Každý občan českého státu má právo na vzdělání, a co se týče toho základního i povinnost školní docházky. Léta po listopadové revoluci ale byla poznamenaná snižující se porodností a řada honosných školních budov přestala být efektivně využívaná. Obce, do jejichž majetku patřily, se jich začaly houfně zbavovat, protože výdaje na jejich provoz a údržbu přesahovaly možnosti obecních rozpočtů a děti musely začít za vzděláním dojíždět, většinou do blízkých měst.
Stalo se však něco, s čím obecní, potažmo krajští a státní sociální plánovači nepočítali. Porodnost opět začala růst a na okrajích velkých měst navíc vyrostla satelitní sídliště rodinných domků, jejichž obyvatelé také mají děti. V jejich nových domovech však schází nejen základní infrastruktura, na kterou byli zvyklí, ale také školy a školky pro jejich potomky. A tak dojíždějí. Jenže stávající školy přestávají stačit kapacitou a obce na výstavbu nových budov nemají prostředky. Noví obyvatelé, a zvláště děti, tak hned z počátku přicházejí o možnost vytvořit si jistou sounáležitost k vlastnímu bydlišti - z luxusně vypadajících rezidencí se stávají pouze noclehárny.
Nejhorší situace je v obcích v okolí Prahy - především v obcích Dolní Břežany, Jesenice, Říčany, Úvaly, Šestajovice, Hostivice nebo Černošice (ve výhledu několika málo let na tom budou stejně i obce na severním okraji metropole) - stávající základní školy jsou natolik přeplněny, že se začíná dokonce uvažovat o vyučování na směny. Starostové postižených obcí si stěžují na vedení středočeského kraje a chtějí, aby nechalo vypracovat výhledovou demografickou studii budoucího vývoje školství. Krajští "papaláši" ale o problém nejeví zájem. Nezbývá jim tak nic jiného, než tlačit na své poslance, aby něco utrhli při tolik kritizovaném „porcování medvěda" ve sněmovně.
Normální člověk by očekával, že alespoň jednotliví kandidáti do krajských zastupitelstev se budou předhánět ve slibech voličům z řad obyvatel satelitů, ale skutek utek. Pouze Rath se nechal slyšet, že jejich ratolesti bude vozit do škol zadarmo (možná svým osobním šoférem?), ale koncepční řešení - aby třeba nemuseli dojíždět i několik desítek kilometrů a měli školu v místě - nikde. Politici Julínkova typu by jim možná navrhli, aby si školy postavili sami - když mají na dům, tak proč ne na školu? Možná pro ně Kalousek vymyslí na pár let úlevu na daních z nemovitostí. I když o tom pochybuji. A co kdyby je raději rodiče učili doma? Nebude se muset platit za otop a elektřinu ve školách, také učitelů by mohlo být méně. Stačilo by přece, aby je jednou za pololetí nechali přezkoušet!?
