Ústavní soud sám často znásilňuje naší demokracii

Náš ústavní soud se stále častěji prezentuje jako další mocenská struktura mimo volený parlament. Tím, že ÚS mocensky a s konečnou platností rozhoduje i o věcech které mu nepřísluší, sám tím hrubě porušuje ústavu v pojetí parlamentní demokracie.

Zvyšující se závislost na jeho rozhodnutí ve stále větším a větším spektru problémů neznamená nic jiného, než přesouvání moci právě na ÚS. Šíře záběru pak vytváří prostor pro intriky všeho druhu. Obzvláště, když zásadní výsedek je přijat pouhým rozdílem hlasu jednoho soudce. ÚS není parlament, a tak takové těsné rozhodnutí není znakem demokracie, ale naopak svědčí o neodbornosti a nekompetentnosti.

Jestliže těžkou nemocí celého našeho soudního systému je nepředvídatelnost rozhodnutí, tak pro ÚS to bohužel platí dvojnásob. Takže i odborná právní veřejnost může jen a pouze hádat, jaký bude konečný verdikt této vážené instituce. Znalost ústavy a práva totiž k nějaké objektivní předpovědi vůbec nestačí.

A tak se dozvídáme, že poplatek 100Kč za den v nemocnici je právě pro svojí výši již neústavní. Jenomže nevíme, zda je neústavní o hodně, nebo jen o fous. ÚS přece prkotiny sdělovat nemusí. Spekuluje se tedy, že se poplatek vrátí na výši 60Kč. Možná to už bude k naplnění ústavnosti dle ÚS stačit. Nebo i nikoliv. Nechme se překvapit.

To je přesně to co mně jako laikovi vadí. Buď je takový poplatek v rozporu s ústavou, nebo není. Pokud však v rozporu s ústavou není, jeho výši ať pak neovlivňuje ÚS, ale občany volený parlament.

Stejně tak, pokud je v souladu s ústavou stanovení výše důchodu ze složek zásluhovosti a solidárnosti, přísluší stanovit jejich poměr pouze a jen parlamentu. Ten je přece odpovědný svým voličům a nikdo mocnější by to z pozice síly neměl intrikánsky měnit. Konečné rozhodnutí soudců ÚS v této věci je úsměvné především z pohledu jejich vlastního profitu.

Další velkou nemocí našeho soudnictví je nekonečná pomalost a hnidopišství. Ani já nesouhlasím s délkou vazby v kauze Rath. Přesto si myslím, že i zde nemá ÚS podporu v ústavě takovou, aby rozhodl tak jak rozhodl.

Nechci aby zde existovala instituce, která byť nevolená, si nárokuje rozhodovat neodvolatelně úplně o všem. Jak to bude vypadat příště, když již dnes rozhoduje o výši poplatků v nemocnici? Nebude nakonec jednou rozhodovat, že rychlost 50km/hod v obci je neústavní?

Historie nás učí, že nevymahatelnost práva, uzurpování moci určitými skupinami, gumovost zákonů a tím nepředvídatelnost rozhodnutí, to vše je podhoubím pro nástup diktatury. ÚS v tomto pojetí se na růstu takového podhoubí podílí.