni mají to společné : užívají si toho, že tam mohou být. A já si to užívám s nimi.
A Vám všem bych to ze srdce přál také. Ať každý den stojí za to. Žijte naplno, dýchejte naplno, milujte naplno.
A nebojte se. Nic z toho, co prožijete, Vám nikdo nemůže vzít !!!
