Tento stav trvá již více jak dvacet let. Za celou tu dobu prý nebylo ve školství nikdy dobře, jen někdy bylo o trochu líp. I tato ryba smrdí od hlavy.
Znáte-li většího nepřítele školství než toho v nadpisu, rád se jeho jméno v diskusi dovím. Pokud ale pominu konspirační teorie o tajných skupinách, nikdo jiný mě už nenapadá, Těžko je tím hlavním nepřítelem nedostatek peněz, když se tam jimi může stále tak neskutečně plýtvat. Náznaky koncepcí mají jepičí život a stále se neví, co se vlastně chce.
Je absurdní chtít šedesát procent vysokoškoláků, když i z logiky statistiky je jasné, že z nich při tomto počtu musí být nejméně deset procent s podprůměrným IQ. K čemu je snaha mít přes 90 procent maturantů, kde to podprůměrné IQ bude mít již téměř každý druhý. Jaká je hodnota takové maturity, když z výše popsaného důvodu musela být letos snížena úroveň státní zkoušky z matematiky tak, že by jí prošel i nadaný žák deváté třídy? Přesto ji ze stejného důvodu celá pětina studentů nezvládla. To se má snad ta úroveň ještě snížit, aby maturitou prolezl i dobrý sedmák?
Stát na jedné straně posouvá odchody do důchodů, ale zároveň nekvalitním a tedy zbytečným studiem masově oddaluje první nástup do zaměstnání. Ti co studijní předpoklady nemají, se ve školách zbytečně trápí a přitom přicházejí o možnost získání manuální šikovnosti a praxe ještě v tvárném věku. Trápí se ale i učitelé. Jejich snaha ale postrádá smysl, když musí stále jen slevovat a přivírat oči. Nadaní studenti nemají dostatečnou konkurenci a je tak těžké, s ohledem na ty pomalejší, rozvíjet u nich náročné logické myšlení.
Jaké jsou výsledky? Dnešní většinový maturant toho moc neví ani o svém bezprostředním okolí. Má mylnou představu, že míza se do korun stromů dostane nějak jako vzlínání v knotu lampy. Sice ví, že teplo stoupá vzhůru, ale nikdy nepřemýšlel, proč je tedy na horách zima. Ta všeobecná a propastná neznalost, není ale vina studentů. To je vina toho „osvíceného“ ministerského molocha, co nyní direktivně nařídil povinnou výuku dalšího cizího jazyka již na základních školách. Přitom se na to peníze nikde neušetřily, takže ostrouhají opět kantoři nebo rozpočet.
Bohužel tato zdánlivě krásná myšlenka, bude u většiny žáků na úkor kvality právě jiných předmětů, včetně toho prvního jazyka cizího. Kvantita na úkor kvality, kdy méně nadaný žák i přes snahu stejně nestíhá a v té beznaději se nakonec naučí pouze lajdat. Zvídavost takových žáků je tak potlačena a školu vnímají jako nějaké zlo. Nejednotné osnovy škol pak přináší neskonalé problémy takových žáků při přestěhování. Střední školství je pak spíše drahým pokračováním toho základního a maturitu nahrazuje titul bakaláře. I tak to však o jeho nositeli vypovídá někdy méně než dřívější maturita. To vše naprosto zbytečně za peníze daňových poplatníků.
Úroveň systémově neustále klesá, a to i ve vhodném výběru. Studuje se třeba stále více všelijaký management bez hlubší odbornosti. Prý stačí umět řídit lidi. O tom mám své pochybnosti. Co je to za kapitána, který sice umí dobře velet, ale nerozumí ani lodi a ani moři. Pak tam fakticky vládne první důstojník, přitom nenese příslušnou nutnou odpovědnost a kapitána má jen za šaška. Někteří kapitáni naší ekonomiky jsou skutečně jen draze placenými, dosazenými a přitom velmi nebezpečnými šašky.
Dobré ministerstvo školství je jedno z nejdůležitějších ministerstev. Úroveň vzdělání ovlivňuje krom produkce HDP, také třeba i volby. Především u zemí s nízkou vzdělaností vede černobílé chápání světa k snadným manipulacím, kde nedostatek argumentů a vlastního názoru, nahrazují často i zbraně. Je s podivem, jak málo toto leží na srdci našim demokraticky voleným představitelům. A tak i post ministra školství podléhá politickým pletichám a handlům.
To je velká tragédie, pokud se z těch špatných ministrů vytvoří spojitá řada. Je to mnohem větší průšvih, než když se do čela armády postaví Luftjarda, Vlastička či Karlička. To nás stálo pouze nějaké desítky či stovky miliard a dá se to mnohem snadněji napravit. Pokud si ale zničíme vzdělanost, bude to dlouhodobá hrozba pro naši svobodu.
