Dopis holce ze snu

Ve snu, tedy když je rozum od vnímání odpojen a lidský duch je mimo své tělo v jemnější úrovni hmoty,  přijímáte pouze obrazy. 

Měl jsem živý sen.

To by nebylo samo o sobě nic vyjímečného, stává se mi to docela často. Znáte to ... ten sen s barvami, vůněmi a tóny.

Byl jsem na místě … kde jsem nikoho a nic neznal. Krajina, lidi, kytky, stromy ... všechno bylo ... jiné.

Přišla ke mně žena.

Přišla tak blízko, že jsem vnímal její dech a slyšel tlukot jejího srdce.

Stačilo si ji k sobě přitáhnout  a políbit.

A tak jsem to jednoduše udělal.

Ten večer už jsme zůstali spolu.  Když jsem se jí ráno ptal, proč mi ten polibek vrátila, řekla  :

Přesvědčila mě Tvá  jistota.

Prostě jsem věděla , že žiju. 

A najednou jsem  věděla i to , že až se probudím,

budu zase SLEPÁ. 

******************************************************************

A když ten sen skončil, uvědomil jsem si,

že třetinu života prospíme … a možná tehdy jsme nejsvobodnější …

Úžasné na tom všem je to, že když se pak duch vrátí do těla, tělo se probudí k denní vědomé činnosti a pokud se do ní nějaký vnitřní dotek otiskl, popíše to rozum jako živý sen.

-------------------------------------------------------------------------------------

Hmmm ...

koukám , že mě to psaní nějak chytlo.  Jo, jako, když chytne papír a od něj čisté dřevo a plamínek zesílí a začne zářit a hřát … ano, tak se cítím, když píšu.

V tom snu jsem vlastně s Tebou nemluvil, jen jsem řekl nahlas jednu jedinou otázku …

" Je to jen sen ? "

Beru každý den tak, jako kdyby zítřek už nebyl. A když jdu spát, tak vím, že jsem vždycky udělal všechno, co jsem mohl udělat a udělal jsem to, jak nejlépe jsem uměl.

Usnu a pak se probudím.  A pokud je další den, to co bylo včera, je minulost.

A ta stála za to.

Vyjde slunce a já poděkuji Bohu za to, že jsem dostal  další skvělý dárek : další den.

Uvědomuji si, že je mi líp, než mi bylo včera.

Chce se mi žít a baví mě to.