V byznysu a kartách platí zásada „neznám bratra“. To samozřejmě lidem ovládajícím americký Fed nemusí nikdo připomínat. Utrpení bližních v zájmu jejich byznysu je už dávno netíží.
Dolar se tiskne ve velkém množství a přitom stále posiluje. Co vězí za tímto kouzlem bourajícím i ekonomické poučky? Bohužel, nikoliv strmě sílící produkce či objev nových dolů, ale nynější řízené války. Zatím jsou pouze lokální, ale ono se pak třeba uvidí dle potřeby.
Dějepis nás učí, jak Spojené státy, kromě ztráty životů svých vojáků, v obou světových válkách úžasně na těch válkách též ekonomicky vydělaly. Jenomže to je dávno a ekonomické potíže je třeba řešit teď. Navíc se v té hloupé Evropě, kde i obě války vznikly, nějak už do bojů nechce. A tak mají ti chudáci bankéři ovládající Fed starost s tím, že si musí ty malé války zařizovat sami. A téměř neřešitelnou podmínkou je, že na veřejnosti to má vypadat tak, jako že je vyvolal někdo úplně jiný a k tomu se nesmí válčit hned někde za humny. Úkol hodný Šalamouna.
Přesto se to daří, a tak musí každý soudný člověk ocenit výši profesionality, s jakou je třeba vedeno pokračování kampaně ve vývoji konfliktu na Ukrajině. Stačilo za pomoci evropských panáků, kývajících o překot mnohdy i proti vlastním zájmům, vyvolat trochu nejistoty. Posloužily k tomu sankce, které se opatrně přidávaly postupně. Když se pak navíc hezky zatlačilo i na snížení cen ropy (opravdu ani nám levnější benzín nyní nenadělil Ježíšek), tak bohatý i běžný Rus začal skupovat ty Fedem vytištěné dolárky hned jako divý.
Rus těm svým bankám moc nevěří, a tak se ty rychle potištěné papírky stěhují do štrozoků po celé širé Rusi. Dolar tím posiluje, rubl prudce klesá, ekonomika Ruska se hroutí a štrozoky jsou samý papír. Že by padl i Putin? Ne, nebojte se a třeba ani nejásejte. Takový symbol všeho zla je přece moc užitečný pro oči zahraničních hlupáků, a proto vládci Fedu jeho skutečný pád zatím nechtějí. Možná mu dokonce hodí i záchrané lano v podobě nějaké dílčí dohody, pokud to bude proti jeho svrhnutí domácí opozicí potřebovat. Copak existuje někdo vhodnější v udržování nenávisti, na koho by se to vše navíc ještě dalo svést?
Přemýšlejme dále, zda i obchodně je pro Ameriku tato šikovná antiruská a antiputinovská iniciativa prospěšná také mimo Rusko? Nejde jen o prodej zbraní díky zvýšenému napětí. Uvedu příklad z naší malé země. Za dané situace je téměř nemožné, že Temelín dostaví Rus. Zakázku za desítky miliard tak získá v pohodě americký Westinghouse, a to bez nějakých přetahovaček o ceně. Též naše nákupy obohaceného uranu asi již brzy změní směr dodávek.
To vše výše uvedené jistě Fedu vyhovuje, takže černý Petr zůstane i nadále nešťastné Ukrajině. Platí opět tradiční „cui bono“. Tak se nedivme, že diplomatická jednání k urovnání konfliktu končí předem ve slepé uličce. Je to totiž přesně naopak. V zájmu silného dolaru je přece přilévání oleje do ohně.
