Česká vláda a parlament by měli ratifikovat tzv. Lisabonskou smlouvu, jež je de facto původní evropskou ústavou, odmítnutou v referendu ve Francii a Nizozemsku. Tedy ve skutečnosti je prý v mnoha ohledech ještě horší, připouštějí dokonce i euronadšenci. Neustávající debaty v médiích a mlhavá vyjádření politiků ohledně skutečného obsahu tzv. Lisabonské smlouvy navozují dojem, že politická reprezentace se buď stydí před vlastními občany za svůj podpis pod zmíněným dokumentem, nebo že jeho obsahem jsou momenty, které by mohly vyvolat všeobecný odpor veřejnosti.
Pozoruhodná je také změna taktiky bruselské administrativy. Na rozdíl od původního textu Ústavní smlouvy masově rozšiřovaného ve všech zemích Unie, Brusel v případě nového dokumentu před obyvateli členských států zachovává bobříka mlčení. Také ke schvalování této nové podoby unijních orgánů a jejich pravomocí národními referendy se politici prakticky všech zemí staví odmítavě. Důvod je údajně jednoduchý – Evropská rada na nátlak některých zemí prý odmítla pořídit autorizované překlady v národních jazycích. Kritikové Lisabonské smlouvy říkají, že Brusel nechce, aby jednotlivé země (jejich obyvatelé) měly možnost smlouvu příliš studovat. Obyvatelé české kotliny si sice mohou neautorizovaný text smlouvy přečíst včetně některých komentářů na vládním portálu - http://www.vlada.cz/assets/cs/eu/dokumenty/lisabonsk__smlouva.pdf - to ale nic nemění na skutečnosti, že veřejná diskuze a případné referendum byly už předem - právě v Lisabonu - vyloučeny, jako nežádoucí. Patrně po negativních zkušenostech se schvalováním Ústavní smlouvy, o němž se například bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d‘Estainge vyjádřil slovy: „Největší chybou bylo poskytnout Francouzům text Ústavní smlouvy."!
Prostě, číst, myslet a vyvozovat závěry s důsledky je nebezpečné. Myslící člověk totiž na základě tohoto procesu může dojít k odmítavému postoji a, nedej bože, svůj nesouhlas vyjádřit v závazném hlasování, což pro mocenské elity představuje nepřijatelnou překážku v cestě za dávným snem sjednocení Evropy.
Někde jsem v této souvislosti narazil na příhodnou parafrázi majora Halušky z Černých baronů: „Žialbohu, máme tu demokraciu, keby sme mali hen tu totalitu, dal by som vás zastreliť.“
