Waterloo prezidenta Macrona

Ještě třírohý klobouk, případně také ruka zastrčená za klopu kabátu a podobnost Macrona s Napoleonem by byla dokonalá. Jen v jeho zájmu doufám, že se Brigitta, na rozdíl od Josephiny, řádně myje.

Další víkend ve Francii proběhl ve znamení brutálních protestů s hořícími auty, drancováním obchodů a zraněnými. Tentokrát již nikoli pouze proti zdražování benzínu. To francouzská vláda ve strachu z protestů odložila. Více než sto tisíc lidí tento víkend protestovalo proti samotnému francouzskému vládnímu establishmentu, jehož nejvyšším představitelem je vládce Francie a samozvaný rádoby vládce celé Evropy, prezident Emmanuel Macron.

Proti demonstrantům tentokrát také postavila francouzská vláda enormní sílu, více než 80. 000 policistů a četníků, kteří proti demonstrantům neváhali použít gumové projektily, obrněnou techniku, vodní děla a slzný plyn. Během víkendu bylo více než sto lidí zraněno a skoro dva tisíce demonstrantů bylo také zatčeno. Taková malá/větší reminiscence na 89. v Praze….

Macron se tímto postupem totálně „odkopal“. Místo velkého politika a státníka, který chtěl vést Francii, a podle svých nabubřelých řečí, po vzoru Napoleona, dokonce celou Evropu do 21. století se ukázal být tím, čím od začátku byl, omezeným prezidentem bohatých vrstev, který zájmy běžných Francouzů zcela ignoruje.

Macronova francouzská krize může ale  zničit nejen kariéru Macrona a jeho vládu, může se také stát smrtelným ohrožením pro celou Evropu. Přinejmenším pro takovou, jakou by ji chtěli mít euroúředníci typu Junckera nebo třeba našeho Teličky. Nejenže se pouliční protesty přelily z Francie již také do Belgie, Nizozemska a Německa, ale krize může také znamenat začátek konce multikulturalismu a dalších megalomanských Macronových plánů, které chtěl Evropě, včetně nás, vnutit, ať chceme nebo nechceme. Imigrantské kvóty toho byly jen malým názorným příkladem.

Je proto docela dobře možné, že volby do Europarlamentu v květnu příštího roku ukážou, že myšlenky Macrona, Junckera nebo Merkelové o stále větším provázání Evropy pod vedením „motoru“ Německo – Francie oslovují v Evropě již málokoho.  A do popředí se dostanou strany a hnutí typu italských Pěti hvězd. Tak uvidíme, co z toho vzejde.

Myslím si, že Česká republika, malý evropský stát s naší nedávnou negativní historií v područí Sovětského svazu, Evropskou unii pro budoucnost nezbytně potřebuje. Měla by to ale být  Evropská unie rovných, kde budou mít všichni členové stejná práva, bez vyvyšování velkých nad malými případně zákládajících členů nad těmi, kteří přistoupili později.

Na závěr mi dovolte přetisknout básničku na dané téma. Napsal ji básník a publicista Bruno Solařík, kterého jsem neměl, bohužel, jak požádat o souhlas s okopírováním. Moc se mi ale líbila a tak doufám, že mi to odpustí.

Emanuel a žluté vesty

Klidně teče voda v Seině,
daně rostou, peněz méně.
Obuškové prostocviky
předvádějí poldů šiky.

Drzý hošík Eman Macron
vládne teď s pomocí patron.
S pohrdavým, pyšným klidem
dusí lidi slzným plynem.

Aby zahnal známky krize,
děla skrápí Champs Elysées.
Vesty mají zdarma plovku,
zavřel taky eifelovku.

Frantíci však v jasném gestu
navlékají žlutou vestu.
Když v Paříži hoří pneu,
kdo má mozek, chce pryč z EU.