Jak jsem nechtěl být čarodějem

Netušil jsem, že něco takového začnu psát, ale když kolikrát vidím, jaké nesmysly si lidé na internetu předávají jako "zaručenou" pravdu, je mi z toho smutno. To předávání je o věcech mezi nebem a zemí. A tady je každý znalec...

             *

               1. MAGOR

Když jsem se narodil, prezident Kennedy ještě žil (říkal děda...).

Byl jsem normální kluk jako každý jiný.

Můj táta byl magor u speciálních vojenských jednotek a v mých 6 letech učil:

"HLAVNĚ NIKOMU NEVĚŘ. Všichni Tě budou chtít jen zneužít."  A pak si od něj pamatuji ještě jednu větu z té doby:

"Až umřu, dejte mi na náhrobek text : "Zemřel nepochopen!"

*

               2. JAK ZLOMIT ČLOVĚKU KOTNÍK

Školky jsem si neužil. Stihl jsem se zrovna zamilovat do paní učitelky, když tu jsem přestal chodit.

Diagnóza: rozpad hlavic kyčelních kloubů.

Důsledek: 13 měsíců v léčebně, asi 160 injekcí a naprostá ztráta dětskosti.   

Vrátil jsem se do druhé třídy a spolužáci mi mentálně připadali jako mimina s dudlíkama.

Učitel tělocviku mi řekl, že ze mě nic nebude, že jsem kripl.

Měl jsem přitom JENOM zakázáno skákat.

*

"Nic si z toho nedělej", řekl táta. A dodal: "Budeme to kompenzovat."

A učil mě, jak člověku lehce zlomit kotník bez použití síly. Maminka, coby zdravotní sestra se s ním neustále hádala, že ze mě vychovává zabijáka.

A pak jsme se s maminkou dohodli, že budu chtít být primářem na orthopedii a že budu léčit malé kluky, co nemohou chodit.

Táta řekl :

"Správnej doktor je jenom takovej opravář lidí. Naučím tě jak zabíjet. To se ti může hodit."

A celé odpoledne jsem se učil zabíjet králíky. Měli jsme jich asi 70. Hrozně pištěli. Asi třetího jsem byl schopen zabít na první pokus.  Rána za uši. Ne silou, ale švihem.  Do přesně určeného místa.

Maminka s ním pak asi týden nemluvila. Poslali mě k babičce, abych se prý uklidnil.

*

               3. BABIČKA

Bylo to hrozné. Babička mě nutila se každý večer modlit, dokud jsem nezačal plakat, že je mi líto zabitých králíčků. Plakala, když jsem omylem šlápl na berušku. Ale já ji fakt neviděl. Ona jo. Když to viděla, začala hrozně vyvádět : "Táta skoro vrah, ty seš po něm, co jste to za rodinu."

Ségře jsem řekl: "Nenávidím berušky. Nenávidím babičku."

*

(pokračování někdy příště...)