Zaprodanec Bruselu

Český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) nezapřel ani při včerejší přednášce v Hradci Králové svůj naturel. Lhal a fabuloval, až se hory zelenaly.

Evropská unie, dle jeho slov, prý například nemohla selhat v imigrační politice, neboť v ní neměla a nemá žádné pravomoci.  Asi zapomněl, že členské státy byly této pravomoci zbaveny ve prospěch EU  již v Lisabonské smlouvě. A také již zapomněl na vyděračská vyhlášení představitelů eurocentralizmu Martina Schulze, Jeana Clauda Junckera a dalších o tom, jak zbaví země střední Evropy evropských dotací a hlasovacích práv v EU, pokud nepřevezmou určené kvóty imigrantů.

Asi zapomněl, že v Poslanecké sněmovně ČR, jejíž jsem členem, z více než z 50% schvalujeme právní normy nadiktované z Bruselu, vždy pod pohrůžkou toho kterého člena vlády, že pokud jako poslanci neposlechneme, bude naše republika Bruselem sankcionována.

Evropská unie se otřásá v základech. Není schopna hájit ani nejzákladnější zájmy svých občanů, není ani schopna ochránit společné hranice. Evropské instituce ztratily důvěru většiny občanů Evropy.  Místo toho Evropská unie svým členům jen diktuje, vydírá je a vyhrožuje jim.

Je nadevše zřejmé, že projekt integrace Evropy shora, direktivami z Bruselu a protektory v Německu a Francii, ztroskotal. Myšlenka spojené prosperující Evropy bez válek, jejímž jsem silným zastáncem, je opravdu krásná. Otec této myšlenky, francouzský ministr Robert Schuman, který v květnu 1950 tuto myšlenku společné Evropy poprvé představil, se však musí obracet v hrobě, když vidí, jak takoví Junckerové, Schulzové nebo Svobodové jeho myšlenku znásilnili. Místo ideálního kontinentu svobody, míru a přátelství, kontinent plný rozporů a snah o dominanci jedněch nad druhými.

Výsledkem je blížící se odchod Velké Británie z EU, jejíž výhrady k fungování Unie nikdo v Bruselu neposlouchal. Dalším se může v blízké budoucnosti stát krach společné měny Eura, neboť prakticky žádná země Eurozóny, včetně Francie, jednoho z motorů Evropy, dlouhodobě nedodržuje dohodnutá ekonomická kritéria. Dnes stačí málo a Řecko s Itálií stáhnou Euro definitivně do propasti.

Na druhé straně je pro evropský kontinent další integrace absolutní nezbytností. Jen tak totiž bude mít Evropa šanci se do budoucna porovnávat s ostatními světovými mocnostmi jako jsou dnes USA, Čína a v budoucnu Rusko, Indie, Brazílie a možná další země.

Chceme-li opravdu spojenou Evropu rovnoprávných států, nikoli jakési Impérium, musí její integrace začít zezdola, z vůle všech jejích členů, a ne pod diktátem Bruselu a protektorátem Německa a Francie.

Zrušme proto nikým nezvolenou Evropskou komisi, jejímž zájmem není blaho členských států, ale jen teplé židle a prebendy jejích funkcionářů. Zrušme také stávající Evropský parlament, jehož členové nereprezentují zájmy svých voličů, ale většinou jenom své vlastní.

Vytvořme místo nich Evropskou vládu, ve které budou mít stejná práva a stejný hlas, ale i stejné povinnosti všechny členské země. A místo nesmyslných pokusů o integraci názvosloví potravinářských výrobků soustřeďme naše snahy na opravdovou integraci v oblastech, které jsou pro budoucnost kontinentu klíčové, společnou obranu, měnu, zahraniční politiku, tj. právě těch, ve kterých stávající Evropská komise fatálně selhala.