Přírodni katastrofy - někdy trpíme vlastní blbostí

Katastrofy nás provázejí odjakživa, nic nového, a po generace víme kde udeří tornáda nebo zemětřesení, kde bývaji povodně, a dost přesně kde, zkrátka u vody a kde je ten terén proklatě nízko. Někdy není vyhnutí, kopečky nebo vyšší terén okolo nejsou. Ale developeři koupí levně zaplavený pozemek, a pak tam staví znova prodají, už ne levně.

Ale je zajímavé jak trvrdohlavě trváme na tom že nám Matka Příroda může polibit pozadí, domek nám odplave a my postavíme jiný a to přesně tam kde byl, možná už byl několikrát takový domek  zaplaven či doslova odplaven. Stane se to znova a znova, a jediná útěcha bude kafrat a spílat vládě. Pokud není vyhnutí, třeba jinde to nejde, a obživa je právě tam a my tam poblíž prostě bydlet musíme, co se dá dělat. Ale v hodně případech tomu tak neni.

Nemluvím jen o Česku, lidé jsou takoví všude. Dejme tomu tornáda v USA. Každým rokem jsou oběti, veliké ztráty jak na životech tak na majetku. Z domku zbyde akorát tak krb, a někdy ta plataforma pokud je dělaná z cementu. Vše ostatní je v luftu, doslova. Zatím je nenapadlo postavit ten domek také tak jako ten krb, z cihel, vím, je to o mnoho dražší, ale je možné takový domek postavit, bude se splácet déle, a bude o hodně menší, ale neodletí mi. A věřte že údržba dřevěného domu je setsakra dražší. Ale nebudu potřebovat kryt pod zemí, kam  to třeba ani nestihnu, pokud se to stane v noci, to se pak probudím v luftu, pokud vůbec. I takové paneláky by se hodily. Nebo čunkoboxy, to si nevymyslel Čuněk, ty se dělají i jinde, třeba v Angli, a nejsou zas tak levné. Ale zase se jde hlavou proti zdi.

 Zemětřesení. Tomu se nelze vyhnout, leda dělat lepší stavení, vyztužené, a hodně se to dělá, hlavně v Asii, respektive v Japonsku, i když ta Macecha Příroda to občas zničí i tak. Fukušima, proč to postavili u pobřeží? Tsunami je tak běžné. Jenže zemětřesení není všude stejné. Například v Mexico City. Bývalo vodnaté, pět velkých jezer, a kanály. Občas hlavní město sužovaly povodně, hlavně poté co Španělé vysušili ta jezera a umělé kanály co Aztéci vybudovali, nejen jako cesty, ale hlavně aby ta voda měla kam téct v době deštů. Tak museli pak vykoumat jak na to. To se jim po drahné době sice podařilo, ale ouha, všechno museli stavět mermomocí na vysušeném jezeře. Zemětřesení vždy zasahovalo tuto část Mexika, (a to ještě před vynálezem HAARP), a padalo to padalo, jelikož dna jezer jsou písčitá. Jakoby okolo nebylo kde stavět, a všude kde je stavěno na solidní půdě, nikdy to nepadalo a nepadá, pouze na těch vysušených jezerech a řekách. A doposud, tvrdohlavě, všechy mrakodrapy a vysoké činžáky zrovna tam. Když se země zachvěje, tak i při 8.5 Richtera se mě rozhýbá tak lustr, a já se ani nehnu, není proč, můj barák je na solidní půdě. Sice ty domy v centru vystužili a přežily už spoustu zemětřesení, poslední tragická katastrofa se stala v 1985, ale Přiroda je holt silnější a občas nám dáva zabrat. Někdy zaslouženě.