Nelze sedět na dvou židlích, i kancléřka z nich spadne

Na jedné straně ujišťování že to zvládem, miliony pro Turecko aby zastavili vlnu migrantů, vstřícnost Erdoganovi za cenu potrestání německého komika za nevymáchanou hubu, nepomohlo ani to že se kancléřka ulila z hlasování o

arménské genocidě, i tak z ní vTurecku udělali Hitlera. Tak si to kancléřka poťapkala na obou stranách. To je tak vždy když se politik neumí rozhodnout na kterou stranu to bude hrát. Erdoganovi nestačilo ani to že se Německo celkem statečně přiznalo že má na této genocidě svůj podíl. 

Zvládneme to. V Česku žije přes půl milionu cizinců, a nikdo nechlácholí občany že to zvládnem, Vietnamci, Ukrajinci a jiní nepotřebují pomoc, pomohou si sami, a nejsou s nima větší potíže než s místním obyvatelstvem. Takže samo toto chlácholení je přiznání že ta vlna migrantů problém je. 

Přiznal to i Cameron, když slibuje jak to zvládnou. Pokud by to nebyl problém, nemuselo by se o ničem ujišťovat. Když nás za totáče o něčem ujišťovali, bylo to pro nás totéž jako přiznání selhání. Třeba že nebude chybět zboží, že je svoboda slova, nebo že se nikomu nebrání ve vycestování ze země. O očividné pravdě vás nemusí nikdo ujišťovat. Lež se vždy musí okecat.

Tentokrát dávam odkazy pouze na články z idnes, žádné profidérní plátky, a doufám že mé dnešní odkazy jsou opravdu k věci, ne jako v mém posledním článku který musel být z hlavní strany sundán.