Můj – a nejen můj - příspěvek k 17. listopadu před 40 lety
Studoval jsem tehdy sociologii na filozofické fakultě UJEP (dnes MU) v Brně. Zdejší Spolek posluchačů filozofie měl oproti ostatním vysokým školám (včetně Prahy) zcela ojedinělé postavení – byl regulérním politickým subjektem v rámci jihomoravského kraje a udržoval i čilé styky s tajemníkem Krajského národního výboru v Brně Jaroslavem Šabatou (bývalý šéf katedry psychologie). Pravdou je, že v ještě pořád horečnatém posrpnovém období na skutečné studium moc času nebylo a ve volném čase se diskuze odvíjely převážně na politická témata. Režim pod tlakem okupantů zaváděl stále nová omezení občanských svobod, především byla zcela omezena svoboda shromažďování – každá trochu větší skupinka lidí na ulici (tři a více) byla esenbáky alespoň perlustrována, případně předvedena k výslechu. Proti demonstrantům 6. a 7. listopadu byli nasazeny speciální policejní oddíly a hasiči, desítky účastníků byly zraněny, další stovky zatčeny.
Také tradiční studentskou pietu k 17. listopadu u Kounicových kolejí úřady zakázaly. Studentské organizace se odmítly ovšem podřídit a i když sváteční den připadl na neděli, kdy většina mimobrněnských studentů bývá doma, sešlo se na Kraví hoře několik tisíc vysokoškoláků a středoškoláků. Původně poměrně klidné shromáždění se díky policejním provokacím změnilo v několik malých bitevních polí a dav, který se samovolně nasměroval do centra města, se esenbáckým pohůnkům podařilo rozehnat až po několika hodinách.
V aule fakulty pak Spolek posluchačů filozofie zorganizoval slavností shromáždění za účasti děkana fakulty (čtenář promine, ale po 40 letech jsem už většinu jmen zapomněl). Přítomní studenti přijali prohlášení k politické situaci v zemi a zároveň vyhlásili stávkovou pohotovost. Text prohlášení jsem osobně odnesl do brněnské redakce Mladé fronty, s níž jsem tehdy spolupracoval (vedoucím byl Jiří Karnet, který později emigroval). Dostala se mi přitom do rukou aktuální zpráva ČTK o vyhlášení okupační stávky na pražské Filozofické fakultě, na kterou bylo vzápětí vyhlášeno embargo (teprve po létech jsem zjistil, že šlo opravdu o falešnou informaci). Odnesl jsem ji zpátky na fakultu, kde pokračovala debata a předsedající (Eliáš) ji před plénem přečetl. Reakce byla jednoznačná: okamžité vyhlášení okupační stávky. Byl jsem zvolen do stávkového výboru za nižší ročníky.
Ještě téhož dne se k nám připojila JAMU, na Lékařské fakultě zástupci narychlo ustanoveného stávkového výboru neuspěli (vyhodil je vrátný). V pondělí už stávkovaly prakticky všechny brněnské vysoké školy (mimo vojenské) a postupně se připojily i školy střední (vůdčí osobou středoškoláků byl Petr Šabata). Obdobně na tom byla i další vysokoškolská města – např. na olomoucké univerzitě začala stávka také už 17. listopadu. V dostupné historiografii se tvrdí (týká se i Brna), že studentská stávka vypukla až 19. listopadu a trvala tři dny, což je v naprostém rozporu se skutečností (alespoň v Brně trvala nejméně týden, na filozofii 10 dní). Tehdejší celorepublikové vedení studentů - působil v něm i Jan Kavan - úplně vypadlo z role (v Brně Vysokoškolské centrum) a v jednotlivých městech převzaly vedení společné stávkové výbory jednotlivých fakult. Vládnoucí struktury v Brně se nezmohly na žádnou podstatnou reakci – až na několik incidentů, když se SNB pokusila několikrát zatknout studenty rozdávající letáky před vraty továren a institucí. Stálou hrozbou se staly pouze sovětské jednotky narychlo přesunuté už před 17. listopadem z Vyškova, které měly zabránit případným „kontrarevolučním“ vystoupením.
Deset bodů studentských požadavků:
Takhle honili demonstranty esenbáci a milicionáři:
A takhle zatýkali:
Důsledky stávky pocítila v následujících měsících celá akademická obec. Neuplynul ani rok a většina členů stávkových výborů byla vyloučena ze studia, akademičtí funkcionáři, kteří se jednoznačně postavili na stranu studentů přišli o práci nebo emigrovali.
17. listopad 1968 byl samozřejmě pouze jednou z epizod období konce Pražského jara. Přesto by si zasloužil důkladnější zhodnocení historiků než pouhá, mírně řečeno nepřesná, konstatování. Ostatně to se týče i následných 20 let „normalizace“.
Foto: archiv města Brna
Milan Novák
Soud: Vojáci (nejen) bez tepla a vody….??
„V pěti stovkách budov ministerstva obrany a armády přestala včera téct teplá voda a nefungovalo ani topení. Dodávky obojího totiž musela Správa vojenského bytového fondu zastavit kvůli soudnímu sporu s jedním z uchazečů výběrového řízení na dodávky tepla a teplé vody. Spor bude nyní řešit další soud, ministerstvo, ubytovny vojáků nebo i služební vojenské byty tak mohou zůstat bez teplé vody a tepla i několik měsíců.“
Milan Novák
Normalizace internetu v podání ČSSD
ČSSD se po převzetí moci chystá dále prohlubovat své pojetí „demokracie“ v duchu bolševické normalizace zavedením nového úřadu pro kontrolu internetu. Informaci, která unikla z interního materiálu ČSSD, zveřejnil na svém blogu známý odborník pro internetovou komunikaci Daniel Dočekal.
Milan Novák
Zákon o DPH je paskvil a nepřípustně omezuje podnikání
Definitivně na čtvrtek ohlásily odborové centrály výstražnou stávku proti staronové praxi zdaňování firemních benefitů zaměstnanců. Zatímco vláda už ohlásila, že je připravena odborům v této finančně marginální otázce ustoupit a připravila i příslušnou novelu novely zákona, v poslanecké sněmovně se v jejím jménu rozhořel lítý předvolební boj.
Milan Novák
Kozel zahradníkem II.
Kolem osoby nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiřího Pernese spory neutuchají. Potom, co vyšlo najevo jeho předlistopadové studium VUMLu se postupně odkrývají další zákoutí minulosti „soudruha“ ředitele. Sám Pernes se přitom hájí značně neohrabaně. Na otázku proč tuto skutečnost zamlčel ve svém životopise i při výběrovém řízení, odpověděl: "Prostě jsem to nepovažoval za důležité. To je stejné, jako proč jsem tam třeba nenapsal, že jsem chodil na prvomájový průvod.“
Milan Novák
Kozel zahradníkem aneb Pernes v archivu totality
Podle zpravodajského serveru České televize nový šéf Ústavu pro studium totalitních režimů studoval v letech 1988 a 1989 nechvalně známý VUML (Večerní univerzita marxismu-leninismu). Radní ústavu, kteří ho před pár dny zvolili, jsou z této informace poněkud nesví, ale alespoň jednomu z nich – Patriku Bendovi – to zase tak podstatné nepřipadá.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 86
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2058x
Nikdy se nesmířím s různými kšeftaři v politice, a tak často pluji proti proudu.
Demokratická společnost nemůže být organizovaná shora, ale přesně opačně. Příkladem je Švýcarsko.